Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 0,3 %. V oddíle rekreace a kultura byly vyšší především sezónní ceny dovolených s komplexními službami o 2,4 %. V oddíle bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 0,7 %. Růst cen v oddíle doprava byl ovlivněn především vyššími cenami pohonných hmot a olejů o 1,0 % a automobilů o 0,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se oproti minulému měsíci zvýšily především ceny masa o 2,0 %, másla o 7,7 %, polotučného trvanlivého mléka o 3,3 % a čokolády a čokoládových výrobků o 2,4 %. K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny v červnu přispěly především nižší ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde klesly ceny lihovin o 1,2 %. Z potravin klesly ceny ovoce o 3,0 % a zeleniny o 1,9 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 0,5 %.
Mohlo by vás zajímat: Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2024: Jak ČNB hodnotí pojišťovny?
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v červnu zrychlily svůj meziroční růst na 2,9 %, což byla nejvyšší hodnota od prosince loňského roku. Na tento vývoj, jak je poslední dobou obvyklé, měly největší vliv ceny potravin a pohonných hmot, částečně také loňská nižší srovnávací základna,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 2,9 %, což bylo o 0,5 procentního bodu více než v květnu. Zrychlení[1]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především vývojem cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle doprava. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje v červnu vzrostly ceny masa o 5,9 % (v květnu růst o 3,6 %), ceny polotučného trvanlivého mléka o 13,1 % (v květnu růst o 5,3 %), másla o 24,7 % (v květnu růst o 20,4 %), nealkoholických nápojů o 8,1 % (v květnu růst o 6,9 %). Ceny mouky klesly o 1,5 % (v květnu pokles o 7,3 %). V oddíle doprava zmírnil pokles cen pohonných hmot a olejů. Ty byly v červnu meziročně nižší o 9,2 % (v květnu pokles o 13,5 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v červnu opět největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde kromě již výše zmíněného vzrostly ceny vajec o 40,4 %, čokolády a čokoládových výrobků o 26,3 %, kávy o 29,2 % a kakaa o 27,3 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se kromě nákladů vlastnického bydlení zvýšily ceny nájemného z bytu[2]) o 6,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 3,2 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 3,5 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 4,8 % a zemního plynu o 7,8 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 2,2 %, piva o 0,2 % a tabákových výrobků o 7,2 %. Ceny vína meziročně klesly o 0,9 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních a kulturních služeb o 5,6 % a cenami dovolených s komplexními službami o 6,9 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 4,3 % a ubytovacích služeb o 7,9 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v červnu především ceny v oddíle doprava a v oddíle odívání a obuv (pokles shodně o 1,5 %).
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 4,9 % (v květnu o 4,6 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí, a také růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,7 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,6 % a ceny služeb o 5,0 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v červnu 155,4 % (v květnu 155,0 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 2,6 % (v květnu 2,5 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v červnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,2 % a meziročně o 2,8 % (v květnu o 2,3 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červnu 2025 za Eurozónu 2,0 % (v květnu 1,9 %), v Německu 2,0 % a na Slovensku 4,6 %. Nejvyšší byla v červnu v Estonsku (5,2 %) a nejnižší na Kypru (0,5 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v květnu 2,2 %, což bylo o 0,2procentního bodu méně než v dubnu. Nejvyšší byla v květnu v Rumunsku (5,4 %) a nejnižší na Kypru (0,4 %).
Mohlo by vás zajímat: I ČSOB Pojišťovna používá inovativní řešení pro stanovení tržní ceny bytu
Inflace v červnu vzrostla hlavně kvůli drahým potravinám a službám. Nicméně potraviny by neměla dále zdražovat špatná úroda, která sice může být letos podprůměrná, ne však katastrofálně. „Míra inflace v Česku vykázala v červnu meziroční hodnotu 2,9 procenta. Jedná se o nejvyšší letošní meziroční inflaci. Vyšší byla inflace naposledy v prosinci 2024, kdy meziročně činila rovná tři procenta. I tak ale stále i letos v červnu zůstává, byť těsně, v tolerančním pásmu České národní banky, resp. jejího inflačního cílování. Navíc, hodnota 2,9 procenta není překvapující. Analytici oslovení agenturou Bloomberg ji ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali. Inflace při horní mezi tolerančního pásma podpoří poměrně jestřábí rétoriku tuzemské centrální banky, která signalizuje, že s dalším možným snižováním základní úrokové sazby bude již notně opatrná. Tato rétorika, resp. stále poměrně vysoká úroková sazba, kterou implikuje, je klíčovým zdrojem současného výrazného zpevnění koruny. Česká měna je vůči euru nejsilnější za poslední zhruba rok, vůči dolaru dokonce za poslední přibližně čtyři roky,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
„Klíčovým důvodem letos dosud nejvýraznější inflace je další zrychlení růstu cen v oblasti potravin. To je tak výrazné, že jej není s to tlumit ani poměrně citelné meziroční zlevnění v oblasti energií. Potraviny meziročně zdražují o 5,5 procenta, přičemž ty nezpracované dokonce o takřka deset procent, zatímco energie meziročně zlevňují o pět procent. Na poměrně výrazné červnové inflaci se zásadně podílí také sektor služeb, kde ceny rostou meziročně pětiprocentním tempem. Zato v oblasti cen zboží tempem jen ani ne dvouprocentním,“ dodal Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Vlog Petra Zámečníka: Jste v záplavové oblasti? Možná vás i pojistí…
Právě nadále poměrně citelný růst cen v oblasti služeb je klíčovou vráskou na čele České národní banky. „Ceny potravin a energií jsou tradičně kolísavé, pročež je ČNB ani nesleduje v rámci takzvané jádrové inflace, do jejíhož výpočtu naopak zahrnuje právě inflaci v oblasti služeb, neboť ta může snadno způsobit trvalejší, fundamentální cenové a mzdové tlaky. Příznivou zprávou je ovšem z hlediska ČNB fakt, že k růstu cen potravin nepřispěje špatná úroda v ČR. Ta sice podle letošních prvních odhadů, zveřejněných dnes, bude dlouhodobě podprůměrná, avšak nijak fatálně z hlediska dopadů do cen například pekárenských výrobků. Oproti sklizňově podprůměrnému loňsku dokonce úroda může být mírně lepší. Inflace v ČR by za celý letošek měla činit 2,4 procenta, což je údaj komfortně usazený v tolerančním pásmu ČNB. Nelze ale rozhodně vyloučit, že ČNB bude muset právě oddálit své další snižování úrokových sazeb, dost možná až za horizont letošního roku,“ doplnil ekonom Lukáš Kovanda.
Pro zbytek roku predikce ČNB počítá se snižováním tempa růstu cen
„Inflace letos kolísá zejména vlivem cen potravin, nápojů a tabáku. Tento faktor stál i za červnovým zvýšením. V příštích měsících by však měl růst cen potravin postupně odeznívat. Jádrová inflace nicméně zůstává zvýšená, dosahuje 3 % a v kombinaci s kolísavými cenami potravin i pohonných hmot vyžaduje velmi opatrný přístup měnové politiky ČNB. V rámci jádrové inflace přetrvává silný růst cen tržních služeb (4,6 %), který je v poslední době ve stále větším rozsahu ovlivňován zvyšováním nákladů na bydlení. To se projevuje ve všech složkách okruhu bydlení, od dvouciferného růstu cen nových nemovitostí přes stavební práce až po tržní nájemné, které zrychlilo na 6,3 % (v květnu 5,7 %). Celkový cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky," řekl Petr Sklenář, ředitel sekce měnové ČNB.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář