Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly o 0,7 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily zejména ceny nealkoholických nápojů o 2,8 %, vepřového masa o 4,6 %, zeleniny o 2,3 %, čokolády o 10,8 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,0 %, drůbeže o 2,7 %, uzenin o 1,5 % a sýrů a tvarohů o 1,6 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny vína o 5,4 %, lihovin o 3,8 %, tabákových výrobků o 1,2 % a piva o 1,4 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn především pokračujícím růstem cen pohonných hmot a olejů o 2,7 %. K meziměsíčnímu snížení celkové cenové hladiny v dubnu přispěly především nižší ceny v oddíle rekreace a kultura, kde klesly ceny dovolených s komplexními službami o 4,2 %. Z potravin byly nižší zejména ceny ovoce o 0,7 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,0 % a ceny služeb zůstaly na úrovni měsíce března.
Mohlo by vás zajímat: Karel Bezděka: Ve Slavii uzavírají zdravotní pojištění cizinci z celého světa
Meziroční srovnání
„Dubnové zrychlení meziročního růstu cen na téměř 3 % bylo způsobeno především růstem cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 2,9 %, což bylo o 0,9procentního bodu více než v březnu. Toto zrychlení[1]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles. Ceny mouky byly v dubnu nižší o 19,1 % (v březnu pokles o 27,8 %), masa o 3,9 % (v březnu pokles o 6,0 %), polotučného trvanlivého mléka o 11,4 % (v březnu pokles o 26,6 %), vajec o 15,5 % (v březnu pokles o 27,7 %). Ceny zeleniny v dubnu vzrostly o 2,4 % (v březnu pokles o 4,8 %) a čokolády o 9,2 % (v březnu pokles o 3,1 %). Ceny nealkoholických nápojů zrychlily svůj meziroční růst na 5,4 % (v březnu růst o 0,2 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly již tradičně největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu[2]) o 7,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 12,0 % a tepla a teplé vody o 2,8 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,8 % a tuhých paliv o 4,8 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly vyšší ceny lihovin o 10,4 %, vína o 5,5 %, piva o 6,5 % a tabákových výrobků o 7,1 %. Meziroční růst cen v oddíle doprava byl ovlivněn především vyššími cenami pohonných hmot a olejů o 8,4 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 7,9 % a ubytovacích služeb o 9,2 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny měly nadále největší vliv, který však v dubnu značně oslabil, ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 2,7 %).
Mohlo by vás zajímat: Karel Bezděka: Zájem o zdravotní pojištění cizinců ve Slavii roste
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,0 % (v březnu o 0,9 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 103,0 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 5,3 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v dubnu 151,4 % (v březnu 150,4 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu 6,3 % (v březnu 7,1 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)[3]
Podle předběžných výpočtů vzrostl v dubnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,8 % a meziročně o 3,1 % (v březnu o 2,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v dubnu 2024 za Eurozónu 2,4 % (v březnu také 2,4 %), v Německu a na Slovensku shodně též 2,4 %. Nejvyšší byla v dubnu v Belgii (4,9 %) a nejnižší v Litvě (0,4 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v březnu 2,6 %, což bylo o 0,2procentního bodu méně než v únoru. Nejvyšší byla v březnu v Rumunsku (6,7 %) a nejnižší v Litvě (0,4 %).
Lukáš Kovanda: Výrazná inflace se vrací do Česka
Dubnová úroveň inflace svojí výší zaskočila ČNB i analytiky, hlavně kvůli potravinám. Koruna v reakci citelně posiluje, hypotéky letos moc zlevňovat nebudou. Dubnová úroveň inflace činí 2,9 v meziročním vyjádření. „Jedná se o nejvyšší letošní údaj, který je při samé vrchní mezi tolerančního pásma cílování inflace ČNB. Ta ve své aktuální prognóze počítala s dubnovou inflací pouze ve výši 2,5 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ještě méně. Ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali inflaci pouze 2,4 procenta. O tom, že dubnová inflace svojí výší trh zaskočila, svědčí citelné posilování koruny, k němuž bezprostředně po zveřejnění údaje dochází. Koruna totiž zpevňuje až k úrovni 24,80 za euro, takže je nejsilnější od letošního 1. února, plyne z dat Bloombergu. Devizoví investoři totiž přehodnocují své sázky na další letošní pokles úrokových sazeb ČNB. Ten bude ještě pomalejší, než se dosud mínilo, a mnohem pomalejší, než se předpokládalo začátkem letošního roku,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: KB Pojišťovna zvýšila v roce 2023 zisk na bezmála půl miliardy korun
Důsledkem bude třeba ještě pomalejší než dosud předpokládané letošní zlevňování hypoték, které může ochromit probíhající oživování tuzemského nemovitostního trhu a zbrzdit růst cen realit. Inflace svojí výší překvapila také v meziměsíčním srovnání.
„Mezi březnem a dubnem letošního roku totiž ceny vzrostly hned o 0,7 procenta, zatímco trh předpokládal, že to bude jen o 0,2 procenta. Za výraznější než očekávaný růst hladiny spotřebitelských cen mohou v meziročním pohledu zejména vyšší než předpokládané ceny potravin. Ty jsou sice meziročně zhusta stále níže, ale o méně, než se čekalo. Položky jako zelenina nebo čokoláda přešly z březnového meziročního poklesu už přímo do růstu. V případě čokolády jde o důsledek celosvětového historického zdražování burzovních cen kakaových bobů, které je dáno mimořádně slabou úrodou v zemích typu Pobřeží slonoviny či Ghany. K růstu cen přispěly ale také meziročně dražší pohonné hmoty, které odrážejí vzestup cen ropy na světových trzích a slabou úroveň kursu koruny k dolaru. Za celý letošní rok je třeba počítat s inflací čítající 2,7 procenta, protože inflační tlaky v tuzemské ekonomice opět sílí a ČNB může mít problém inflaci udržet v tolerančním pásmu, tedy na úrovni tříprocentní a nižší,“ dodal Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Petr Popov
Co na to Česká bankovní asociace?
„Dubnová meziroční inflace vzrostla z 2 % na 2,9 % a výrazně tak skončila nad odhadem trhu (+2,4 yoy/ +0,3 mom dle Reuters) i odhadem ČNB ve výši 2,5 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,7 %, což je půl procentního bodu nad dlouhodobým dubnovým průměrem. Hlavní příčina zrychlení inflace šla na vrub cenám potravin a nealkoholickým nápojům, které meziměsíčně vzrostly o 1,7 % a jejich protiinflační působení z předchozích měsíců se tak citelně snížilo i vlivem nižší srovnávací základny z loňska. Meziměsíční růst inflace o 0,7 % byl z 90 % v dubnu tažen 5 položkami: růstem cen potravin, alkoholických nápojů, pohonných hmot, tabáku a nealko nápojů. Z toho nejvýraznější příspěvek byl u samotných potravin, které po 5 měsících poklesu v dubnu meziměsíčně silně vzrostly. Vyplnil se tak dříve avizovaný rizikový scénář, že prodejci po Velikonocích ceny zvýší, přitom právě ceny potravin hrály od začátku roku důležitou roli v poklesu inflace,“ dodal hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Mohlo by vás zajímat: Pět manažerských "compliance" přešlapů, které skončily obří ztrátou
Z meziročního pohledu tak pokles cen potravin zmírnil z 6,6 na 3,6 %, tj. tento faktor meziroční inflaci oproti březnu zvýšil o půl procentního bodu. Svou roli zde sehrála i nižší srovnávací základna z loňského roku. „Na růst meziroční inflace pak působily již výše zmíněné položky, zejména pak růst alkoholických nápojů. Pokud se podíváme na dlouhodobý průměr dubnové inflace v letech 2010 až 2020 ve srovnání s vývojem v letošním roce, je patrné, že proinflačně působily zejména ceny alkoholických nápojů a potravin, které meziměsíčně v dubnu obvykle mírně klesají. V opačném směru pak šly například ceny odívání nebo rekreací,“ pokračoval Jakub Seidler.
Ceny služeb meziměsíčně stagnovaly, zatímco dlouhodobý dubnový průměr je mírně kladný růst, naopak ceny zboží rostly díky výše uvedeným faktorům citelně silněji (1 % v dubnu vs. 0,2 % průměr). Z meziročního pohledu rostly ceny zboží o 1,4 % a ceny služeb o 5,3 % (5,4 v březnu).
Dubnové zrychlení inflace bylo nad očekávání z titulu růstu cen potravin, což bylo potenciální riziko od samého začátku roku. Ceny služeb, které zůstávají zvýšené, však v samotném dubnu jen stagnovaly a přináší v tomto ohledu mírně pozitivní zprávu. „Nová makroekonomická prognóza ČBA předpokládá pro letošní i příští rok průměrnou inflaci ve výši 2,3 %, čerstvá inflační čísla však posouvají celoroční odhad o několik desetin procenta výše, ačkoli ceny potravin bývají rozkolísané a jednoměsíční přecenění je potřeba brát s rezervou. Pro ČNB je aktuální číslo nepříjemné spíše z komunikačního pohledu, protože se inflace z 2% cíle dostala rázem na horní hranici tolerančního pásma. To bude utvrzovat bankovní radu v potřebě velmi opatrného uvolňování měnové politiky a přibližuje scénář, že ČNB bude od příštího měnového jednání snižovat sazby jen po tradičních čtvrtkách a na některých jednáních koncem roku mohou zůstat sazby bez změny,“ komentoval Jakub Seidler.
Mohlo by vás zajímat: Nefinanční reporting o udržitelnosti zasáhne téměř všechny české firmy
Inflace v dubnu 2024 vzrostla do horní poloviny tolerančního pásma 2% cíle ČNB
Podle zveřejněných údajů vzrostla cenová hladina v dubnu 2024 meziročně o 2,9 %. Oproti předchozímu měsíci se inflace zvýšila o 0,9 procentního bodu. Růst spotřebitelských cen se tak nachází v horní polovině tolerančního pásma 2% cíle ČNB. "Dubnová meziroční inflace byla ve srovnání s jarní prognózou ČNB o 0,4 procentního bodu vyšší. Dominantně se na této odchylce podílel vývoj cen potravin. Zatímco prognóza předpokládala v dubnu pokračující, i když zmírňující se meziroční pokles cen potravin, ve skutečnosti potraviny lehce zdražily. Jedná se přitom o jednu z nejvíce kolísavých položek spotřebního koše. Lze přitom předpokládat, že další vývoj cen potravin bude i nadále příznivě ovlivňován zlevňováním světových agrárních komodit a domácí zemědělské výroby. Současně lze konstatovat, že vývoj ve všech zbývajících složkách spotřebitelského koše přibližně odpovídal prognóze," uvedl ředitel sekce měnové České národní banky Petr Král.
Jádrová inflace v dubnu v souladu s očekáváním dále mírně zvolnila. V jejím odeznívání, které trvá již druhým rokem, se projevuje nejen nízký růst cen zahraničních vstupů, ale také předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný i přísnou měnovou politikou ČNB. Dochází přitom k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům. V tomto kontextu došlo v dubnu k lehkému zpomalení růstu cen zboží i služeb. Růst cen služeb se nicméně stále nachází na poněkud zvýšené úrovni. Dynamika imputovaného nájemného nepatrně zrychlila, zůstává ale na nízkých hodnotách vlivem jen pozvolného oživování realitního trhu.
Mohlo by vás zajímat: Jaké je čisté jmění českých domácností?
„Zdražení pohonných hmot v dubnu nabralo dle očekávání na síle v důsledku předchozího růstu cen ropy na světových trzích i oslabení koruny v předešlých měsících. Oba zmíněné faktory již ale rychle odeznívají. Meziroční růst regulovaných cen v dubnu dle očekávání lehce zpomalil, což souviselo se zlevňováním energií spojených s bydlením. Po uzavření prognózy bylo významným dodavatelem oznámeno snížení cen elektřiny a plynu, k němuž dojde na přelomu druhého a třetího čtvrtletí letošního roku. Jeho dopad bude mírně protiinflační vzhledem ke stávajícímu výhledu centrální banky pro tento segment spotřebitelského koše. Cenová hladina v dubnu meziměsíčně vzrostla o 0,7 %. Ačkoliv se jednalo o mírně vyšší růst, než předpokládala jarní prognóza, odchylka byla způsobena převážně cenami potravin, jejichž vývoj se často vyznačuje velkými výkyvy. Kvalitativní vyznění jarní prognózy ČNB tak zůstává v platnosti. Podle ní se inflace bude v průběhu celého letošního roku pohybovat na dohled 2% cíle," uzavřel Petr Král.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
[3]) HICP neobsahuje imputované nájemné.
Komentáře
Přidat komentář