Sloupek Kateřiny Lhotské: Prognostici by měli umět rozdělat oheň


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Prognostici by měli umět rozdělat oheň

Vytváření předpovědí je dovednost mající v lidských dějinách bohatou tradici. V dobách, kdy se této profesi ještě neříkalo prognostik, ale věštec, byla nejznámější institucí, která se touto činností zabývala Delsfská věštírna a tamními hvězdou byla jistá Sibyla.  

V českých zemích byla v tomto oboru nejproslulejší odbornicí kněžna Libuše, přičemž vrcholem úspěšnosti její prognostické činnosti bylo předpovězení vzniku a rozvoje města, jehož sláva se dotýká hvězd. Na rozdíl od svých současných následovníků však obdobně jako Sibyla nepoužívala ani matematické modely a ani jiné sofistikované metody, ale opírala se o tak nevědecké postupy, jako věštění z plamenů nebo propojení se s dušemi předků. Tuto profesi tak mohl vykonávat jen výjimečně obdařený jedinec.

Zato dnes dělá prognózy kde kdo, takže je jich produkováno tolik, že to člověk ani nestíhá sledovat. A týkají se všech možných oblastí. Nejčastěji se setkáváme s těmi ekonomickými. Ty se docela trefují v dobách, kdy se nic moc neděje, ale totálně selhávají v situacích, kdy do poklidného až téměř nudného hospodářského vývoje někdo nebo něco hodí vidle. Jako třeba letos, kdy se znenadání objevila ta mrňavá koronamrška a kola ekonomiky se zadrhla. A ekonomičtí prognostici, kteří si do té doby vystačili při předpovídání dalšího vývoje tím, že opisovali loňská čísla a podle nálady jim desetinku ubrali nebo přidali, byli se svými modely najednou v háji. Jenomže na ně naléhali novináři ve snaze okořenit svůj příběh připravený podle pravidla „katastrofy prodávají“ těmi co nejdepresivněji působícími prognózami. A tak začali novodobí věštci hodnoty hloubky ekonomického poklesu tahat z klobouku. Výsledkem je, že se jejich odhady navzájem liší třeba o 10 – 15 %. Tak to zkrátka dopadá, když matematické modely selžou a duše předků poslouchat nikdo neumí.


Mohlo by vás zajímat: PwC: S čím je Covid-19 srovnatelný?


Další vděčné téma pro předvídání budoucnosti je vývoj klimatu. V souvislosti s ním se daří líčit nastávající chmurný osud lidstva opravdu náramně. Jen to ne vždy vychází. Jako když jsme třeba ještě v květnu slyšeli zkazky o pětisetletém suchu a vypadalo to, že teď na konci léta budeme všichni uschlí na placičku. Jenomže příroda mrška ne a ne poslouchat předpovědi klimatických „expertů“ a dělá si co chce. Byť ještě v červnu se objevilo pár hlasů tvrdících, že se nám sucho letos nevyhne, v červenci už definitivně utichly. To, že letos pršelo, samozřejmě neznamená, že se už nikdy žádné suché období nevrátí. Stejně jako nás opět dříve či později postihnou povodně. Ono to totiž v našich zeměpisných šířkách takhle funguje po staletí. Tedy, že se střídají období suchá a vlhčí. A tak stačí s těmito výkyvy počítat. Paradoxně na ně v obou případech funguje to samé – usilovat o zadržení co největšího množství vody v krajině. V období sucha budeme mít její zásoby a v při povodních to zase zabrání tomu, aby část Čech odplula s velkou vodou do Hamburku, respektive Moravy do Černého moře.

Katastrofické scénáře bývají také často spojeny s klimatickou změnou globální. Podle řady z nich se máme na naší matičce Zemi co nevidět uškvařit. Viníkem mají být emise CO2. Pamětníci zpráv z let 80. si možná vybaví, jak se tenkrát pro změnu hlásalo, že lidstvo má v dohledné době zmrznout na kost. A kdo myslíte, že za to tenkrát mohl? Samozřejmě emise CO2…


Mohlo by vás zajímat: Covid-19 a úmrtnost


Před nedávnem se objevila také předpověď toho, jak dlouho ještě potrvá světové koronamršková pandemie. Šéf WHO tvrdí, že to bude ještě zhruba dva roky. Opírá se přitom o zkušenost s průběhem a trváním španělské chřipky před 100 lety. Proti námitce, že je to nesrovnatelné, protože lidé dnes více cestují, a nákaza tak má mnohem více možností se šířit, staví to, že máme lepší technologie. Nevím, proč jsem si při těchto slovech vzpomněla na jeden úryvek ze Švejka:

„Švejku, jak dlouho myslíte, že bude válka trvat,“ zeptal se šikovatel Vaněk.
„Patnáct let“, odpověděl mu Švejk.
„A proč zrovna patnáct?“ podivil se Vaněk.
„No protože už jsme tu měli válku třicetiletou a dneska jsou lidé dvakrát chytřejší.“

Když zkrátka sleduji úspěšnost všech těch prognóz a předpovědí dalšího vývoje, tak si říkám, jestli těm dnešním expertům něco nechybí. Třeba po vzoru jejich bájných předchůdkyň umět rozdělat ten správný oheň…

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft. 

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články