Sloupek Kateřiny Lhotské: Sociální hledisko...


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Sociální hledisko...

Nepojištění motoristé budou opět platit příspěvek do garančního fondu. To už tu jednou bylo, pak chvíli nebylo, a teď je to tu zase zpět. Tedy ne úplně to samé. Kromě sazeb příspěvků se mění i to, že v případě způsobení škody nepojištěným vozidlem ji viník zaplatí ze svého jen do výše jedné třetiny, maximálně však do 300 000 korun.

Zdůvodňuje se to tím, že velké škody měly na takového viníka likvidační dopad a zavádí se tak jakási forma „spoluúčasti na nepojištění“. Někde na pozadí tohoto opatření se tak pohybuje nevyslovený požadavek, že i v případě nepojištěných viníků by mělo být zohledňováno sociální hledisko.

Před lety se při jedněch z velkých povodní na Slovensku objevil názor, že by pojišťovny měly vyplácet odškodnění i těm, kteří pojištěni nebyli. Což bylo zdůvodněno nutností vzít v potaz sociální hledisko pojištění, protože ne všichni mají na to, aby si ho mohli platit.


Mohlo by vás zajímat: Ovlivní revize motorové směrnice pojištění vozidel?


Po počátečním šoku se vzedmul mezi pojišťovnami pochopitelný odpor, v jehož důsledku si nejspíš autor tohoto nesmyslu uvědomil, že to vážně přepísknul. A tak se tento názor vytratil stejně rychle jako se objevil. A zůstala jen tragikomická vzpomínka na to, co všechno dokáže někdo vypustit z úst, aniž by mu to připadalo hloupé.

Před časem jsem přednášela studentům o pojistném trhu. Ve svém pojednání mám jednu pasáž, kde vysvětluji, že vlastní pojišťovací činnost pojišťoven je ztrátová a že to pojišťovny dohánějí výnosy z investic, nebo z provize ze zajištění. A že je to situace ne úplně dobrá, protože jsou pak jejich zisky závislé na okolnostech, které nemohou samotné dost dobře ovlivnit.

Logické by tedy bylo, kdyby postupně tuto závislost snižovaly a zároveň zlepšovaly výsledek pojišťovací činnosti. Což sebou kromě jiného nese i jeden pro klienty nepříjemný efekt – zvyšování pojistného. V tu chvíli se přihlásil jeden student s dotazem, jestli by nebylo lepší nechat vše tak, jak to je, a pojistné nezvyšovat, protože je třeba vzít v potaz také sociální hledisko pojištění.


Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Jména hloupých na všech sloupích


To jsou tři příklady, kdy se ve spojitosti s pojištěním objevil požadavek na zohlednění sociálního hlediska. Přičemž nikdo pořádně neví, co to vlastně to sociální hledisko je. Ovšem pokaždé, když se na něj někdo odvolává, tak je dobré si pořádně držet peněženku. Což platí jak pro pojišťovny, tak pro jejich klienty. Protože kdo asi ty zbylé dvě třetiny nepojištěných škod v povinném ručení zaplatí. A kdo by zaplatil za majetek zničený při povodních nepojištěným majitelům, pokud by se tenkrát na Slovensku pojišťovny neozvaly.

Od zohledňování „sociálního hlediska“ tu ale nejsou pojišťovny. To je úkol státu. Což samozřejmě neznamená, že se na spolupráci v této oblasti s pojišťovnami nemůže domluvit. Součástí dohody by přitom mělo být i protiplnění. Třeba ve formě úhrady zbylých dvou třetin škod v povinném ručení, když už pojišťovnám nedovolí vybrat od viníků všechno. Jinak to totiž vypadá jako poněkud „asymetrická“ dohoda…

Kateřina Lhotská

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.

člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články