Sloupek Kateřiny Lhotské: Spoluúčast jako „bagatelní riziko“


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Spoluúčast jako „bagatelní riziko“

„Malá změna spoluúčasti, velký skok pro pojistné“. Takto by se dala parafrázovat slavná věta pronesená Nielem Armstrongem v okamžiku, kdy se jeho noha poprvé dotkla povrchu Měsíce. Opravdu to tak je. Spoluúčast má totiž dopad na maximální výši krytí v řádu jednotek procent, ovšem s pojistným zahýbe o desítky procent. Když to první roste, to druhé klesá a naopak.

O této nelineární závislosti však každý ví, a není to tedy žádný převratný objev. Někdy se vysvětluje tím, že se pojištěný s vědomím toho, že případnou škodu bude muset zatáhnout částečně i „ze svého“, chová méně rizikově. Ačkoliv nelze tento vliv úplně vyloučit, jeho působení je podle mne marginální. Pro člověka je totiž obvykle dostatečnou motivací pro nerizikové chování především to, že si nechce komplikovat život. Ono řešit škodu totiž není pro nikoho žádný med. Nehledě na to, že předmět pojištění není možné po nějakou dobu používat nebo jen omezeně. A tak to, že dostane o pár tisícovek nižší plnění, ho v porovnáním s těmi všemi starostmi zase až tak moc nebolí.


Mohlo by vás zajímat: ČAP: Počet pojistných podvodů stoupá. Jaká oblast trhu je zasažena nejvíce?


Spoluúčast má také filtrovat škody, které jsou pojišťovně nahlášeny a které ne. Když je klientovi jasné, že s jejím započtením nedostane buď vůbec nic, nebo jen velmi málo, tak pojišťovnu ani nekontaktuje. Neplatí to však vždy. Existuje totiž i nezanedbatelné množství těch, co škodu tak jako tak nahlásí. Buď si existenci spoluúčasti neuvědomují, nebo to zkrátka zkusí. Pojišťovna jim sice nic nevyplatí, ovšem potíž je v tom, že i takovou škodu musí řešit. A i to nějakou tu kačku stojí.

A tak asi největší vliv na výši pojistného má fakt, že nastavením spoluúčasti eliminuje pojišťovna výplatu plnění na bagatelní škody a kryje jen ty podstatné. Tedy takové, které mají na peněženku klienta nezanedbatelný dopad a kvůli kterým především má pojištění sjednané.

Někdy jsou však pojišťovnám bagatelní škody dobré. Respektive jejich pojištění. Kolik ostatně máme na trhu produktů typu „pojištění klíčů, mobilů a jiné drobotě“. Začala jsem jim říkat „pojištění obsahu dámských kabelek“ (v pánské verzi „pojištění obsahů kapes“). Tedy pokud vynecháme zrcátko, rtěnku a kapesníky (u pánů jen ty kapesníky, neb zrcátko a rtěnku nenosí – alespoň ne většinově).


Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nové zkoušky významně zvyšují kvalitu profesionálů v oboru


Do skupiny pojištění bagatelních rizik pak patří také všechna ta „pojištění prodloužené záruky“ nebo „pojištění výměny zboží v záruce“. To druhé mám spojené s nezapomenutelným zážitkem. V jednom nejmenovaném řetězci jsem si kupovala rychlovarnou konvici. Přišla na necelou tisícovku. Jak prodavač u regálu, tak potom i na pokladně mi k ní nabízeli „službu výměny zboží za nové v případě záruční opravy“. A to za „pouhých 200 Kč“. Museli být extra motivováni, protože tuto možnost zmiňovali snad za každou druhou větou. Když jsem namítla, že mi nepřipadá smysluplné si ke zboží za tisícovku pořizovat pojištění za dvě stovky, mne pak první z nich odzbrojil větou: „Ještě si to rozmyslete. Jinak si v případě závady počkáte celý měsíc, co máme na reklamaci“. Musím se přiznat, že jsem za svůj život už slyšela celou řadu prodejních argumentů i „argumentů“, ale málokdy mi spadla brada jako tentokrát…

Ale zpět ke spoluúčastem a bagatelním škodám. Když tak o tom přemýšlím, tak je přístup pojišťoven k nim poněkud schizofrenní. Na jedné straně dělají všechno pro to, aby je nemusely řešit, na straně druhé pak nabízejí produkty zaměřené právě na ně. A pak se v tom vyznejte…  

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft. 

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná Blogerka roku 2019 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články