Kde přibývá důchodců nejvýrazněji?

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Na republikové úrovni činil nárůst počtu osob ve starobním důchodu v porovnání s rokem 2010 více než 7 %, a celkový počet starobních důchodců včetně příjemců důchodů v souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem tak v roce 2019 již překročil 2,4 milionu osob. V období mezi lety 2010 až 2019 se relativně nejméně zvýšil počet starobních důchodců v hlavním městě Praze (nárůst o 0,5 %), za kterým následoval Ústecký kraj (o 5,7 %), a maximální nárůst byl evidován ve Středočeském (o 13,0 %) a Jihočes­kém kraji (o 11,0 %).

Předčasných důchodců je více než čtvrtina

Mezi příjemci starobního důchodu bylo na repub­likové úrovni v roce 2019 evidováno také 643 tisíc příjemců předčasného starobního důchodu, kteří tvo­řili více než čtvrtinu ze všech starobních důchodců. Počet příjemců předčasných starobních důchodů se mezi roky 2010 a 2019 zvýšil mnohem výrazněji než celkový počet příjemců důchodů starobních, nárůst činil 50 %. Důvodů, kvůli kterým stále vyšší počet osob volí předčasný odchod do starobního důchodu, je hned několik, ať již se jedná o ztrátu zaměstnání a v některých regionech vysokou úroveň nezaměst­nanosti osob v předdůchodovém věku, nebo nízkou úroveň vyplácené mzdy. Vliv mají také zdravotní problémy a v neposlední řadě i rodinné důvody.

Mohlo by vás zajímat: Česko je evropskou jedničkou v pojištění dle kilometrů!

Nejčastěji v okresech s vysokou nezaměstnaností

V mezikrajském srovnání podílu příjemců předčas­ných starobních důchodů drží jednotlivé kraje dlou­hodobě svoje pozice. Již od roku 2010 se na nejvyšší příčku zařazuje Kraj Vysočina (33,8 % z příjemců sta­robních důchodů v roce 2019) následovaný Pardubic­kým krajem (31,8 %). Pod republikovým průměrem, který v roce 2019 činil 26,7 % příjemců předčasného starobního důchodu, se umístily čtyři kraje. S nejniž­ším podílem hlavní město Praha (13,8 %) a s odstu­pem Středočeský kraj (23,0 %), Jihomoravský (25,2 %) a Liberecký kraj (25,9 %). Mezi muži i ženami, jak naznačuje graf, tvoří nejvyšší podíly důchodci a dů­chodkyně v předčasném starobním důchodu z Kraje Vysočina. Muži z Pardubického kraje jsou na druhé příčce a ženy z tohoto regionu obsadily v roce 2019 třetí pozici za ženami z Moravskoslezského kraje.

Mohlo by vás zajímat: EIOPA: Opce k pojištění pro případ pandemie

Nejnižší podíly mezi ženami i muži tvoří dlouhodobě důchodci v předčasném starobním důchodu z hlavního města Prahy. Jak je patrné z kartogramu, nejmenší podíl starobních důchodců, kteří odešli do předčasného starobního důchodu, vykazují okresy s vyšším počtem pracovních příležitostí a s potenciálně vyššími mzdovými příjmy; po hlavním městě Praze (13,8 %) se jedná o okres Praha-západ (17,7 %) a Brno-město (18,0 %).

Na druhém konci pomyslného žebříčku s podílem předčasných starobních důchodců vyšším než 35 % byl v roce 2019 okres Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje, dva okresy z Olomouckého kraje (Jeseník a Šumperk), dva okresy z Moravskoslezského kraje (Nový Jičín a Bruntál), okres Náchod z Královéhradeckého kraje, dva okresy z Kraje Vysočina (Třebíč a Jihlava) a s největším podílem okres Znojmo (40,2 %) z Jihomoravského kraje.

Mohlo by vás zajímat: Finanční poradci sjednali v 2Q 2020 produkty za 18 miliard korun

V poměru ke mzdám začaly důchody růst 

Výši průměrného čistého starobního důchodu (sólo bez souběhu s invalidním nebo pozůstalostním) lze posuzovat i ve vztahu k mediánu hrubé mzdy. Medián hrubé měsíční mzdy představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. V roce 2019 dosaho­val průměrný starobní důchod v ČR 42,9 % mediánu hrubého výdělku.

Mohlo by vás zajímat: Přírodní katastrofy způsobily v 1. pololetí 2020 škody za 68 miliard $

Nejvyšší poměr starobního dů­chodu ke mzdovému mediánu vykázal kraj Zlínský (45,5 %) a nejnižšího poměru dosahuje dlouhodobě hlavní město Praha (38,3 %). V letech 2014 až 2018 hodnota poměru starobního důchodu ke mzdovému mediánu meziročně klesala ve všech krajích republiky (s výjimkou roku 2015 v Olomouckém kraji). V roce 2019 byl ve všech krajích, kromě hlavního města Prahy a Královéhradeckého kraje s přetrvávajícím poklesem, zaznamenán meziroční nárůst.

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Monika Mikanová
Krajská správa ČSÚ v Pardubicích