Zpřesněný odhad potvrdil historicky nejhorší výkon české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 8,7 %. Meziročně se HDP snížil o 11,0 %. Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně nižší o 9,4 %. K poklesu HPH došlo ve všech odvětvích ekonomiky, ve zpracovatelském průmyslu o 14,7 %, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 17,5 % a v ostatních činnostech o 23,1 %. Meziročně HPH klesla o 10,9 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu (negativní příspěvek -4,6 p. b., pokles o 18,2 %) a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-3,8 p. b., pokles o 20,5 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo odvětví informačních a komunikačních činností (0,1 p. b., s růstem o 1,1 %).
Mohlo by vás zajímat: Německo: Blesky způsobily škody ve výši 200 milionů eur
Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ve 2. čtvrtletí ovlivněn především nižší zahraniční poptávkou, ale také klesajícími spotřebními i kapitálovými výdaji. Na meziročním poklesu HDP o 11,0 % se negativně podílela spotřeba domácností (-2,0 p. b.), investiční výdaje (-0,2 p. b.) a zahraniční poptávka (-7,9 p. b.). Pozitivně přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí (0,4 p. b.).
Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně i meziročně o 4,8 %. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 6,3 % oproti předchozímu čtvrtletí a o 7,6 % oproti stejnému čtvrtletí minulého roku. Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 1,5 %, meziročně rostly o 1,8 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 0,9 %, meziročně klesla o 4,8 %. Z hlediska typu aktiv posílily pouze investice do ostatních budov a staveb, největší propad zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.
Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 2. čtvrtletí meziročně snížilo o 56,5 mld. korun na 44,1 mld. Kč, což byla nejnižší hodnota od 2. čtvrtletí 2012. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 20,7 %, meziročně o 23,3 %. Meziroční pokles vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s pryžovými a plastovými výrobky, se stroji a zařízeními a s dopravními prostředky. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 17,6 %, meziročně o 18,2 %. Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Finanční gramotnost pro pubescenty
Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,2 %. Objem mzdových nákladů ve 2. čtvrtletí meziročně klesl o 2,3 %. V tuzemsku bylo ve 2. čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5 340 tisíc osob. Celková zaměstnanost klesla oproti předchozímu čtvrtletí o 1,4 % a meziročně o 1,9 %. Počet odpracovaných hodin byl mezičtvrtletně o 7,8 % nižší, meziročně klesl o 10,7 %.
Hloubka poklesu ekonomické aktivity ve 2. čtvrtletí 2020 zhruba odpovídala prognóze ČNB
Pokles české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku byl podle ředitele sekce měnové Petra Krále o jeden procentní bod mírnější, než očekávala prognóza ČNB. S ohledem na bezprecedentní situaci, ve které se česká ekonomika nacházela během jarních měsíců, lze pozorovanou odchylku skutečného vývoje HDP od prognózy považovat za nevýznamnou. Téměř zcela v souladu s prognózou se přitom vyvíjela spotřeba domácností, u níž došlo v důsledku karanténních opatření k výraznému poklesu. Rovněž čistý vývoz se vyvíjel podle prognózy při mírně menším poklesu jak celkového vývozu, tak dovozu. Hrubá tvorba kapitálu prohloubila svůj meziroční propad, ten však nebyl ve srovnání s prognózou tak hluboký, což bylo dáno nečekaným zmírněním poklesu fixních investic. To bylo částečně kompenzováno záporným příspěvkem změny stavu zásob, zatímco prognóza očekávala obnovení jejího kladného působení. Spotřeba vlády si podle očekávání udržela meziroční růst, který byl ale ve srovnání s predikcí o něco pomalejší.
Mohlo by vás zajímat: PwC: S čím je Covid-19 srovnatelný?
Zveřejněná data podle ČNB potvrzují výrazné negativní dopady koronavirové pandemie a s ní souvisejícího poklesu zahraniční poptávky a přijatých vládních karanténních opatření na tuzemskou ekonomiku během jarních měsíců. Přestože karanténní omezení byla v létě již téměř zcela uvolněna, snížená zahraniční poptávka, výrazný nárůst nezaměstnanosti a celkově zhoršené vnímání ekonomické situace ze strany českých firem i domácností budou tlumit ekonomickou aktivitu i v následujících čtvrtletích.
Aktuální prognóza České národní banky očekává, že v letošním roce HDP klesne v úhrnu zhruba o 8 % a v příštím roce se ekonomická aktivita vrátí k růstu. Výkon ekonomiky však dosáhne předpandemické úrovně až na konci roku 2022. Za poklesem HDP v letošním roce bude stát zejména propad soukromých investic. Jejich zotavování bude tlumeno nízkou zahraniční poptávkou v souvislosti s výrazně zhoršeným globálním ekonomickým sentimentem. Silný pokles ze stejných důvodů zasáhne také exportní výkonnost českých podniků, což se promítne do záporného příspěvku čistého vývozu k dynamice HDP. Negativní dopady koronavirové pandemie bude naopak nadále zmírňovat růst spotřeby vlády doplněný o stabilizační rozpočtová opatření, která podporují zejména spotřebu domácností.
MF: Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun
V průběhu srpna se celkový deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 mld. Kč. Tento výsledek byl výrazně ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů ve výši 13,4 mld. Kč. Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 mld. Kč, což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května.
Příjmy rozpočtu jsou i nadále výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázené poklesem zaměstnanosti, poklesem objemu mezd a platů a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy tak meziročně poklesly o 4,2 % (-40,4 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 8,6 % (-41,5 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,0 % (+17,7 mld. Kč). Příjem rozpočtu z inkasa daní z příjmů právnických osob (meziročně -21,7 %, tj. -15,3 mld. Kč) je negativně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob. Výpadek na inkasu z titulu plošného prominutí zálohy prozatím Ministerstvo financí odhaduje na cca 20 mld. Kč, na státním rozpočtu cca 13,5 mld. Kč. Čistě za měsíc srpen se inkaso meziročně zvýšilo o 5,2 mld. Kč. Důvodem zvýšeného srpnového inkasa byla především úhrada daňových povinností v důsledku uplynutí „posunuté“ lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení pro většinu poplatníků do 18. srpna. Dále lze předpokládat, že se na inkasu mohl začít částečně projevovat i vliv možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty, díky kterému poplatníci mohou uplatnit odpočet odhadnuté výše ztráty za zdaňovací období 2020 již v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2019.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2020: Allianz má stabilní celkové výnosy. SCOR udržel růst pojistného
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (meziročně -2,4 mld. Kč) výrazně ovlivňuje roční vyúčtování záloh na základě podání daňových přiznání. Meziroční vývoj příjmů negativně ovlivnilo prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Výpadek na inkasu z titulu plošného prominutí zálohy je prozatím odhadován na cca 2 mld. Kč, na státním rozpočtu cca 1,6 mld. Kč. Čistě za měsíc srpen se inkaso meziročně zvýšilo o 2,2 mld. Kč. Důvodem zvýšeného srpnového inkasa byla hlavně úhrada daňových povinností v důsledku uplynutí „posunuté“ lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení do 18. srpna. Dále lze předpokládat, že se na inkasu daně již mohl začít projevovat také vliv možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty.
Přímá podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů měla se svým objemem 21,8 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů ve druhém čtvrtletí tohoto roku měly zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-10,5 %). Současně se letos na samotné výši odvodů projevily vyšší počty zaměstnanců na ošetřovném a nižší příjmy zaměstnanců z důvodů překážek na straně zaměstnavatele. V druhém pololetí se již promítá vyšší meziroční růst inkasa, který dosáhl v měsíci srpnu 5,9 % (bez vlivu kompenzačního bonusu).
Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Po COVID-19 by mělo nastat v globálním pojišťovnictví rychlé zotavení
Meziročně nižší objem mezd a platů a odklad či zrušení minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné (7,5 mld. Kč) determinovalo i vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 3,9 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby. Inkaso rovněž snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C (9,2 mld. Kč).
Na inkasu daně z přidané hodnoty (-2,8 %) se negativně projevil pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu celkem 3,2 mld. Kč, pro státní rozpočet 2,1 mld. Kč. Čistě za měsíc srpen bylo inkaso meziročně vyšší o 1,5 mld. Kč. Důvodem pravděpodobně bude razantní pokles výplat nadměrných odpočtů, který souvisí s citelným omezením mezinárodního obchodu v minulých měsících.
Mohlo by vás zajímat: Novinky v právní úpravě ochrany spotřebitele
V inkasu spotřebních daní (-3,5 %) se rovněž projevily dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků (+6,5 %) se v minulých měsících promítaly důsledky uzavření hranic a z toho plynoucí absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Od července však již dochází k meziročnímu nárůstu inkasa, tedy se začíná projevovat zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, avšak logicky ne v takovém objemu, v jakém bylo původně predikováno. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů (-10,3 %). Ten je způsoben výrazným úbytkem přepravních výkonů zejména v měsících březnu a dubnu a také vyšší vratkou daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem zavedení možnosti využít ročních normativů. Dále je patrný meziroční pokles inkasa spotřební daně z lihu (-3,1 %) navzdory navýšení sazeb spotřební daně a piva (-2,9 %), kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo. Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí kromě již zmíněných opatření také pokles turistického ruchu.
Komentáře
Přidat komentář