Jaroslav Daňhel: Rok po Draghiho zprávě… neschopnost Evropské unie bije do očí


			Jaroslav Daňhel: Rok po Draghiho zprávě… neschopnost Evropské unie bije do očí
22.9.2025 Komentáře, Spektrum

Evropská unie rok po zveřejnění Draghiho zprávy tápe: energetická krize se prohlubuje, byrokratická zátěž roste a ambiciózní dekarbonizační plány narážejí na tvrdou realitu. Podle profesora VŠE Jaroslava Daňhela zatím rétorika převažuje nad skutečnými činy.

Uplynul rok od chvíle, kdy respektovaný ekonom Mário Draghi zveřejnil svou až brutálně realistickou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument tehdy vzbudil značnou pozornost a očekávalo se, že Komise jeho doporučení využije k viditelným krokům. Na nedávném zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku proto všichni čekali, s čím přijde předsedkyně Ursula von der Leyenová. Její zpráva o tom, jak Komise s Draghiho závěry naložila, však vyzněla rozpačitě – místo konkrétních výsledků nabídla spíše obecné fráze. Celkový dojem je proto více než tristní.


Mohlo by vás zajímat: Trendy v pojišťovnictví ČR & SR 2025: Jaké výzvy čekají trh v roce 2025?


Hlavní marketingový pilíř předsedkyně – přechod na čisté energetické zdroje – se v praxi prosazuje jen s velkými obtížemi. Na papíře působí tato agenda téměř vyřešeně, realita je však jiná. Z klíčových průmyslových odvětví čím dál častěji přicházejí alarmující zprávy, které jsou v přímém rozporu s plánovanou zelenou politikou. Evropská komise, která nikdy příliš nevynikala sebereflexí, však ve své nepochopitelné a urputné snaze o dekarbonizaci nehodlá polevit. V aktuálním geopolitickém prostředí a při postoji hlavních světových znečišťovatelů však celé úsilí začíná působit spíše jako ve své podstatě až směšný donkichotský boj s větrnými mlýny.

Byrokratická zátěž firem v posledních letech neúnosně vzrostla a evropské společenství zatím nenašlo cestu, jak se z přebujelé administrativy vymanit. Typickým příkladem je agenda ESG reportů, která se z nástroje k větší odpovědnosti podniků změnila v těžkopádnou povinnost. Evropská komise navíc zvolila typicky šalamounské řešení: povinnost předkládat reporty už nepožadují přímo regulační orgány, ale financující banky. Firmy tak musejí dodávat stejné podklady, jen jinému adresátovi. Celá situace stále více připomíná diagnózu odborníků týkající se zániku minulých civilizací… administrativní aparát už nestačí obsloužit sám sebe.

Za největší problém osobně považuji neřešení energetické situace, která vytváří největší handicap EU proti USA. Prostřednictvím nevhodného spekulativního nástroje snižování uhlíkové stopy se emisními povolenkami podařilo naprosto dokonale rozvrátit trh s energiemi. Situace se navíc poslední dobou značně vyostřuje, a to čím více se blíží chvíle, kdy se má spekulací ovlivňovaná cena emisních povolenek propsat do reálného a žel významného zvýšení výdajů obyvatel – včetně nízkopříjmových domácností. Cesta ven z tohoto obřího problému nebude jednoduchá. Je zcela zřejmé, že nikdo z nás jsme si plně neuvědomovali, jak hluboko a samovolně zelená ideologie prorůstá celým společenským systémem.


Mohlo by vás zajímat: Povodně 2024 jsou třetí nejdražší katastrofou v ČR. 7 z 10 budov je podpojištěno


Evropská unie čelí slabinám, které Draghiho zpráva přesně pojmenovala – od přebujelé byrokracie přes neřešenou energetickou situaci až po slepou víru v zelenou ideologii. Zatím však místo konkrétních kroků převažuje prázdná rétorika a složité šalamounské konstrukce. Cesta k obnovení konkurenceschopnosti Evropy se proto bude zřejmě formovat až v příštím volebním období. Doufejme, že závěry Draghiho zprávy se konečně promění v reálné a rázně prosazované činy, protože vzletná slova Ursuly von der Leyenové ze Štrasburku sama o sobě sotva postačí.

Jaroslav Daňhel
Vysoká škola ekonomická

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články