Vezmeme-li totiž v potaz světově významnější ekonomiky, ocitá se Česko až ve třetí desítce. Pokud bychom brali v potaz všechny země světa, dopadá ještě hůře. Je však pravda, že nelze příliš srovnávat míru růstu chudých ekonomik, třeba subsaharské Afriky, s tou ekonomik vyspělejších. Z nižšího (chudšího) základu se zkrátka procentuálně roste snáze.
Jenže ani šestá příčka Česka v množině necelých 40 členských zemí OECD, která je teď skutečně realitou, neopravňuje ke zkratce, že roste šestým nejrychlejším tempem na světě, ba ani k tvrzení, že roste šestým nejrychlejším tempem mezi vyspělými zeměmi světa. Je členství v OECD automatickým dokladem vyspělosti? Vždyť členem je i Kostarika či Turecko. Zato členem není Čína, Indie, Vietnam ani třeba Chorvatsko a Bulharsko – a to dvě posledně jmenované země platí eurem (či brzy budou). A často titíž, kdo teď tleskají manipulaci o „6. místě Česka na světě“, o eurozóně tvrdí, že jde o elitní klub. Je to tedy elitní klub, když některé jeho země evidentně ani neřadí mezi vyspělé?
Mohlo by vás zajímat: Pohled do dálky… Vývoj pojistného trhu v Jižní Africe
Ve skutečnosti Česko letos ze zemí EU roste osmým nejrychlejším tempem, pokud tedy zprůměrujeme jeho umístění v rámci unijní sedmadvacítky v dosavadních třech čtvrtletích roku. Ale samozřejmě, říci, že se Česko umisťuje osmé v EU, už nezní tak velkolepě jako pravit, že je šesté na světě či mezi vyspělými zeměmi světa.
Navíc je přirozené, že Česko v rámci OECD nebo EU vykazuje nadprůměrnou míru ekonomického růstu. Stále totiž dohání bohatší státy, ať v OECD, či EU, jichž je v obou organizacích většina. Dříve se z toho věda nedělala. Vždyť roku 2015 bylo Česko dokonce čtvrtou nejrychleji rostoucí ekonomikou OECD, v roce 2017 taktéž. A roku 2019 skončilo sedmé. Bralo se to tehdy jako běžná věc.
Teze manipulátorů a neználků o šestém českém místě na světě podporuje navíc ještě jiná nová statistika, ta z dílny časopisu The Economist. Renomovaný magazín poměrně arbitrárně vybírá pět kritérií – růst ekonomiky, jádrová inflace, inflace, zaměstnanost, výkonnost akciového trhu – a na jejich základě přisuzuje mezi 36 zeměmi Česku šesté místo. Kolumbie je čtvrtá, zato Norsko 29., Rakousko 33. a Estonsko 34… Mimochodem, třeba takové Slovensko, obsazující 36. příčku, akciový trh prakticky nemá, je naprosto miniaturní, takže zůstává otázkou, proč dané kritérium The Economist vůbec zahrnuje a na jeho základě hodnotí.
Umístění v žebříčku The Economist je jen využíváno v politickém boji. Proto stojí za to pohled do jeho „střev“. (Z)krocení inflace v ČR totiž nemají na svědomí politici dosluhující vlády, ale i podle jejich vlastních vyjádření z dřívějška Česká národní banka.
A to, že se letos daří českému akciovému trhu, je zase vládním politikům spíše navzdory. Daří se mu, protože rostou akcie bank a společnosti ČEZ. Na ty všechny vláda uvalila daň z navátých zisků, což burzu spíše tedy táhlo dolů. ČEZ se letos drží nahoře, a pomáhá tak k dobrému umístění Česka v žebříčku The Economist, protože investoři sázejí na to, že nastupující vláda podnik zestátní za pro ně příznivých podmínek… Politici dosluhující vlády vlastně tak trochu tleskají – zjevně nevědomky – těm z vlády nastupující. Což je docela k popukání.
Mohlo by vás zajímat: D.A.S. posiluje roli lídra právní ochrany a rozšiřuje své služby napříč trhem
PS: Kdo a co tedy ve skutečnosti může za to, že Česko je letos podle The Economist šestou nejlepší ekonomikou z 36 vyhodnocovaných?
- Ekonomiku ČR letos táhne spotřeba domácností. Po letech šetření kvůli nejvýraznějšímu pádu reálných mezd v OECD v letech 2022 a 2023 se konečně osmělují k výraznějším nákupům.
- Jádrovou inflaci krotí Česká národní banka skrze její vlastní měnovou politiku, tedy díky tomu, že Česko platí korunou, nikoli eurem (s eurem by jádrová inflace byla vyšší).
- Celkovou inflaci krotí Česká národní banka skrze její vlastní měnovou politiku, tedy díky tomu, že Česko platí korunou, nikoli eurem (s eurem by inflace byla vyšší).
- Zaměstnanost, resp. míra nezaměstnanosti z mezinárodního hlediska sice stále není špatná, ale přece jenom je na tom Česko v tomto ohledu nejhůře za celou dobu od začátku roku 2017.
- Český akciový trh, jež setřásl neblahé dopady windfall tax, táhne vzhůru společnost ČEZ, tedy zejména plán nové vlády na výkup akcií minoritních akcionářů. A táhnou jej ještě též tři bankovní tituly, které se na pražské burze obchodují a které rovněž musely překonávat tíživý dopad windfall tax, jež burzu v minulých letech spíše stahovala dolů.
Sečteno, podtrženo, za hezké šesté místo v žebříčku mohou:
- české domácnosti
- Česká národní banka
- česká koruna
- ČEZ a plán nové vlády na výkup akcií minoritářů
- Erste Bank, Komerční banka, Moneta
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Český ekonom a autor ekonomické literatury
Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank
Komentáře
Přidat komentář