Za co Boris může a za co nemůže
Již od úterý 10. září 2024 upozorňovali meteorologové na intenzivní deště způsobené tlakovou níží Boris, zejména na území Slezska a Moravy. V pátek 13. již nikdo o předpovědi nepochyboval a během víkendu se naplnily černé scénáře. Nejvíce byly zasaženy obce Krnov, Jeseník, Opava, Litovel nebo Hanušovice. Odhad pojištěných škod činil ke konci roku 2024 více než 18 miliard korun. Klienti nahlásili více než 66 tisíc pojistných událostí.
Vědci mají jasnou shodu podloženou tvrdými daty ohledně klimatických změn. Důvody vyššího rizika povodní například velice dobře vysvětlil Jiří Burýšek (aka Jirka vysvětluje věci) v říjnové epizodě Povodně a klima. Pojišťovny a dodavatelé povodňových map nyní získaly data pro aktualizaci rizikových modelů. V dalších letech tak mohou vybraní klienti z rizikových oblastí očekávat, že v rámci výročního procesu jim jejich pojišťovna buď upraví cenu za riziko povodně a záplavy nebo bude rovnou navrženo vyloučení tohoto rizika ze smlouvy.
Mohlo by vás zajímat: Studie PwC: Tři čtvrtiny českých firem zvýší výdaje na IT bezpečnost
Pojišťovny v posledních letech úpravami produktů majetkového pojištění výrazně snížily jeho profitabilitu. Jedná se o kombinaci více změn, jako typické uveďme: zvyšování sublimitů nebo rovnou jejich rušení, zjednodušování podmínek pro zabezpečení, přidávání dalších rizik (např. allriskové rozvody, technická porucha – prodloužená záruka), rozšiřování definice předmětu pojištění, úprava parametrů v definic pojištěných rizik (např. nižší rychlost větru). Zatímco dříve pojišťovny hlídaly dlouhodobou udržitelnost v povinném ručení, nově se musí zamyslet i nad některými částmi pojištění majetku nebo občanské odpovědnosti.
Koloběžky a onlinizace
Nový zákon o povinném ručení (30/2024 Sb.) přinesl mnoho větších i menších změn – od úprav rozsahu pojištění, přes novou minimální výši limitů až po nové důvody zániku smlouvy. Symbolem změny se ale pro spotřebitele stala nová definice vozidla a s ní související povinnost uzavření pojištění. Většina článků novinářů se týkala pojištění koloběžek. Důvod je zřejmý – jedná se o nejrozšířenější neregistrovaný dopravní prostředek, který při splnění určitých parametrů může vyžadovat sjednání povinného ručení. Výsledky předepsaného pojistného a škod za první měsíce provozu ukázaly, že nastavená cena povinného ručení neregistrovaných vozidel (minimum na trhu je cca 200 Kč ročně) je nedostatečná na pokrytí škod a bude muset být navýšena na realističtější hodnoty. Například na Slovensku se pohybuje okolo 25 EUR, tj. 600 Kč.
Pro klienty výhoda (není třeba s sebou vozit zelenou kartu), pro pojišťovny technicky nejnáročnější část nového zákona. Tzv. onlinizace donutila pojišťovny nastavit instantní procesy, zejména pro vznik pojištění a následovat bude lepší komunikace s registrem vozidel. Nutností se ukázala schopnost párovat platby okamžitě. Banky naučily klienty používat okamžité platby a zákazníci logicky očekávají, že i protistrany jako pojišťovny jsou schopné ihned platby „párovat“.
Z pohledu spotřebitelů přinesla onlinizace od 1. 10. 2024 rozdělení trhu na dvě skupiny pojišťoven. Větší skupina poskytovatelů přešla k tzv. fixnímu počátku: pokud klient nezaplatí (přesněji platba nebude připsána k návrhu smlouvy) den před požadovaným počátkem, pojištění nevznikne a zájemce o pojištění musí sjednání absolvovat znovu. Naopak čtyři pojišťovny (Allianz, Direct, Pillow, PVZP) položily základ možnému budoucímu standardu a zavedly tzv. klouzavý (posunutý) počátek. Pokud platba dorazí později (max. 7 dnů od počátku), pojištění i tak vznikne, ale s novým počátkem v okamžiku připsání platby k návrhu pojištění.
Mohlo by vás zajímat: ČAP ke 3Q 2024: Pojišťovnám dramaticky rostou náklady na pojistné plnění
SŽP je mrtvé, ať žije DIP
Vývoj v pojištění je samozřejmě ovlivňován i novinkami v jiných oblastech financí. Mediálně jsme v roce 2024 sledovali vzájemné „přetahování o klienty“ mezi penzijními společnostmi s DPS a poskytovateli DIPů. Zcela se tak zapomnělo na třetí produkt s možností daňových odpočtů, na soukromé životní pojištění (SŽP).
V současnosti neexistuje racionální důvod, proč na spoření pro penzi použít SŽP. Připomeňme, že investiční životní pojištění je (většinou) zatíženo vyššími vstupními poplatky a samotná rezerva není majetkem pojistníka, ale tvoří rezervu, a tedy majetek pojišťovny. Další nevýhodou SŽP oproti DIPu je omezenost nabídky. V DIPu může poradce díky moderním platformám vybírat pro klienta z široké nabídky fondů nebo nízkonákladových ETF, zatímco v investičním pojištění je odkázán na několik málo fondů přednastavených pojišťovnou. A to nezmiňujeme výrazně vyšší kvalitu portálů a mobilních aplikací poskytovatelů DIPů, které jsou z podstaty orientované na investice a klientské zóny investičních životních pojištění tak ve srovnání s nimi vypadají jako „chudí příbuzní“.
Moderní životní pojišťovny tento trend respektují a jejich nabídka se soustředí pouze na rizikové životní pojištění. Není náhodou, že dvě nejmladší životní pojišťovny působící v Česku v nabídce ani žádné rezervotvorné pojištění nemají a svoji strategii postavili pouze na rizikovém ŽP. Ukazuje se, že DIP není konkurencí pro DPS, ale zatlouklo poslední hřebíček do rakve SŽP. Když před patnácti lety první poradci razili heslo „Buy Term, Invest the Difference“ a varovali před nevhodností investičního pojištění, tvořili pouze okrajovou skupinu. Letos již o správnosti tohoto přístupu pochybuje málokdo.
Komentáře
Přidat komentář