Sloupek Kateřiny Lhotské: Když je výsledek předem dán…

6.1.2025 Komentáře, Spektrum

Stalo se vám někdy, že jste narazili na nějakou „analýzu“ tvrdící něco, co je na první pohled divné? A pojali jste tedy podezření, že si její autoři nedělali příliš těžkou hlavu s dodržováním základních analytických standardů. S největší pravděpodobností bylo na místě. Čím jsou totiž výstupy nějaké „analýzy“ překvapivější, tím větší je pravděpodobnost, že opravdu zfixlovaná je.

Někdy to až bije do očí. Jako například v případě následujícího tvrzení, kterým se ohánějí zastánci tzv. „zelené transformace“: „Existuje 99 % vědecký konsenzus na tom, že příčinnou klimatické změny jsou emise CO2 vypouštěné člověkem.“

Mohlo by vás zajímat: ČAP ke 3Q 2024: Pojišťovnám dramaticky rostou náklady na pojistné plnění

To jako máme vážně věřit tomu, že na něčem tak komplexním, jako je právě problematika klimatických změn a jejich příčin, existuje 99 % shoda? Je to samozřejmě evidentní nesmysl. Ale kde se tedy těch 99 % vzalo? Jde o výstup ze „studie“, ve které její autoři „analyzovali“ 88 125 recenzovaných anglicky psaných článků z let 2012 až 2020, zaměřujících se na otázky změny klimatu a uložených v databázi portálu Web of Science. Jenomže už zamlčeli, že jde o zdroj, kam se v podstatě nemají šanci dostat články tvrdící něco jiného, než že příčina klimatických změn je antropogenní. „Zařízli“ je totiž recenzenti pro jejich „nevědeckost“. Takže v tomto případě bylo požadovaného výsledku „analýzy“ dosaženo použitím „správné“ množiny vstupních dat.

Podobně na první pohled nesmyslná čísla prezentovali autoři „studie“ o ekonomických přínosech stejnopohlavních „manželství“, která se objevila v době, kdy u nás diskuze na toto téma vrcholila. Podle nich měly dělat v prvních třech letech po jejich uzákonění 37 miliard. To číslo je součtem několika dílčích „přínosů“ sestavených na prvních pohled metodou „aby to vyšlo“. „Studie“ například tvrdí, že by po přijetí zákona bylo uzavíráno 3 – 15 tisíc stejnopohlavních „manželství“ ročně. Tedy zhruba třetina počtu uzavíraných heterosexuálních manželství. Což je samozřejmě vzhledem k podílu homosexuálů ve společnosti evidentní blbost. Podobně „kvalitní“ jsou pak i ostatní odhady „přínosů“, pro které autoři sesbírali čísla „kde to jenom jde“. A tak třeba pro určení nákladů na svatbu použili data ze státu New York, pro náklady na léčbu depresí příslušníků LGBT menšiny si sáhli do Indie a z Keni a Indonésie převzali odhad kolik tamní ekonomiku stojí homofobie. Prostě jeden „relevantní“ zdroj vedle druhého…

Mohlo by vás zajímat: Co přináší novela zákona o distribuci pojištění a zajištění?

Podobným přímo učebnicovým příkladem aplikace metody „výsledek je předem dán a je třeba k němu dojít“ je pak tento materiál, ve kterém se „analytici“ pokoušejí prokázat pozitivní vliv většího počtu žen ve vedeních firem na růst jimi dosahovaných zisků. Mimo jiné se v ní však dopouštějí takových „přehmatů“, jako je porovnávání průměrného profitu firem za několik let a „diverzity“ jejich vedení na jeho konci. Marně byste v ní také hledali seznam firem ze zkoumaného a referenčního vzorku a vysvětlení, jak konkrétně do něj byly vybírány, jakým způsobem byly jejich výsledky očištěny od vlivů, které „diverzita“ nemůže ovlivnit apod. Což samozřejmě vede k podezření, že jediným kritériem pro zařazení dané firmy do jedné či druhé množiny bylo to, aby měla „vhodná“ čísla.

Pojišťovnictví je jedním z oborů kriticky závislých na správné práci s daty, jejich kvalitě a pochopení jejich významu. Takže „analytik“ podobných kvalit, jako jsou autoři některého z výše uvedených blábolů by si v něm nevydělali ani na slanou vodu. I když je to asi netrápí. Jejich „schopnosti“ totiž nepochybně náležitě oceňují úplně jiní zadavatelé…

Kateřina Lhotská
Členka Finanční akademie Zlaté koruny