Sloupek Kateřiny Lhotské: Klimatická krize neskončila. Ani nemohla…

Sloupek Kateřiny Lhotské: Klimatická krize neskončila. Ani nemohla…
Sloupek Kateřiny Lhotské: Klimatická krize neskončila. Ani nemohla…
2.2.2026 Komentáře, Spektrum

Když pronesl ministr Macinka jako jedno z prvních vyjádření v úřadu šéfa resortu životního prostředí větu „Klimatická krize v Česku skončila“, vyvolal tím mnoho odmítavých reakcí. Bylo mu vyčítáno, že podceňuje situaci, a jeho výrok byl označen za nepravdivý. V tom posledním mají jeho kritici paradoxně pravdu, protože jeho výrok pravdivý skutečně není. „Klimatická krize“ totiž neskončila.

 A ani nemohla, protože nemůže skončit něco, co nikdy nezačalo. Jde pouze o jedno z celé řady poněkud přestřelených až hysterických označení pro záležitost, která je ve své podstatě naprosto běžná. Změny klimatu totiž na Zemi probíhaly vždycky a vždycky taky probíhat budou. A v minulosti probíhaly i rychleji než dnes. Nicméně použitím slůvka „krize“ z tohoto běžného jevu stává dramatická situace, která vyvolává pocit bezprostředního ohrožení a nutnost činit rychlá opatření. Něco podobného, jako když podvodník vytváří na svoji oběť nátlak a nutí ji k rychlé a bezmyšlenkovité akci. Třeba k okamžitému převodu peněz pro využití „mimořádné investiční příležitosti“. Jak takové případy končí, snad netřeba připomínat.


Mohlo by vás zajímat: Wefox chce být za rok 2025 poprvé ziskový


Kromě toho, že výraz „klimatická krize“ manipulativní, má také svůj mobilizační charakter. S jeho pomocí mohou aktivisté jednodušeji ovlivňovat především mladé lidi a podněcovat je tak k akci. A když k tomu přidají jako benefit možnost ulít se z vyučování, tak je lehce dokáží dovést na náměstí demonstrovat za „záchranu klimatu“. Což není zase nic až tak hrozného, protože kvůli jednomu či dvěma zameškaným dnům ve škole mladí hloupější nebudou. Horší však je, že se aktivistům daří „klimatickou krizí“ vystrašit řadu příslušníků mladé generace natolik, že odmítají mít děti. Což je vážným problém pro budoucnost. Především tedy pro ty mladé lidí, kteří dnes odmítají děti mít.

Nicméně se musí nechat, že označení „klimatická krize“ je marketingově velice povedené a na cílovou skupinu funguje tak, jak jeho autoři nejspíš ani nedoufali. Je však třeba zůstat u toho, že nejde o nic jiného než právě jen o ten marketing. A v jeho rámci je přehánění naprosto běžné a na realitu se moc nehraje. Lidé, kteří tato marketingová sdělení přijímají, to moc dobře ví. Nebo jste snad někdy někdo narazil na člověka, který věří tomu, že když se napije nejmenovaného nápoje, že bude létat? Nebo, že se někdo odliší od ostatních tím, že bude pít to, co pijí všichni, přestože mu reklama tvrdí, že tím bude „originální“? Nebo, že tyčinka plná cukru, tuků a dochucovadel je „zdravá svačinka“?


Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Mesršmíd: Dějiny pojišťovnictví jsou dokladem o vyspělosti oboru


Marketing tu zkrátka není od toho, aby pojmenovával věci správně a realisticky, ale aby vyvolával pocity. V případě „klimatické krize“ je to pocit bezprostředního ohrožení a nutnosti okamžité reakce. Což v znamená především nalít neuvěřitelné objemy peněz do „dekarbonizačních projektů“ a razantně změnit životy každého z nás. Ať už omezováním svobody pohybu útoky na individuální automobilovou dopravu, svobody slova snahou umlčet kritiky klimatického alarmismu a svobody podnikání zničujícími klimatickými regulacemi. Výsledkem je pak postupná deindustrializace, ztráta konkurenceschopnosti na světových trzích a s tím vším související hrozba hospodářského úpadku. A následně i krize.

Na rozdíl o té „klimatické“ bohužel skutečné…

Kateřina Lhotská
Členka Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články