Byla však také jeho pionýrem a doufala, že jejího příkladu budou následovat i ostatní země. Tedy především největší „fosilní“ znečišťovatelé, jako je Čína, USA, Rusko nebo Indie. Evidentně se jí však nepodařilo strhnout svým nadšením pro toto svaté poslání vůbec nikoho a zůstala na to tedy sama jako pověstný „kůl v plotě“. Zbytek světa z ní má legraci a těší se, jak svými firmami obsadí pozice na světových obchodní trzích opuštěné v důsledku „zelené politiky“ nekonkurenceschopnými firmami unijními. Proto je logické, že i v EU sílí tlak na přehodnocení hospodářské politiky a revizi „zelené transformace“.
Mohlo by vás zajímat: D.A.S. vstupuje na trh s právní ochranou živnostníků. Co přesně produkt přináší?
Její pokračování je totiž evidentně jízdou na mrtvém koni. Ovšem na rozdíl od indiánů z kmene Dakotů, kteří v této situaci radí z něj sesednou, hodlají unijní politické špičky v jízdě na něm pokračovat a o ukončení nebo i alespoň změkčení „zelené transformace“ nechtějí ani slyšet. Jenomže i jim je jasné, že se to nedá jen tak vysedět a rozhodli se tak vyjít vstříc alespoň kritikům ESG, když navrhli tento vykazovací moloch zjednodušit a zároveň zúžit okruh firem, pro které má být povinný. Nově by se tedy už neměl týkat těch, které mají méně než 1 000 zaměstnanců nebo obrat nižší než 50 miliónů €. Takže krok správným směrem?
No to ani náhodou. Celé ESG je nesmysl a výše uvedené „změkčení“ je asi tak totéž, jako kdyby byl odsouzenci na doživotí zmírněn jeho trest vězení na 250 let. Ono totiž to sejmutí povinnosti zpracovávat ESG reporty z menších firem vůbec nic neřeší, protože se mu stále nevyhnou. Jediný rozdíl je v tom, že to po nich už nebude chtít vrchnost, ale banky. Pro ty mají povinnosti související s ESG platit i nadále, a tak budou muset stále své klienty v souladu s nimi lustrovat. Takže pokud bude chtít nějaká menší firma u některé z bank čerpat finanční služby a bude mít špatný nebo vůbec žádný ESG report, bude mít nejspíš smůlu. Žádná z bank si totiž kvůli ní svůj ESG report „nepošpiní“ tím, že financuje něco „nečistého“.
Mohlo by vás zajímat: Andrzej Klesyk povede představenstvo polské PZU
Jinak řečeno, každá firma, které bude chtít čerpat nějaké bankovní služby bude muset dokazovat nejenom to, jak je „udržitelná“, ale třeba také jestli dostatečně dbá na „inkluzi“ a „diverzitu“. Takže jako se za minulého režimu sledovalo, kolik odpracovali pracovníci nějakého podniku brigádnických hodin a jestli je mezi jeho zaměstnanci dostatečný počet straníků, dnes bude muset žadatel o bankovní služby dokládat, kolik žen má ve vedení a jak jsou mezi jeho zaměstnanci zastoupeny minority.
Ono „změkčení“ je tak přímo ukázkovým příkladem opatření aplikovaného podle hesla: „Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky“. I když v tomto případě to vlastně moc nesedí. Konkrétně první část onoho hesla.
Jenom není jasné, jestli je problém v použití slova „mysleli“ nebo „dobře“…
Komentáře
Přidat komentář