Máte pocit, že jste už o něčem takovém nedávno četli? Pak je váš dojem správný. Opravdu jsem zde na oPojištění nedávno rozebírala obdobné aktivity firem „Robin platí“ a „Místní šetření“. Nicméně „Podvedení klienti“ jsou přeci jen v něčem jiní.
Ale nejdříve to, co mají všichni tito „obhájci podvedených“ společného. Šíří bludy o neplatnosti celých portfolií smluv investičního životního pojištění, přičemž oním důvodem má být údajně neoprávněné strhávání poplatků. Snaží se tím v klientech pojišťoven vyvolat dojem, že mají nárok na vrácení veškerého zaplaceného pojistného, čehož dosáhnout v případě, že soud zneplatní jejich pojistné smlouvy od počátku.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovnu roku 2023 ovládla Kooperativa. Osobností trhu je Zdeněk Tuček
Všechny tři tyto subjekty pak spojuje i to, že na svých stránkách podstatné informace nezmiňují. Tedy především to, že ono vracení peněz by bylo vzájemné. I klienti by totiž museli vrátit veškerá plnění, která od pojišťoven na základě těchto smluv dostali. Přičemž vzhledem k tomu, že jde o produkty rezervotvorné, tak by nešlo jen o plnění v případě invalidity, úrazu, nemoci nebo jiné újmy, ale také o dožití a veškeré odkupy. A ani jeden ze všech tří subjektů se moc nešíří o tom, že ten, kdo využíval možnost daňových odpočtů, bude muset vše zpětně dodanit.
Suma sumárum by tedy nebyl onen „vejvar“ pro klienty nic moc, přičemž v případ „Robina“ a „Místního šetření“ mohou dokonce i docela dost prodělat. Tyto dvě firmy totiž „pohledávky“ za pojišťovnou ve výši zaplaceného pojistného odkupují. Takže pokud by poté byla smlouva opravdu rozhodnutím soudu zneplatněna od počátku, bude muset příslušný klient v každém případě vracet plnění z dožití či odkupu a případně i další plnění, pokud mu byla vyplaceno. Ovšem pojistné, které pojišťovně zaplatil, shrábne ten, komu onu „pohledávku“ prodal.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Klienti pojišťoven, držte si peněženky!
Všechny tyto „obhájce podvedených“ spojuje také to, že se ve své argumentaci ohánějí využitím připravovaného institutu hromadných žalob. Nicméně spolek „Podvedení klienti“ jej akcentuje přeci jen o něco více. Vytváří tím očekávání, že po jeho schválení se jednoduše jménem všech „podvedených klientů“ obrátí na soud a povede hromadný spor. Jenomže toto očekávání je nereálné, protože to nebude s největší pravděpodobností možné. Hromadné žaloby budou totiž moci podávat pouze vybraná spotřebitelská sdružení. Třeba Sdružení českých spotřebitelů nebo dTest.
Nicméně tím podobnost končí. Spolek „Podvedení klienti“ se totiž od obou firem liší právě tím, že neslibuje klientům pojišťoven žádné peníze, ale jen právní pomoc s vymáháním oné fiktivní „pohledávky“. A na rozdíl od obou zmiňovaných firem se snaží potenciálním zájemcům o své služby představit. I když představit… Na stránkách spolku totiž lze sice nalézt rubriku „O nás“, ale píše se v ní o všem možném s výjimkou toho „kdo jsou“.
Mohlo by vás zajímat: Jitka Hradilová: Technologické inovace jsou budoucností českého pojišťovnictví
„Podvedení klienti“ se snaží své argumenty podpořit také tím, že uvádějí seznam vyhraných sporů a zároveň seznam judikátů, které se k dané věci vztahují. Potíž je, že oba seznamy na sebe moc nesedí. Neobsahují sice úplná a přesná čísla spisů, ale i tak je zřejmé, že mezi judikáty najdeme i ty, které v seznamu vyhraných sporů chybí (např. 19 C xx/201x, 25 Co xxx/201x, 23 Co xxx/202x). O čem to asi svědčí? Že se rozsudky opírají o jiné důvody, než na kterých spolek staví svoji kampaň? Tedy třeba o individuální pochybení poradce. Nebo jsou oba seznamy vycucané z prstu? Nebo na to správce webu jenom kašle? Těžko říct, ale důvěryhodnosti argumentace spolku to moc nepřidává.
Samozřejmě se nabízí otázka, zda celá tahle kampaň opravdu sleduje prezentovaný cíl, nebo zda jde ve skutečnosti o úplně něco jiného. Třeba o cestu, jak z klientů pojišťoven vylákat jejich osobní údaje a ty pak použít pro oslovení s nabídkou jiných produktů. „Místní šetření“ se tím ostatně ani moc netají, protože u nich klient s předáním svých osobních údajů pojišťovacímu poradci souhlasí. A jak jsou na tom „Podvedení klienti“? To se nedá zjistit, protože na svých stránkách žádné GDPR neřeší. Takže zájemci o jejich služby vůbec netuší, zda a komu je případně předávají. Copak na to asi říká „Úřad pro ochranu osobních údajů“?
Mohlo by vás zajímat: ČNB k poskytování slev pojišťovacím zprostředkovatelem formou cashbacku
Takže co spolek „Podvedení klienti“ vlastně zájemcům o své služby nabízí? V podstatě jen perspektivu dlouhodobého sporu s nejistým výsledkem. Což je, vzhledem k tomu, že „Robin platí“ a „Místní šetření“ slibují prachy, dost málo. V souboji s nimi se tedy spolek „Podvedení klienti“ ocitá na vedlejší koleji. Ovšem z pohledu klientů pojišťoven není mezi hlavní a vedlejší kolejí žádný podstatný rozdíl.
Jízda po obou totiž končí vykolejením…
Komentáře
Přidat komentářNEPRAVDIVÉ INFORMACE
TENTO ČLÁNEK JE PLNÝ LŽÍ A NEPRAVDIVÝCH INFORMACÍ..