Na cestě k zdravotně-policejnímu státu aneb Pár čísel a citátů na uklidněnou

Do myslí i srdcí lidí se vkrádá strach. Vystresovaná veřejnost schvaluje radikální omezení svobod, mnozí se dožadují ještě tvrdších restrikcí. Jak si ale udělat soudnější obrázek o míře nebezpečí současné pandemie?

Daniel Křetínský poskytl rozhovor novinářům ze svého vydavatelství. V Blesku a E15 se svěřil s průběhem nákazy koronavirem a přihřál si i svoji energetickou polívčičku. Rozhovor je pozoruhodný otevřeností, s jakou tuzemský miliardář s byznysem téměř po celé Evropě včetně Velké Británie varuje před nebezpečím nástupu „zdravotně-policejního státu“. A kritizuje celosvětově publikovaná data a statistiky týkající se nákazy koronavirem a s ní souvisejících úmrtí.

Mohlo by vás zajímat: Tomáš Lébl: Dopady COVID-19 limitují efektivitu snižování sazeb ČNB

Zastavme se u jeho srovnání a výpočtů. Stojí za pozornost: „Nicméně k číslům: statisticky v tomto období běžně umírá dva tisíce Italů denně. Za dobu, co je COVID-19 v Itálii intenzivní, což je déle než měsíc, tam tedy ve statisticky běžném roce zemře přes šedesát tisíc lidí. Na koronavirus zemřelo deset tisíc, z nichž někteří by téměř jistě zemřeli letos stejně. To číslo je obrovské a tragické a ještě se zhorší, ale je to deset z více než šedesáti tisíc. Není to tak, že najednou umírají na COVID-19 masy proti normálu. (…)  Doplním, že v ČR statisticky umírá průměrně přes 300 lidí denně, v tomto období to bude více. V kontextu tohoto čísla musíme vnímat zprávy o úmrtích na koronavirus…“

Každému, kdo si dovolí publikovat obdobná čísla, hrozí, že se stane terčem vystrašených občanů. V přímém přenosu vidíme, co dokáže strach. Přestáváme přemýšlet a přimykáme se k aktuálním „vůdcům“, ve které vkládáme důvěru, že nás vyvedou ze smrtelného nebezpečí. Vystrašená většina by kývla na roční a klidně i delší zákaz vycestování z republiky, obce v okolí větších měst opevňují parkoviště (vybudovaná pro kasírování přespolních v předpandemických dobách), aby lufťáci neměli kde zaparkovat a jít s rodinou do „jejich lesa“. Ve městech pak bdělí občané udávají sousedy odpočívající bez roušky na balkonech svých bytů. Právníci upozorňující na možné legislativní přešlapy při vyhlašování a realizaci nouzového stavu jsou okřikováni, dokonce i vedením Advokátní komory.

Mohlo by vás zajímat: Koronavirus a pojištění. Čekat lze zdražení i omezení krytí rizik

Největší zabijáci lidstva

K číslům zmiňovaným Danielem Křetínským si přes výše napsané dovolím dodat pár dalších. 

• Chřipka v Česku podle Státního zdravotního ústavu každoročně způsobí onemocnění statisíců až jednoho milionu obyvatel a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí.
• Podle platformy Očkování proti chřipce celosvětově zemře na následky onemocnění chřipkou 1 500 až 2 000 lidí na každých 10 milionů lidí. Celosvětově tedy mluvíme každý rok o 250 000 až 500 000 lidí.
• Po hadím uštknutí ročně zemře 100 tisíc lidí.
• Podle údajů Světové zdravotnické organizace si ročně vezme vlastní rukou život více než 800 000 osob. To je jeden člověk každých 40 sekund; 2190 lidí denně.
• V ČR si ročně vezme život na 1500 osob, což představuje čtyři ztracené životy denně.
• Ročně na celém světě následkem dopravních nehod zemře 1,35 milionu lidí.
• Podle údajů OSN zemřelo v roce 2007 každý den hladem 25 tisíc lidí.
• Průjem v roce 2017 zabil 1,6 milionu lidí.
• Tuberkulóza ročně zabije 1,5 milionu lidí, onemocní jí 10 milionu lidí.
• Na malárii zemře ročně okolo 600 tisíc lidí a 200 milionů se jí nakazí.
• V roce 2019 se virem HIV nakazilo 1,8 milionu osob, na následky onemocnění AIDS zemřelo 940 tisíc lidí.
• Každý rok zabijí vysoce rezistentní bakterie, jako je například zlatý stafylokok, až 700 tisíc osob.

Mohlo by vás zajímat: Tichý Consulting vstupuje do Star Insurance Group

Co říkají odborníci

„Z pohledu imunologa je jasné, že se v médiích, ale i mezi některými vědci, nebezpečí koronaviru SARS-CoV-2, a jím vyvolaným onemocněním COVID-19, hodně přeceňuje. Virus totiž už nakazil velkou část obyvatelstva po celém světě. Velká většina infikovaných, ano, myslím tím více jak 99 %, se mu přirozeně již ubránila nebo v blízké budoucnosti ubrání a prodělá sezónní respirační infekci různé intenzity.“ (Karel Drbal, vyučuje imunologii a systémovou biologii na Katedře buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se výzkumem dynamiky imunitní odpovědi proti nádorům a infekčním chorobám a vývojem vazebných látek, včetně protilátek. Podílí se na vývoji nových analytických metod v Intelligent Data Analysis (Research Center of Informatics) na Katedře počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT.

„Jde o virus téměř milosrdný, jehož smrtnost činí maximálně dvě procenta. Přes veškerou propagandu italská data například ukazují, že více než polovina mrtvých měla více jak tři další onemocnění při průměrném věku 81 let. Jen 0,8 procenta mrtvých zemřelo prokazatelně na následky pouze koronaviru.“ (Profesor Miroslav Bárta, archeolog, egyptolog a prorektor Univerzity Karlovy.)

„Lidé jsou zděšeni, společnost se položila, ukazuje se, jak je Západ zranitelný, ale byly už daleko horší věci. Polovina nakažených nemá příznaky, cílem je kolektivní imunita. Každé desetiletí tu byla výrazná virová epidemie a vždy se to vyřešilo.“ (Zdeněk Hostomský, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.)

„Ten virus má potenciál, aby se neuvěřitelně šířil, aby nás promořil a aby tady do budoucna s námi žil, aby se stal součástí palety respiračních virů, se kterými běžně žijeme.“ (Jiří Beneš, přednosta Kliniky infekčních a parazitárních chorob Nemocnice Na Bulovce.)

Kontext, to je oč tu běží!

Kontext. To je věc, která chybí v tuto chvíli českým i světovým médiím. Zkuste na svých bližních otestovat následující:

• Řekněte jim, že ten hnusný koronavirus za více než tři měsíce zmapovaného řádění zabil na světě 35 tisíc lidí.
• Řekněte jim to samé s tím, že za první tři měsíce roku 2020 zemřelo na následky kouření 1, 2 milionu lidí a dalších 600 tisíc v důsledku pití alkoholu.

Myslím, že pak ani nemusíte doplňovat informace třeba o skutečnost, že letos v důsledku komplikací v těhotenství, při porodu či v šestinedělí zemřelo již 75 tisíc žen.

Argumenty do případných diskuzí naleznete na tomto počítadle.

Ondřej Neumann
HlidaciPes.org