Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny[1] v listopadu o 0,1 %. V oddíle bydlení byly vyšší ceny elektřiny o 1,6 % a zemního plynu o 0,7 %. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 1,1 % a v oddíle ostatní zboží a služby vzrostly ceny výrobků a služeb pro osobní péči také o 1,1 %. Z potravin byly vyšší především ceny zeleniny o 2,6 %, ovoce o 3,1 %, uzenin o 0,9 %, olejů a tuků o 1,8 % a sýrů a tvarohů o 0,6 %. Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měly v listopadu největší vliv ceny v oddíle doprava. Ceny pohonných hmot a olejů zde klesly o 3,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se snížily zejména ceny vepřového masa o 5,7 %, vajec o 11,7 %, drůbežího masa o 2,5 % a chleba o 0,8 %. Ceny zboží úhrnem zůstaly na úrovni měsíce října a ceny služeb vzrostly o 0,2 %.
Mohlo by vás zajímat: Jitka Chizzola: Pomáháme klientům i s pojišťovnami
Meziroční srovnání
„Spotřebitelské ceny v listopadu zpomalily svůj meziroční růst na 7,3 %. Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení. V oddíle doprava ceny meziročně klesly, a to především díky nižším cenám pohonných hmot,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 7,3 %, což bylo o 1,2 procentního bodu méně než v říjnu. Bez započtení vlivu „Úsporného tarifu“ do indexu spotřebitelských cen v roce 2022 by meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,7 % (více informací k indexu cen elektřiny: ZDE).
Zpomalení[2]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení ceny elektřiny zpomalily svůj meziroční růst na 143,0 % (v říjnu růst o 148,6 %) a ceny tepla a teplé vody na 24,2 % (v říjnu růst o 31,0 %). Ceny zemního plynu klesly o 6,3 % (v říjnu růst o 6,2 %) a ceny tuhých paliv o 0,8 % (v říjnu růst o 3,9 %), částečně i vlivem jejich růstu v listopadu loňského roku. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ceny brambor zmírnily svůj meziroční růst na 28,5 % (v říjnu růst o 48,5 %) a ceny vepřového masa přešly z říjnového růstu o 6,1 % v pokles o 0,8 % v listopadu. Ceny vajec byly v listopadu nižší o 25,5 % (v říjnu pokles o 6,2 %) a ceny cukru o 18,6 % (v říjnu pokles o 11,1 %).
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Agentura Moody’s tleská Fialově vládě
Na meziroční růst cenové hladiny měly v listopadu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě výše uvedeného vzrostly ceny nájemného z bytu[3]) o 7,4 %, vodného o 16,3 % a stočného o 26,9 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny lihovin o 2,8 %, vína o 3,7 %, piva o 8,0 % a tabákových výrobků o 6,9 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 10,1 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 8,4 % a ceny ubytovacích služeb o 12,0 %. K meziročnímu snížení cenové hladiny přispěly v listopadu ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny automobilů o 3,8 % a ceny pohonných hmot a olejů o 8,8 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 0,5 % (v říjnu změna o 0,0 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 108,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 8,1 % a ceny služeb o 5,9 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 11,4 % (v říjnu 12,1 %). Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v listopadu 148,2 % (v říjnu 148,1 %).
Mohlo by vás zajímat: NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů byla v listopadu meziměsíční změna HICP v Česku 0,0 % a meziroční 8,0 % (v říjnu 9,5 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v listopadu 2023 za Eurozónu 2,4 % (v říjnu 2,9 %), v Německu 2,3 %. Nejvyšší byla v listopadu na Slovensku (6,9 %) a nejnižší v Belgii (pokles o 0,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v říjnu 3,6 %, což bylo o 1,3procentního bodu méně než v září. Nejvyšší byla v říjnu v Maďarsku (9,6 %) a nejnižší v Belgii (pokles o 1,7 %).
Kukáš Kovanda: Listopadová inflace v Česku mírně předčila očekávání
Podle ekonoma Lukáše Kovandy zvyšuje se pravděpodobnost, že Česká národní banka zahájí snižování svých úrokových sazeb až příští rok, a ne ještě letos. „Meziroční inflace vykázala v listopadu úroveň 7,3 procenta. Česká národní banka přitom ve své aktuální prognóze počítala s inflací čítající „jen“ 7,1 procenta. Listopadová inflace je rovněž mírně vyšší, než s jakou počítal trh – ten předpokládal inflaci ve výši 7,2 procenta. Rychlejší než předpokládaná je rovněž inflace meziměsíční. Trh totiž počítal s mírným poklesem cen oproti říjnu, o 0,1 procenta. Namísto toho se ceny v listopadu oproti říjnu zvýšily, a to o 0,1 procenta. Přesto meziroční inflace oproti říjnu zpomaluje, a to z 8,5 procenta na právě 7,3 procenta. Zásadní podíl na tomto zpomalení má příznivý cenový vývoj řady potravin. Například brambory už meziročně nezdražují o 49 procent jako v říjnu, nýbrž o 29 procent. Vejce v listopadu zlevnily meziročně o výrazných 26 procent, zatímco cukr o 19 procent. Meziroční inflaci podobně jako v říjnu opticky zvyšoval loňský energetický úsporný tarif. Ten v posledním loňském čtvrtletí uměle snižoval ceny energií pro domácnosti, neboť platbu za jejich část na sebe vzal stát,“ uvedl na sociální síti X Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Bankopojištění budí pozornost regulátorů
„Došlo tak k ponížení základny letošního meziročního srovnání, tudíž kvůli tomuto statistickému efektu byla letos v listopadu meziroční inflace zase uměle navýšená. Nebýt loňského zavedení tarifu, činila by listopadová meziroční inflace 4,7 procenta (a ne 7,3 procenta). Koruna vůči euru v reakci na zveřejnění listopadové inflace bezprostředně mírně zpevnila, což značí, že devizoví obchodníci nyní v o něco vyšší míře sází na to, že Česká národní banka zahájí cyklus snižování úrokových sazeb až v příštím roce, nejspíše na svém únorovém zasedání. A zároveň vnímají to, že inflace může být i v příštím roce neústupnější, než se dosud zdálo. Proto sázejí i na to, že ČNB bude se snižováním sazeb postupovat pomaleji a opatrněji. Což má rovněž zpevňující efekt na korunu. V prosinci by inflace měla činit 7,2 procenta, takže za celý letošní rok vykáže průměrnou úroveň 10,8 procenta, což je v souladu s aktuální prognózou ČNB. V příštím roce by měla průměrně celoročně činit 3,2 procenta, přičemž jejímu výraznějšímu poklesu směrem k dvouprocentnímu inflačními cíli ČNB zamezí zejména výraznější než převážně očekávané lednové zdražení energií, konkrétně jejich regulované složky,“ dodal Kovanda.
Soulad s prognózou ČNB
Listopadová meziroční inflace byla ve srovnání s podzimní prognózou ČNB o 0,2 procentního bodu vyšší. Zapříčinilo to o něco mírnější zpomalení meziročního růstu regulovaných cen. Naopak jádrová inflace zpomalila nepatrně více, než předpovídala prognóza. Rovněž meziroční pokles cen pohonných hmot byl ve srovnání s podzimní prognózou výraznější. Prakticky ve shodě s predikcí potom zvolnila meziroční inflace v oddíle potravin, nápojů a tabáku.
„Jádrová inflace v listopadu dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již více než rok, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil zejména růst cen zboží a v menším rozsahu také služeb, v jejichž rámci však po šestnácti měsících zpomalování mírně zrychlila dynamika imputovaného nájemného. Meziroční růst cen potravin v listopadu dále výrazně zpomalil. K tomu přispěly snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, jakožto i utlumená spotřebitelská poptávka. Meziroční pokles cen pohonných hmot, který je stále ovlivněn vysokou srovnávací základnou v loňském roce v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, se v listopadu dále prohloubil," uvedl Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.
Mohlo by vás zajímat: Jan Frait: Férové jednání s klienty stále není úplnou samozřejmostí
„Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení inflace v říjnu meziroční cenový růst počínaje listopadem opět viditelně zpomaluje. V lednu 2024 po odeznění vlivu úsporného tarifu se meziroční inflace skokově sníží k horní hranici tolerančního pásma 2% cíle. O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně listopadu. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi (jádrová inflace) již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách. Prognóza přitom počítá s lednovým zdražením regulované složky energií pro domácnosti (i podniky) souvisejícím se zrušením vládních dotací na jejich distribuci a znovuzavedením poplatků za obnovitelné zdroje, a to zhruba v míře, která odpovídá zveřejněnému cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu," dodal Petr Král.
[1] Od ledna 2024 budou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které budou primárně vycházet z výdajů domácností v roce 2022 a budou modifikovány odhadem výdajů roku 2023. Nově vypočítávané indexy budou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím bude zajištěno pokračování této časové řady, ze které budou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).
[2]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[3]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář