Listopadový vývoj inflace opět výrazně ovlivnily potraviny

Meziměsíční srovnání 

Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v listopadu o 0,3 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší především ceny ovoce o 3,6 %, vepřového masa o 3,8 %, nealkoholických nápojů o 1,7 %, másla o 9,1 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,0 %, polotučného trvanlivého mléka o 4,9 %, sýrů a tvarohů o 1,0 % a margarínu a ostatních rostlinných tuků o 10,1 %. V oddíle rekreace a kultura klesly především ceny dovolených s komplexními službami o 1,9 %. Pokles cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn zejména nižšími cenami lihovin o 3,6 % a vína o 1,9 %. K meziměsíčnímu zvýšení celkové cenové hladiny v listopadu přispěly především ceny v oddíle doprava, kde vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 1,6 % a ceny automobilů o 0,4 %. Z potravin byly oproti minulému měsíci vyšší především ceny vajec o 14,7 %, zeleniny o 2,9 % a drůbeže o 1,4 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,6 %, zatímco ceny služeb o 0,1 % vzrostly.

Mohlo by vás zajímat: Petr Jedlička: Škodní inflace v povinném ručení opět nabývá na síle

Meziroční srovnání 

„Spotřebitelské ceny v listopadu zpomalily svůj meziroční růst na 2,1 %, což byla nejnižší hodnota od letošního dubna. Tento cenový vývoj byl, podobně jako v minulých měsících, výrazně ovlivněn cenami potravin. Ty v meziročním porovnání zmírnily růst na 2,2 % a oproti říjnu klesly o 1 %,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 2,1 %, což bylo o 0,4procentního bodu méně než v říjnu. Ke zpomalení[1]⁾ meziročního cenového růstu došlo především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny ovoce v listopadu klesly o 6,6 % (v říjnu pokles o 2,9 %), ceny másla o 17,7 % (v říjnu pokles o 7,9 %). Ceny vepřového masa přešly ze říjnového růstu o 2,3 % v pokles o 2,9 % v listopadu. Ceny vajec zpomalily svůj meziroční růst na 17,3 % (v říjnu růst o 26,1 %) a ceny čokolády a čokoládových výrobků na 11,6 % (v říjnu růst o 18,1 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v listopadu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde se kromě nákladů vlastnického bydlení zvýšily ceny nájemného z bytu[2]⁾ o 6,2 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 1,6 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 5,0 %, zemního plynu o 8,5 % a tuhých paliv o 2,5 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde kromě již výše zmíněného, vzrostly ceny hovězího a telecího masa o 25,1 %, drůbeže o 11,9 %, kávy o 23,8 % a kakaa o 16,9 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 2,4 %, vína o 1,0 % a tabákových výrobků o 6,3 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 4,3 % a ubytovacích služeb o 6,8 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních a kulturních služeb o 7,0 % a dovolených s komplexními službami o 3,3 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily (a to nepřetržitě již od loňského října) ceny v oddíle odívání a obuv, kde klesly ceny oděvů o 1,9 % a obuvi o 3,9 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 4,8 % (v říjnu také o 4,8 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,7 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb o 4,6 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v listopadu 155,6 % (v říjnu 156,1 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v listopadu 2,5 % (v říjnu 2,6 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)

Podle předběžných výpočtů HICP v listopadu v Česku meziměsíčně klesl o 0,4 % a meziročně vzrostl o 1,8 % (v říjnu o 2,3 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v listopadu 2025 za Eurozónu 2,2 % (v říjnu 2,1 %), v Německu 2,6 % a na Slovensku 3,8 %. Nejvíce ceny v listopadu vzrostly v Estonsku (o 4,7 %) a nejméně na Kypru (o 0,2 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v říjnu 2,5 %, což bylo o 0,1procentního bodu méně než v září. Nejvyšší byla v říjnu v Rumunsku (8,4 %) a nejnižší na Kypru (0,2 %).

Mohlo by vás zajímat: D.A.S. posiluje roli lídra právní ochrany a rozšiřuje své služby napříč trhem

Pohled České národní banky

Inflace v listopadu klesla do těsné blízkosti cíle ČNB a potvrdila tak očekávání podzimní prognózy. „Ve snížení celkové inflace se výrazně projevil meziměsíční pokles cen potravin, nápojů a tabáku, který téměř vymazal předchozí říjnový nárůst. Pokles se týkal nejen samotných potravin (-0,9 %), ale také alkoholických nápojů (-1,9 %). Zároveň meziměsíčně klesaly ceny zboží (-0,4 %) v rámci jádrové inflace. V tomto vývoji se zřejmě promítly slevové akce v průběhu listopadu, které mohly letos mít větší dopad, než by odpovídalo obvyklé sezónnosti. Na ceny dovážených potravin i zboží má tlumící vliv také posílení kurzu koruny v letošním roce, a to nejen vůči euru, ale ještě výrazněji oproti americkému dolaru,“ uvedl Jakub Matějů, náměstek ředitele sekce měnové a ředitel odboru makroekonomických prognóz.

V cenách tržních služeb došlo naopak jen k nepatrnému zvolnění a tato oblast zůstává rizikovým faktorem. K meziročnímu růstu zde nadále přispívá imputované nájemné, jehož meziroční dynamika nezpomaluje (4,8 %) a odráží silnou poptávku na realitním trhu a zřejmě již také omezené kapacity stavebního sektoru.

„Pokles inflace vítáme, avšak připomínáme, že je tažen nestálými položkami spotřebního koše typu potravin či alkoholu. Po dobrých zprávách v podobě nízkého růstu cen v těchto položkách může snadno přijít překvapení v opačném směru. Je proto důležité, aby trvale odezněla inflace také v sektorech s přetrvávající zvýšenou inflací, zejména ve službách,“ dodal uvedl Jakub Matějů.

[1]⁾ Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]⁾ Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.