Nejistota globálního vývoje přetrvává
Výhled na oživení ekonomiky eurozóny po 0,7% meziročním růstu v loňském roce zůstává křehký. Předpokládáme v letošním a příštím roce pozvolné oživení její ekonomiky o 1 % a 1,2 % meziročně, což je o 0,1-0,2% bodu slabší než v minulém výhledu. To zejména odráží slabší výhled na průmyslově a exportně orientované ekonomiky, zejména Německo, jehož ekonomika by měla podle konsensu stále zažít mírnější oživení než průměr eurozóny kvůli strukturálním výzvám a politické nejistotě. To pravděpodobně vyústí v o něco silnější snížení úrokové sazby ECB, než předpokládala podzimní predikce. Refinanční sazba ECB by měla již během letošního roku dosáhnout 2,15 % a depozitní sazba 2 %. Obě tak klesnou o tři čtvrtě procentního bodu v porovnání se současnými hodnotami 2,90 a 2,75 %. Obchodní války v ekonomickém trojúhelníku USA, EU a Čína představují negativní riziko pro oživení eurozóny, zvláště pro exportně orientované Německo. Obchodní válka mezi USA a Čínou by pravděpodobně v dohledném období přinesla další disinflační šok z dodatečné realokace čínských exportních toků z amerického trhu na evropský.
„Mezi členy ČBA panuje široká shoda, že by měla česká ekonomika dále zrychlovat svůj meziroční růst. Ten letos pravděpodobně překročí 2 % a příští rok by se mohl přiblížit k 2,5 %. Nutnou podmínku pro takový vývoj je, že ve světě nepropuknou rozsáhlé obchodné války,“ uvedl Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění velkých rizik je problém. Blíží se regulace srovnávačů?
Zranitelné české oživení při stále rezistentní domácí spotřebě
Prognóza naznačuje mírně slabší ekonomickou aktivitu v roce 2025 a 2026, avšak růst mezd a nízká inflace by měly podpořit domácí poptávku. Růst reálného HDP zrychlil v roce 2024 na 1 % meziročně. V roce 2025 čekáme další zrychlení růstu na 2,1 %, ale slabší, než s jakým počítala předchozí predikce (2,3 %). Pro rok 2026 bylo provedeno obdobné snížení výhledu na 2,4 %. Spotřeba domácností pravděpodobně v roce 2024 vzrostla o 1,7 % meziročně a čekáme v letošním a příštím roce její další zrychlení, přibližně o 1% bod, na 2,6 % a 2,7 %. Růst vládní spotřeby byl pro rok 2024 upraven mírně nahoru na 3,5 % (kvůli povodním a revizi státního rozpočtu), což v roce 2025 vyústí v jeho zpomalení na 1,5 %.
Fixní investice (tedy investice bez zásob) v loňském roce pravděpodobně klesly o 0,3 % (oproti dříve očekávanému růstu 0,7 %), přičemž i v roce 2025 očekáváme slabší růst o 1,9 % namísto předchozích 2,6 %. Do slabšího růstu se promítla ochabující průmyslová aktivita a nejistota spojená jak s obchodními válkami, tak v souvislosti se strukturálními změnami evropské ekonomiky (energetická krize, čínská konkurence). Rok 2026 by měl přinést silnější 3% růst fixních investic díky kombinaci silnějšího přílivu EU fondů, vládních investic, oživení trhu s bydlením, nižších úrokových sazeb a potřebě vypořádat se se strukturálními změnami.
Navzdory slabšímu oživení zahraniční poptávky počítáme v letošním a příštím roce se silnějším exportním růstem o 3,2 a 3,8 % meziročně po loňském nárůstu o 1,6 %. Exporty mimo eurozónu a EU, jakož i oživení domácí poptávky v Evropě jsou podpůrnými faktory pro exportní aktivitu. To napomohlo české ekonomice zmírnit negativní dopady ze slabé německé ekonomiky. Výhled počítá s mírně silnějším růstem dovozů ve srovnání s vývozy, což odráží jejich loňský mírnější nárůst, jakož i silnější oživení domácí poptávky, a to jak spotřební, tak investiční.
Mírné ochlazení trhu práce, ale letošní nezaměstnanost vzroste spíše mírně
Oddálení silnějšího oživení české ekonomiky, kvůli horším číslům průmyslové produkce, negativně ovlivnilo trh práce. Podíl nezaměstnaných v závěru loňského roku vzrostl na přibližně 4 % (po sezónním očištění), což bylo více než jsme očekávali v podzimních měsících. To reflektujeme v očekávaní vyššího 4,1% podílu nezaměstnaných v letošním roce, ovšem následovaný jeho mírným poklesem na 4 % v roce 2026. Trh práce se tak díky postupnému oživení české ekonomiky příliš neuvolní. Předpokládáme pokračující divergenci v poptávce na trhu práce, kdy ostatní sektory stále dokážou kompenzovat klesající zaměstnanost v průmyslu. Ani při realizaci negativních rizik spojených s obchodními válkami nečekáme příliš viditelné uvolnění trhu práce, jenž by citelně zasáhl očekávané oživení spotřeby domácností. Tento alternativní scénář by pravděpodobně vedl spíše k dalšímu mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti v letošním roce, jelikož by byl spojený se stále solidním, i když slabším růstem ekonomiky v letošním a příštím roce o 1,8 a 2,1 % meziročně.
„Míra nezaměstnanosti by neměla ze stávajících úrovní výrazněji vzrůst. Rizikem pro pracovní trh je však delší útlum exportně orientovaného průmyslu, který by zbytek ekonomiky – zejména sektor služeb a stát – již nezvládl vykompenzovat tvorbou nových pracovních míst,“ doplnil Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 2024: Pojišťovnám dramaticky rostly náklady na pojistné plnění
Reálná průměrná mzda dosáhne své předcovidové úrovně v průběhu roku 2026
Růst nominální průměrné mzdy letos zvolní z loňských téměř 7 % k 5,8 % a ustálí se na 5% růstu v roce 2026. Růst nominálních mezd v druhé polovině loňského roku pozitivně překvapil ve srovnání s naší listopadovou predikcí. Aktualizovaný výhled mezd a stabilizující se inflace povedou k mírnému zpomalení růstu reálných mezd v letošním a příštím roce, a to v průměru asi ke 3 % meziročně po loňském 4,4% nárůstu. Dle současného výhledu se tak reálné mzdy navrátí na předcovidovou úroveň roku 2019 až v průběhu příštího roku a nepřekonají svou doposavad nejvyšší úroveň z roku 2021 dříve než v roce 2027.
Průměrný růst spotřebitelských cen zůstane lehce nad středem inflačního cíle
Po dvou letech dvouciferné inflace, kdy ceny kumulativně vzrostly přes 27 %, došlo v loňském roce k jejímu citelnému zvolnění na 2,4 % meziročně. Ovšem i v roce 2025 se bude růst spotřebitelských cen přibližovat středu inflačního cíle ČNB shora. Čekáme v letošním roce v průměru stejnou inflaci jako v roce 2024, tedy další meziroční nárůst o 2,4 %, a pouze nepatrné zvolnění na 2,2 % v roce 2026. V obou letech předpokládáme mírný dopad (+0,1% bodu z titulu vyšších nepřímých daní). Ačkoliv čekáme pouze nepatrnou změnu tempa růstu spotřebitelských cen, struktura meziročního růstu se změní více. V první polovině roku budou potraviny větším tahounem (spíše díky bazickému efektu, ale potraviny v samotném lednu také vzrostly) než energie. V rámci jádrové inflace je patrné pozvolné zpomalování dynamiky u služeb, ale zároveň zrychlení u nájemného, včetně imputovaného nájemného, kdy obě složky reflektují sílící hypoteční a realitní trh. Strukturální změny spojené s geopolitickým vývojem a klimatickou změnou nadále představují riziko silnějšího růstu spotřebitelských cen, což může na druhou stranu, asi spíše krátkodobě, kompenzovat desinflační dopad případných obchodních válek mezi USA a Čínou.
„Česká koruna v našem výhledu nadále mírně posiluje, což především odráží neustále pozitivní úrokový diferenciál. To odráží pokračující inflační pnutí, jakož i postupující oživení české ekonomiky, které limituje holubičí náladu v ČNB. Obchodní války představují negativní riziko pro korunu, které je pravděpodobně částečně kompenzováno americkým tlakem na ukončení ruské agrese na Ukrajině,“ okomentoval Jaromír Šindel, hlavní ekonom České bankovní asociace.
ČNB sníží během letošního roku své úrokové sazby o půl procentního bodu
Úrokové sazby ČNB budou pravděpodobně v letošním roce nadále pozvolně klesat a její základní sazba dosáhne úrovně 3,25 % a v příštím roce se dále přiblíží ke 3 % ze současných 3,75 %. Rizika jsou vychýlena ovšem směrem nahoru díky očekávanému pokračujícímu oživení ekonomiky, s tím spojeným tlakem na trhu práce, ale i kvůli realitnímu a hypotečnímu trhu a rizikům spojených s výhledem na inflaci. To se odráží i v predikcích panelistů, jejichž průměr o 0,15% bodu převyšuje medián predikce. Navíc pokud se podíváme na odchylky od predikcí, tak panel ČBA v roce 2025 poukazuje na rozptyl od mediánu predikce v rozmezí -0,25/+0,5% bodu, který se v roce 2026 stává s rozpětím 0/+0,5% bodu více asymetrickým. Dále detaily odchylek v predikci panelistů poukazují na spojení jestřábějších výhledů s očekáváním silnějšího výhledu na ekonomiku, a tedy se silnějším růstem mezd a spotřebitelských cen v porovnání s konsensem. Zároveň asymetrická rizika spojená s výhledem na úrokovou sazbu ČNB odráží pokračující jestřábí rétoriku Bankovní rady jak vůči predikci ČNB, tak s ohledem na neutrální úrokovou sazbu. To může představovat limit pro snížení úrokové sazby pod její neutrální úroveň, která je z pohledu bankovní rady okolo 3,5 %.
Mohlo by vás zajímat: Jan Matoušek: Podpojištění, zdravotnictví a geopolitika. Trh je připraven!
Kurz koruny by se měl ke konci letošního roku ustálit pod 25 Kč za euro a přidat další posílení na 24,6 na konci příštího roku. Výhled na korunu stále, i když méně, odráží pozitivní výhled na úrokový diferenciál mezi ČNB a ECB. Ačkoliv se tento rozdíl na ročním a dvouletém horizontu proti listopadové predikci zvýšil o čtvrt procentního bodu, tak náš výhled na korunu počítá s přibližně o tři čtvrtě procentního bodu mírnějším posílením v porovnání s předchozí predikcí. To je v souladu s horším exportním výhledem, ale i se silnějším americkým dolarem kvůli vyššímu výhledu na americké úrokové sazby. Pokud vezmeme do úvahy panelem predikovaný vztah mezi korunou a úrokovou sazbou ČNB, tak v průměru nečekáme příliš silné působení koruny na úrokovou sazbu ČNB. Naopak spíše očekáváme působení obráceným směrem, tedy že se výhled na vyšší úrokovou sazbu ČNB ve srovnání s ECB odrazí v silnější koruně. To zapadá i do kontextu vnímání proinflačních rizik, která jsou převážně spojena s domácí poptávkou. Rozptyl výhledu na EURCZK na konec roku 2026 zůstává jako obvykle značný mezi 24 a 25.3 a odráží rozdílný výhled na úrokový diferenciál.
Konsolidační balíček dostává deficit rozpočtu vůči HDP dále pod žádoucí hranici 3 %
Vládní deficit se minulý rok zlepšil asi o jeden procentní bod na -2,8 % HDP, což je pouze mírně horší než předchozí očekávání (-2,7 %). V letošním roce počítáme s jeho dalším mírným zlepšením na -2,4 % a v roce 2026 dále na -2,2 % HDP. Toto mírné zlepšení odráží přirozenou realitu politického cyklu, který vyvrcholí nadcházejícími podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Diskutované větší požadavky NATO na armádní výdaje a municipální kofinancování evropských investic představují riziko pro výhled na veřejné finance. Naproti tomu čekáme během let 2025 a 2026 mírnější nárůst vládního zadlužení na 44,3 % HDP, což je o 0,3% bodu méně než předjímala naše listopadová predikce. Úroveň zadlužení zůstává výrazně níže než v okolních zemích, kde Evropská komise počítá pro rok 2026 s vládní zadlužeností Slovenska, Polska a Německa okolo 62 % HDP, Maďarska okolo 74 % a v případě eurozóny na 90 % HDP.
Úvěrový trh v loňském roce posílil
Růst bankovních úvěrů domácnostem by měl v letošním a příštím roce lehce posílit k 6 % po téměř 5% růstu v letošním roce, zatímco úvěry podnikům by měly mírně zvolnit svůj růst o více než 1% bod po 7,6% růstu v loňském roce. Letos čekáme mírnější růst vkladů okolo 6 % po téměř 7,5% růstu v loňském roce. Loňské údaje potvrdily sílící oživení hypotečního trhu, kde meziroční růst objemu nových hypoték (bez refinancování) dosáhl 90 % na 212 miliard Kč. Rovněž data z ČBA Hypomonitoru naznačují pokračující oživení hypotečního trhu i na počátku roku 2025. To především odráží další, i když mírnější pokles hypotečních sazeb, pokles depozitních sazeb, očekávaný růst cen nemovitostí a oživení reálných příjmů domácností. K silnějšímu hypotečnímu trhu se přidává i zrychlující tempo růstu nových spotřebitelských úvěrů, které v roce 2024 vzrostly o 30 % meziročně na 135 miliard Kč. Nové úvěry nefinančním podnikům (bez refinancování) zvláště v závěru loňského roku (díky eurovým úvěrům) posílily a v průměru tak vzrostly o 24 % po poklesu v roce 2023 o téměř o třetinu. Podíl eurových úvěrů na celkových nových úvěrech nefinančním podnikům mírně klesl na 49 % v roce 2024 z téměř 52 % v roce 2023.
Mohlo by vás zajímat: Česká moderna v Kooperativě: Umění, které má příběh, krásu i tajemství
Komentáře
Přidat komentář