Nárůst nominální průměrné mzdy byl nejvyšší od 2. čtvrtletí 2021, které však bylo zkresleno nízkou základnou roku, v němž se poprvé projevila pandemie onemocnění covid-19. Míra inflace na úrovni 1,6 % pak byla nejnižší od 4. čtvrtletí 2016, což vedlo i k silnému růstu reálných mezd. „Reálné mzdy ve srovnání s loňskem akcelerovaly, přičemž si polepšila všechna odvětví. Růst mezd však byl extrémně diferencovaný. Zatímco v činnostech v oblasti nemovitostí stouply reálné mzdy o 20 % a v administrativních a podpůrných činnostech o 17 %, pracovníkům v energetice meziročně kupní síla výdělků v podstatě stagnovala,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku slaví čtvrtstoletí. Osobností trhu je Jitka Chizzola
Mezinárodní srovnání hodinových mezd, prezentované aktuálně Eurostatem za rok 2025 v přepočtu na eura, ukazuje, že Česko dosahovalo 57 % mzdového průměru Evropské unie. „Od roku 2008, kdy Česko dosahovalo úrovně jen 42 % evropského mzdového průměru, jsme se mu přiblížili o 15 procentních bodů. Ještě rychleji se mu však přibližují některé kdysi chudší státy východní Evropy, které tak české mzdy předhánějí. Jde zejména o Litvu, kde se mzdová úroveň dostala z 26 % na 65 % průměru EU, nebo Estonsko a Polsko, které se vyhouply na 60 %,“ vypočítává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Čtvrtletní průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (50 282 Kč) za 1. čtvrtletí 2026 vzrostla podle předběžných údajů nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 789 Kč, tedy o 8,1 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých odvětví, podniků či organizací. Nominální mzdový růst tak byl na začátku roku 2026 nejvyšší od 1. čtvrtletí 2023.
Z hlediska zaměstnanců byl ještě důležitější reálný vývoj, který srovnává růst výdělků s růstem spotřebitelských cen (inflace), a ukazuje tak, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen rostl 1. čtvrtletí 2026 pouze o 1,6 %, reálně se tak průměrná mzda zvýšila meziročně o 6,4 %. To je jedna z nejvyšších hodnot za celé století. Připomeňme, že v 2. čtvrtletí 2021 byl registrován meziroční reálný nárůst 8,1 %, tam ovšem byla příčina v nízké základně z covidového roku 2020; ve zbylých obdobích roku 2021 byly hodnoty velmi nízké. V letech 2022 a 2023 pak došlo ve všech čtvrtletích k meziročním propadům reálné mzdy v důsledku vysoké inflace. Od 1. čtvrtletí 2024 nastalo oživení s růstem reálných mezd, které trvá dosud. V letech 2024 a 2025 rostly reálné mzdy zhruba 4% tempem.
Třebaže průměrné mzdy reálně stouply ve všech odvětvích, jejich dynamika byla velmi různorodá a ne všem zaměstnancům se výrazně zvýšila kupní síla výdělku. Nejvyšší nominální meziroční nárůst (22,1 %) aktuálně najdeme u sekce činnosti v oblasti nemovitostí, která je však početně velmi malá a meziroční index byl poznamenán i administrativním přesunem některých podniků mezi odvětvími. S menším odstupem následují administrativní a podpůrné činnosti s meziročním nominálním nárůstem 18,8 %, v tomto odvětví dominují různé agentury, vč. agentur práce.
Konjunktura ve stavebnictví se propsala do výrazného růstu výdělků o 12,6 %. Hodnoty nad jedenáctiprocentní hranicí nalezneme ještě u tří sekcí: ubytování, stravování a pohostinství (11,9 %), profesní, vědecké a technické činnosti (11,8 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství (11,2 %). Všechna ostatní odvětví měla nominální nárůsty pod devítiprocentní hranicí. K té se přiblížila doprava a skladování s 8,7 % a pak informační a komunikační činnosti s 8,5 %.
Na druhé straně najdeme u některých sekcí mnohem slabší mzdové nárůsty. V energetice (výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu) se úroveň zvýšila meziročně jen o 2,1 %; v tomto odvětví bývají vypláceny na začátku roku mimořádné odměny, které pak výrazně ovlivňují průměrnou mzdu.
Mohlo by vás zajímat: BNP Paribas Cardif Pojišťovna slaví 30 let působení v České republice
Ve zdravotní a sociální péči se platy zvýšily o 4,8 %, ve veřejné správě a obraně 5,6 % a v peněžnictví a pojišťovnictví o 5,8 %. Tato tři odvětví spojují vysoké požadavky na kvalifikaci pracovní síly. Zpracovatelský průmysl zaznamenal také podprůměrný nárůst o 6,9 %. Hodnoty v ostatních odvětvových sekcích se pohybovaly v intervalu 7,5–8,1 %. Zaměstnancům ve vzdělávání meziročně stoupla platová úroveň o 8,0 %, což bylo značně více než v předchozích čtyřech letech, přesto jde pouze o hodnotu pod úrovní zvýšení celkové průměrné mzdy.
Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme v 1. čtvrtletí 2026 již tradičně v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 98 776 Kč. Na druhém místě bylo s odstupem peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 89 091 Kč a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 87 404 Kč. Tato trojice vede dlouhodobě.
Jen mírně inovované bylo pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda přes výraznější relativní nárůst (o 11,9 %) stále nejnižší (30 688 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda byla u ostatních činností, kde vzrostla o 7,6 % na hodnotu 37 025 Kč, a těsně za ním na třetím místě byla s 37 059 Kč sekce zemědělství, lesnictví a rybářství.
Regionální vývoj
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo v 1. čtvrtletí 2026 ve většině krajů k meziročnímu zvýšení. Dílčí pokles zaznamenaly pouze tři kraje, ten výraznější o 0,2 % byl v Moravskoslezském kraji a v Královéhradeckém a Karlovarském kraji se počty snížily o 0,1 %; početně šlo dohromady o 1 tis. Na druhé straně můžeme najít masivní nárůst v Praze o 10,6 tis., což relativně představovalo zvýšení o 1,4 %. Této hodnotě se přibližoval Pardubický kraj s 1,3 %, ale vzhledem k malé velikosti kraje šlo početně jen 2,4 tis. Významnější (4,1 tis.) byl přírůstek v Jihomoravském (0,9 %) a dále ve Středočeském kraji (0,8 %; 3,4 tis.). Ve Zlínském kraji počty stagnovaly.
U vývoje průměrných mezd je v 1. čtvrtletí 2026 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 6,3 % do 9,8 %. Nejvyšší mzdový růst tentokrát zdaleka nebyl v Praze (8,2 %). Se značným odstupem vedl Moravskoslezský kraj (9,8 %), následován kraji Plzeňským (8,8 %), Pardubickým (8,7 %), Jihočeským (8,5 %) a Jihomoravským (8,2 %). V Olomouckém kraji se průměrná mzda zvýšila stejně jako celorepublikově, tedy o 8,1 %. V ostatních krajích vzrostly podprůměrně a nejhůře dopadl Ústecký kraj s 6,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Bývalý europoslanec Ondřej Kovařík se bude věnovat poradenství pro finanční trh
Podle absolutní úrovně výdělků však zůstala Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, a to se značným náskokem – průměrná mzda tu byla 67 945 Kč. Zápas o druhé místo vyhrál Jihomoravský kraj s hodnotou 49 510 Kč, těsně následován Středočeským krajem s 49 145 Kč na třetím místě. Hranici 47 tisíc překonal jen Plzeňský kraj (47 076 Kč), ostatní zůstaly hluboko pod ní. V Ústeckém kraji dosáhla průměrná mzda 45 482 Kč, v Jihočeském 45 071 Kč a v Moravskoslezském kraji byla 45 013. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (42 391 Kč), ve Zlínském kraji dosáhla průměrná mzda 43 072 Kč a v Olomouckém 43 819 Kč; zbylé čtyři kraje měly hodnoty v intervalu 44–45 tisíc korun.
Komentáře
Přidat komentář