Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 0,6 %. V oddíle doprava byly vyšší především ceny pohonných hmot a maziv o 19,4 %. Ceny automobilů vzrostly o 0,4 %. V oddíle bydlení byly vyšší ceny nájemného za bydlení o 0,3 %. Vývoj cen v oddíle stravovací a ubytovací služby byl ovlivněn především růstem cen stravovacích služeb o 0,3 %. Naopak na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měly v březnu vliv zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly především ceny zeleniny o 3,0 % (z čehož ceny brambor byly nižší o 4,0 %), cukru o 12,5 %, čokolády a kakaa o 2,8 %, sýrů o 1,2 % a masa o 0,3 %. Ceny vajec vzrostly o 4,9 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,8 % a ceny služeb o 0,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Lucie Urválková: Klíčem k růstu je disciplína, technologie a silný tým
Meziroční srovnání
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v březnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Nafta se na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 42,00 Kč/l a benzín Natural 95 za 38,10 Kč/l. V případě benzinu Natural 95 to byla nejvyšší hodnota od července 2024 a v případě nafty dokonce od listopadu 2022,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 1,9 %, což bylo o 0,5procentního bodu více než v únoru. Toto zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle doprava. V oddíle doprava přešly ceny pohonných hmot a maziv z únorového poklesu o 8,4 % v růst o 13,1 % v březnu. Tento růst byl částečně kompenzován cenovým vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Zde ceny ovoce v březnu klesly o 6,9 % (v únoru pokles o 3,9 %) a ceny zeleniny o 2,4 % (v únoru pokles o 0,2 %), z čehož ceny brambor byly nižší o 18,9 % (v únoru pokles o 15,8 %). Ceny vajec zpomalily svůj meziroční růst na 5,6 % (v únoru růst o 16,5 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu největší vliv již výše zmíněné ceny v oddíle doprava (nárůst o 5,5 %). Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravovací a ubytovací služby, kde vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,0 % a ubytovacích služeb o 6,4 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny destilátů a likérů o 1,6 %, piva o 0,8 % a tabákových výrobků o 5,5 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,5 %. V oddíle bydlení, kromě nákladů vlastnického bydlení, byly vyšší ceny nájemného za bydlení[1]) o 6,1 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 3,6 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,5 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,8 % a zemního plynu o 5,9 %. Vývoj cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních služeb o 5,6 %. V oddíle osobní a sociální péče, různé zboží a služby vzrostly především ceny služeb sociální péče o 10,2 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v březnu (po osmnácti měsících růstu) ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde, kromě již uvedeného, klesly ceny másla o 23,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 19,2 % a vepřového masa o 7,5 %. Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde se snížily ceny oděvů o 2,3 % a ceny obuvi o 4,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: V Bruselu se opět zamysleli
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,4 % (v únoru o 5,1 %), zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 101,5 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 4,7 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v březnu 101,4 % (v únoru 100,8 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 2,2 % (v únoru také 2,2 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v březnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,6 % a meziročně o 1,5 % (v únoru o 1,0 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2026 za Eurozónu 2,5 % (v únoru 1,9 %), v Německu 2,8 % a na Slovensku 3,7 %. Nejvíce ceny v březnu vzrostly v Chorvatsku (o 4,7 %) a nejméně v Itálii a na Kypru (shodně o 1,5 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v únoru 2,1 %, což bylo o 0,1procentního bodu více než v lednu. Nejvyšší byla v únoru v Rumunsku (8,3 %) a nejnižší v Dánsku (0,5 %).
Další informace o změnách v cenové statistice od referenčního období leden 2026 ZDE
Mohlo by vás zajímat: PwC: Mezi šéfy firem panuje skvělá nálada, věří svým firmám i celé ekonomice
Trh počítá s tím, že kvůli sílící vyhlížené inflaci ČNB základní sazbu zvedne
„Březnová míra meziroční inflace, 1,9 procenta, je dosud nejvyšší v letošním roce. Přesto však mírně zaostala za očekáváním analytiků, kteří předpokládali inflaci čítající rovná dvě procenta. Inflace je však výrazně vyšší než ta, kterou pro březen ve své aktuální prognóza předpokládá Česká národní banka, 1,6 procenta. Tato prognóza však byla zpracována ještě před březnovým prudkým nárůstem cen pohonných hmot, který nastal v souvislosti s úderem USA a Izraele na Írán a uzavřením Hormuzského průlivu,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
V březnu zdražila motorová nafta v Česku i více než 40 procent – nejvýrazněji v EU, jak plyne z údajů Evropské komise –, zatímco benzín podražil o více než 20 procent, jedním z nejvýraznějších temp v rámci EU. „Dopad prudce zdražujících pohonných hmot do obecné inflace v ČR však tlumilo meziroční zlevnění potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje byly letos v březnu o 1,1 procenta levnější než loni v březnu. Ke zlevnění potravin zásadně přispělo předchozí snížení cen výrobců potravin a zemědělských produktů, které se dosud do finálních cen plně nepromítlo. Zároveň se vyšší ceny pohonných hmot do cen potravin ještě nestihly promítnout, to lze čekat až s určitým zpožděním, v řádu měsíců. Takže i když energie kvůli zejména právě dražším pohonným hmotám v březnu zdražily meziměsíčně o výrazných 5,3 procenta, celková inflace je kvůli levnějším potravinám stále pod cílem ČNB ve výši dvou procent. Trh však předpokládá, že se inflační tlaky v ČR teprve šířeji projeví, takže v horizontu šesti měsíců momentálně počítá se zvýšením základní úrokové sazby ČNB z 3,5 na 3,75 procenta, v horizontu 12 měsíců pak s jejím růstem na rovná čtyři procenta,“ dodal Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: AI a propouštění: Technologická revoluce, nebo manažerský experiment?
Pohled České bankovní asociace
Mírnější zrychlení spotřebitelských cen způsobil výraznější pokles cen potravin. „Podle předběžného odhadu ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen v březnu 2026 zrychlil na 1,9 % z únorových 1,4 %. Zatímco tento výsledek lehce podstřelil konsensus analytiků (2 %), dostal se nad predikcí ČNB (1,6 %), kterou naopak o dvě desetinky v únoru podstřelil. Meziměsíčně v březnu vzrostly spotřebitelské ceny o 0,6 %, což bylo přibližně o 0,5procentního bodu více, než bylo běžné v předchozích pěti letech. To především odráží silnější než obvyklý vzestup cen pohonných hmot (v únoru to bylo naopak), zatímco ceny potravin pomohly tlumit cenový šok, který v případě cen PHM bude pokračovat i v dubnu,“ říká Jaromír Šindel, hlavní ekonom ČBA.
Momentum jádrové inflace zůstává s ohledem na energetický šok proinflačním rizikem pro ČNB. „Podle mého předběžného odhadu jádrová inflace pravděpodobně zrychlila svůj meziroční růst na 2,8 % z únorových 2,7 % (což by bylo v souladu s predikcí ČNB). Tento odhad předpokládá o něco mírnější 0,6% meziměsíční nárůst neenergetických regulovaných cen. Pokud je toto správně, pak by sezónně očištěný meziměsíční růst jádrové inflace zrychlil na 0,39 % v březnu z průměrného pomalejšího zvýšení o 0,23 % v předchozích třech měsících (současný tříměsíční anualizovaný průměr je 3,1 %). ČNB si zde ovšem udělá robustnější obrázek s finálními daty o březnové inflaci, a to 10. dubna, kdy ČNB ve 13:00 SEČ oznámí odhad jádrové inflace,“ doplňuje říká Jaromír Šindel.
Maloobchod si v únoru udržel solidní dynamiku navzdory klopýtnutí jádrového segmentu, ale služby s počátkem roku stagnují. „Maloobchod si v únoru udržel solidní meziroční tempo, když tržby vzrostly o 3,3 % y/y, přičemž bez aut o 4,1 % a jádrový maloobchod o 6,2 %. To potvrzuje, že spotřebitelská poptávka zůstává relativně odolná, tažená zejména segmenty mimo automobilový trh. V meziměsíčním vyjádření však dynamika zpomalila – celkový maloobchod vzrostl jen o 0,5 % m/m, zatímco jádrové složky mírně klesly (-0,2 % m/m), což naznačuje určité ochlazení po silnějším lednu. Služby naopak vykazují slabší meziroční dynamiku, když růst zpomalil na 1,2 % y/y z lednových 1,3 %. Mezimesíčně se sektor zvýšil pouze o 0,1 %, což ukazuje na stagnující aktivitu. Krátkodobý trend (3MMA SAAR) u služeb zpomalil na 2,9 %, zatímco maloobchod si drží robustnější tempo kolem 3,0 % celkově a přes 5 % u jádrových segmentů. Celkově tak data naznačují pokračující, ale nerovnoměrné oživení spotřeby, kde maloobchod zůstává tahounem, zatímco služby zaostávají,“ uzavírá Jaromír Šindel.
[1]Nájemné za bydlení zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář