Inflace v dubnu zrychlila na 2,5 %

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 0,5 %. V oddíle doprava byly vyšší především ceny pohonných hmot a maziv o 7,3 %. Ceny automobilů vzrostly o 0,3 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší zejména ceny destilátů a likérů o 2,1 %, tabákových výrobků o 0,6 % a vína o 1,9 %. Růst cen v oddíle bydlení byl ovlivněn především vyššími cenami nájemného za bydlení o 0,4 % a tepla a teplé vody o 0,9 %. Na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny působily v dubnu zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly především ceny vepřového masa o 8,8 %, drůbežího masa o 4,0 %, brambor o 8,6 %, polotučného trvanlivého mléka o 12,4 % a vajec o 3,8 %. Naopak vzrostly ceny ovoce o 1,8 %, zeleniny o 1,4 %, cukru o 13,5 %, margarínu a podobných výrobků o 11,1 %, nealkoholických nápojů o 0,9 %, čokolády a kakaa o 2,3 % a olejů a tuků o 2,0 %. V oddíle rekreace, sport a kultura byly nižší ceny organizované dovolené a zájezdů o 3,0 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,7 % a ceny služeb o 0,3 %.

Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká byla úspěšnost odborných zkoušek za 1Q 2026?

Meziroční srovnání

„Vývoj spotřebitelských cen byl v dubnu opět významně ovlivněn pohonnými hmotami. Nafta se na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 44,50 Kč/l a benzín Natural 95 za 41,10 Kč/l. Byly to nejvyšší hodnoty od října, respektive listopadu roku 2022,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 2,5 %, což bylo o 0,6procentního bodu více než v březnu. Toto zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle doprava. V oddíle doprava zrychlily svůj růst ceny pohonných hmot a maziv na 24,6 % (v březnu růst o 13,1 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu největší vliv již výše zmíněné ceny v oddíle doprava (nárůst o 8,7 %). Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly vyšší ceny destilátů a likérů o 5,8 %, vína také o 5,8 %, piva o 2,7 % a tabákových výrobků o 5,6 %. V oddíle bydlení, kromě nákladů vlastnického bydlení, byly vyšší ceny nájemného za bydlení o 6,3 %, materiálů a služeb pro drobné opravy a údržbu bydlení o 3,9 %, vodného o 3,9 %, stočného o 3,8 % a tepla a teplé vody o 1,9 %. Ceny elektřiny meziročně klesly o 11,6 % a zemního plynu o 5,6 %. V oddíle stravovací a ubytovací služby vzrostly ceny stravovacích služeb o 4,0 % a ubytovacích služeb o 6,4 %. Vývoj cen v oddíle rekreace, sport a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami rekreačních služeb o 6,1 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v dubnu opět ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde klesly ceny vepřového masa o 15,6 %, polotučného trvanlivého mléka o 28,9 %, másla o 25,2 % a brambor o 30,4 %. Pokračoval pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde se snížily ceny oděvů o 2,1 % a ceny obuvi o 4,6 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 5,5 % (v březnu o 5,4 %), zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,1 % a ceny služeb o 4,8 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2025 byla v dubnu 101,9 % (v březnu 101,4 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu 2,2 % (v březnu také 2,2 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)

Podle předběžných výpočtů HICP v dubnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,5 % a meziročně o 2,1 % (v březnu o 1,5 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v dubnu 2026 za Eurozónu 3,0 % (v březnu 2,6 %), v Německu 2,9 % a na Slovensku 4,0 %. Nejvíce ceny v dubnu vzrostly v Bulharsku (o 6,2 %) a nejméně ve Finsku (o 2,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v březnu 2,8 %, což bylo o 0,7procentního bodu více než v únoru. Nejvyšší byla v březnu v Rumunsku (9,0 %) a nejnižší v Dánsku (1,0 %).

Mohlo by vás zajímat: Kybernetické útoky na obce: Tichá hrozba s reálnými dopady

Prohlubující se zlevňování potravin tlumí šok z růstu cen pohonných hmot 

Dubnová inflace v Česku vykázala dle očekávání hodnotu 2,5 procenta v meziročním vyjádření, takže odpovídá předběžnému odhadu z počátku tohoto měsíce. „Klíčovým důvodem zrychlení inflace z březnové úrovně 1,9 procenta je 8,7procentní meziroční vzestup cen v segmentu dopravy. V něm se projevuje růst cen pohonných hmot, které markantně zdražily navzdory redukci spotřební daně z nafty a stanovování maximálních přípustných cen v podání vlády. V segmentu bydlení, kam patří také energie, se zatím válka v Perském zálivu a její dopady příliš neprojevily, přestože kvůli ní došlo například k citelnému růstu burzovní ceny zemního plynu. V segmentu bydlení a energií zrychlil v dubnu růst cen na 1,2 procenta z březnové úrovně rovného jednoho procenta. Daný segment má ale ve spotřebním koši největší, více než čtvrtinovou váhu, takže očekávané vyšší ceny energií v nadcházejících měsících budou zásadně tlačit celkovou inflaci k hranici tří procent,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.

Váhově druhý největší segment, potravin a nealkoholických nápojů, jehož váha činí takřka 17 procent, vykázal v dubnu prohloubení meziročního cenového poklesu, z 1,1 procenta v březnu, na 1,3 procenta. „Deflace v oblasti potravin tedy pomáhá tlumit cenový šok z války v Perském zálivu, a to i kvůli solidní loňské úrodě. I v segmentu potravin lze ale ve druhé polovině roku čekat zmírnění deflačních tlaků, resp. zesílení těch inflačních, a to opět v souvislosti s válkou v Perském zálivu, která zdražuje například hnojiva a suroviny potřebné pro jejich výrobu, včetně již zmíněného zemního plynu. Česká národní banka nicméně v nadcházejících měsících bude držet své úrokové sazby stabilní. Inflační tlaky by i díky zatím příznivému vývoji v segmentu potravin nejsou takové, aby přiměly ČNB k rychlé akci v podobě zvýšení sazeb, a to i přes přetrvávající výraznou jádrovou inflaci, jejíž hodnota se pohybuje kolem tří procent už nyní,“ dodal Kovanda.