Registr fyzických osob obsahuje informace o spotřebitelích, kteří dlouhodobě neplní své splatné závazky vůči členům sdružení SOLUS. Výše dluhu po splatnosti musí být vyšší než 500 Kč a závazek se do registru dostane nejčastěji v případě, že je 3 a více měsíců po splatnosti. Ke konci září mělo v Registru FO evidovaný závazek po splatnosti 5,81 % dospělých občanů ČR (oproti 6,54 % k 30. 9. 2019). Celkový dluh po splatnosti u těchto spotřebitelů dosahuje takřka 41 mld. korun.
Mohlo by vás zajímat: Poslanci chtějí prodloužit termín pro složení nových pojišťovacích zkoušek
„Registry SOLUS používají společnosti, které berou řízení rizika u poskytovaných služeb vážně a důkladně prověřují schopnost splácet u svých klientů. Jejich portfolio klientů je tedy obecně zdravější, než může mít zbytek trhu mimo registry SOLUS,“ uvedl Jan Stopa, tajemník sdružení SOLUS. Jak doplnil, ještě v roce 2013 bylo zapsáno v negativním registru SOLUS více než 1 milion občanů s neuhrazeným závazkem po splatnosti.
Mohlo by vás zajímat: Jaká je nehodovost řidičů nákladních automobilů?
Statistiky jsou ovlivněny také zavedením možnosti odkladu splátek. „Předpokládáme, že někteří občané, kteří by se dostali do prodlení s úhradou splátek bez ohledu na aktuální koronavirovou krizi, si požádali o odklad splátek v rámci zákonem umožněného moratoria. Zatímco v minulém roce by se tedy záznam o nespláceném závazku objevil přibližně po třech měsících v registru SOLUS, letos to tak není. Pokud se finanční situace těchto klientů nezlepšila, může dojít v registru k nárůstu počtu záznamů někdy v prvním a druhém čtvrtletí příštího roku,“ doplnil Jan Stopka.
Komentáře
Přidat komentář