Počet osob zapsaných v největším registru dlužníků v ČR klesá již 6 čtvrtletí v řadě. Vývoj jasně dokládá, jak může odpovědné řízení rizika a důsledné prověřování schopnosti klienta splácet smluvní závazky pomoci při snižování počtu dlužníků v prodlení.
V Registru FO eviduje SOLUS závazek po splatnosti u 6,23 % dospělých občanů ČR (oproti 6,63 % ke konci června 2019). Celkový dluh po splatnosti u těchto spotřebitelů dosáhl 47,8 mld. korun. Potíže s platební morálkou odhalí registr přibližně u 13 žadatelů o půjčku ze sta.
Ačkoli se může zlepšení v oblasti platební morálky zdát v současnosti překvapivé, lze jej poměrně jednoduše vysvětlit. „Pokles počtu dlužníků v registru fyzických osob pozorujeme již několik let. Naše členské společnosti nemají zájem poskytovat půjčky či služby klientům, kteří nebudou schopní dostát svým závazkům, a odpovědně jejich platební morálku prověřují. V tom jim negativní registr SOLUS pomáhá a čísla ukazují, že je to velmi efektivní nástroj. Krize také ukázala, že členské společnosti SOLUS byly ochotny pomoci klientům, kteří s věřitelem komunikují a řeší případné potíže, a to ještě před vznikem zákonné povinnosti umožnit odklady splátek,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Černí pasažéři už nebudou černí...
Do negativního registru SOLUS jsou zapsány závazky po splatnosti nad 500 Kč, které není klient dlouhodobě schopný splácet. Ve většině případů se tak záznam v registru objeví nejdříve po uplynutí 3 měsíců, často i později. Kolik nových záznamů se v registrech objeví v souvislosti s pandemií koronaviru v tuto chvíli nelze odhadnout. „Schopnost domácností splácet přijaté závazky bude záviset zejména na míře dlouhodobých dopadů pandemie na ekonomiku. Různé prognózy se však v tuto chvíli velmi liší. Pokud ovšem většina spotřebitelů požádala o odklad splátek až do konce října, mohou se případné potíže se splácením těchto úvěrů objevit v registrech až v roce 2021,“ doplnil Jan Stopka.
Data sdružení SOLUS ukazují také dlouhodobě propastné rozdíly mezi jednotlivými kraji a regiony ČR. Zatímco například ve Zlínském kraji nebo Kraji Vysočina přesahuje podíl dospělých se zápisem v registru SOLUS jen těsně čtyřprocentní hranici, v Karlovarském kraji přesahuje hranici 10 procent a v Ústeckém kraji dokonce 12 procent.
Komentáře
Přidat komentář