Od roku 2002, kdy bylo celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, se jejich počet snižoval až do roku 2006, kdy jich bylo 152. V letech následující hospodářské konjunktury opět o něco vzrostl a poté v roce 2009 výrazně klesl na 105 případů. V následujících letech se pohyboval mezi 110–120 případy, v roce 2016 klesl na 104 případy a loni na 95 případů.
Zdroj: ČBÚ, SÚIP
Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v kraji Středočeském (15), Moravskoslezském (12) a Jihomoravském (10). V Libereckém kraji se naopak nestal žádný.
Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (29 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2018: Výsledky Allianz, Swiss Re a Munich Re
Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly budovy, konstrukce, povrchy, kdy se jedná hlavně o pády z výšky a do hloubky. Podobně jako v roce 2016, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 55 procentech (52 úmrtí).
Další významnou příčinou je také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (13). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.
Ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní úřad inspekce práce považují dlouhodobě oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za svoji prioritu a budou kontinuálně pokračovat v opatřeních vedoucích mimo jiné i ke snížení pracovní úrazovosti.
Komentáře
Přidat komentář