Průměrná mzda klesla reálně o 9,8 %. Jak je na tom pojišťovnictví?

7.9.2022 Spektrum

Hlavním tématem tohoto roku je stále rostoucí inflace, která se promítá do odměňování. Průměrná mzda zaměstnanců se meziročně reálně snížila o 9,8 %. Vývoj v odvětvích byl různorodý, avšak snížení reálných výdělků postihlo všechna. Zaměstnanost nicméně stále výrazně rostla a vyčerpával se rezervoár dostupné pracovní síly

Průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (40 086 Kč) za 2. čtvrtletí 2022 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 1 696 Kč, tedy o 4,4 %, přičemž jde o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. V reálném vyjádření je ve 2. čtvrtletí 2022 nutné mluvit o poklesu mezd, a to takřka o desetinu. Průměrná mzda po očištění od vlivu inflace totiž poklesla o rekordních 9,8 %. Takovému údaji se žádná hodnota v tomto století ani vzdáleně nepřiblížila. Reálný mzdový růst se odvíjí od růstu spotřebitelských cen, ten se výrazně zvýšil na 15,8 %. Pro úplnost uveďme, že v 1. čtvrtletí 2022 průměrná mzda reálně poklesla o 3,5 %, nominální zvýšení bylo vyšší (7,3 %) a inflace dosáhla 11,2 %. Ke snížení reálné průměrné mzdy došlo také v loňském 4. čtvrtletí o 3,0 %, kdy však nominálně mzdy vzrostly pouze o 2,9 %. Tato období byla ještě různou měrou zasažena koronavirovou krizí.

Mohlo by vás zajímat: Inflaci se podaří zkrotit během následujícího roku a půl

Mzdový vývoj byl značně diferencovaný podle odvětví. Stejně jako v předchozím 1. čtvrtletí vystupovala tři velká odvětví s dominantním vlivem státu, která působila jako brzda mzdového růstu. Nejvýznamnějším (z hlediska počtu zaměstnanců) bylo vzdělávání, kde se mzdy zvýšily o 2,6 %, resp. o (Šeherezádino číslo) 1 001 Kč. Ve veřejné správě a obraně vzrostly o 3,8 %. Speciálním případem je potom zdravotní a sociální péče, kde se průměrná mzda snížila o 20,7 %, což je dané velmi vysokou základnou minulého roku, kdy byly vyplaceny mimořádné, tzv. covidové odměny.

Růst mezd na druhé straně táhla rychle vzhůru dvě zcela nesourodá odvětví – to s nejnižší a to s nejvyšší úrovní: v ubytování, stravování a pohostinství se projevilo oživení zvýšením mzdové úrovně o 11,3 % (2 393 Kč), čímž se dostala na 23 586 Kč. V informačních a komunikačních činnostech stoupla průměrná mzda o 11,0 % (6 931 Kč), a to znamenalo výsledných 69 854 Kč.

Výrazné propouštění patrně stojí za zvýšením průměru o 10,3 % v administrativních a podpůrných činnostech, kde tak mzdová úroveň dosáhla 28 475 Kč. Desetiprocentní hranici (9,7 %) se přiblížily ještě kulturní, zábavní a rekreační činnosti (na 35 342 Kč). U zbylých sekcí se rozsah nominálního růstu mezd pohyboval od 3,4 % v ostatních činnostech po 8,8 % ve velkoobchodě a maloobchodě, opravách.

Mohlo by vás zajímat: Další eskalace škodní inflace v povinném ručení je nevyhnutelná

Druhou nejvyšší průměrnou mzdu po ICT najdeme v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná mzda zvýšila o 7,7 % na 69 721 Kč. Třetí příčku pak drží odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54 942 Kč, kde průměrná mzda meziročně vzrostla o 6,2 %.

Ve zpracovatelském průmyslu se mzdy zvýšily o 8,0 % na 39 488 Kč. O málo slabší růst (7,8 %) najdeme ve stavebnictví, kde mzdy stouply na 34 534 Kč. V dopravě a skladování o 8,7 % na 35 727 Kč. Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 2. čtvrtletí 2022 charakteristické nižším počtem placených neodpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Ve 2.čtvrtletí tvoří zpravidla významný podíl výdělku mimořádné odměny. Z hlediska reálných mezd byly všechny zde zmiňované nárůsty nižší než inflace, a šlo tedy o poklesy. Lze tak předpokládat, že až na malé osobní výjimky došlo u všech českých zaměstnanců k meziročnímu poklesu kupní síly výdělků.

Mohlo by vás zajímat: Výroční zpráva IE: Udržitelné financování je téma

Regionální vývoj

Krajské výsledky přináší obrázek, který neukazuje tak výrazné rozdíly jako u odvětví. Z pohledu počtu zaměstnanců ve 2. čtvrtletí 2022 došlo jen u dvou krajů k malému meziročnímu poklesu, o 0,3 % v Ústeckém kraji a o 0,1 % v Libereckém. Na druhé straně výrazně vzrostl počet zaměstnanců v Praze (3,3 %), což navazuje na trend patrný v předcovidovém období. Vysoký nárůst byl i ve Středočeském (1,6 %) a v Jihomoravském kraji (1,5 %). V Pardubickém a Plzeňském kraji se zvýšily počty zaměstnanců shodně o 1,2 %. V ostatních krajích rostly počty do jednoho procenta. U vývoje průměrných mezd je těžké nalézt nějaké jednotící pravidlo. Nejslabší nominální růst (1,6 %) byl v Ústeckém kraji, a to s odstupem. Slabší byl dále v Plzeňském kraji (2,8 %) a v Olomouckém (2,9 %). Naopak vysoký mzdový růst zaznamenala Praha (5,7 %) a Zlínský kraj (5,6 %), následovány Středočeským (5,3 %). Ostatní kraje byly mezi nimi.

Podle absolutní úrovně výdělků zůstává hlavní město nadále nejbohatším regionem, průměrná mzda v Praze byla 49 221 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 41 825 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (34 725 Kč), s odstupem následován Pardubickým krajem, kde se průměrná mzda dostala na 35 385 Kč. V Moravskoslezském kraji se mzdy zvýšily o 3,5 % na 36 211 Kč a v Jihomoravském kraji o 4,4 % na 39 041 Kč.