Výroční zpráva IE: Udržitelné financování je téma

Klimatická změna – zásadní globální výzva

Problematiku udržitelného financování vyložil ve výroční zprávě IE z pozice evropských pojistitelů Olav Jones, zástupce generální ředitelky. Podle jeho názoru klimatická změna a znehodnocování životního prostředí jsou v současné době určující globální výzvy. Evropská komise odhaduje, že je ročně třeba po celou stávající dekádu 350 mld. EUR dodatečných investic, aby byl splněn do roku 2030 cíl ohledně snížení emisí, a to pokud jde jen o samotné energetické systémy. Navíc bude třeba ročně dalších 130 mld. EUR pro jiné environmentální cíle.   

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Předpis smluvního pojistného se v 1. pololetí meziročně navýšil o 7,8 %

Podle Jonese je důležité, že environmentální regulace je doplněna udržitelným finančním rámcem. Správné regulatorní změny by měly vytvořit podmínky, které umožní, aby veřejné i soukromé finance byly nasměrovány na investice, jež sníží vystavení klimatickým a environmentálním rizikům. Pojistitelé uznávají nutnost urgentní akce, která nikdy nebyla více jednoznačná. Odborné prameny potvrzují, že náklady na snížení, zmírnění a adaptační opatření blednou ve srovnání s dlouhodobými náklady na klimatickou změnu bez jakéhokoli zmírňování.     

Potenciálně obrovská role pro pojistitele

Evropský pojišťovací průmysl podporuje cíle Pařížské dohody a Zelené dohody pro Evropu, stejně jako ambiciózní cíle, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a dosažení čistého nulového hospodářství (resp. čistých nulových emisí uhlíku) do roku 2050.

Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Koho inflace posílí, koho naopak oslabí?

Pojistitelé mohou podle Jonese hrát důležitou roli jak ve zmírňování nejhorších scénářů klimatické změny, tak při pomoci občanům a podnikatelům vyrovnat se s ní a přizpůsobit se dopadům změn, jimž se nelze vyhnout. Pojišťovnictví je největší institucionální investor v Evropě s aktivy ve správě přesahujícími 10,6 bilionů EUR, což znamená, že má unikátní možnost podpořit přechod k udržitelnějšímu hospodářství. Po mnoho let evropský pojišťovací průmysl zdůrazňoval, že jsou potřebné tři klíčové regulatorní změny, aby bylo pojistitelům umožněno sehrát patřičnou roli v udržitelném financování. IE uvítala tu skutečnost, že Evropská komise zahájila iniciativy, jež pokrývají každou z těchto oblastí.

První z nich se týká vylepšení regulatorního rámce Solventnosti II (S II) tak, aby byly odstraněny regulatorní vady, jež zbytečně omezují schopnost a ochotu pojišťovacího průmyslu investovat dlouhodobě, a to i do udržitelných investic/projektů. Přezkum S II, který je nyní předmětem diskuze v Radě EU a v Evropském parlamentu, je perfektní příležitostí k provedení potřebných vylepšení. Druhou oblastí je potřeba dat o udržitelnosti, aby bylo pojistitelům umožněno společně s jinými investory identifikovat udržitelné investice a financovat projekty, jež by měly zajistit přechod. Evropská komise spustila podle Jonese velmi komplexní soubor iniciativ týkajících se podávání zpráv o udržitelnosti, které by během několika let mohly generovat potřebná data. Do třetí oblasti řadí IE potřebu významného zvýšení v nabídce vhodných udržitelných projektů a aktiv, do nichž by se mělo investovat. Potenciální kapacita pro investování totiž nyní neodpovídá dostupným aktivům.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Pavel Krbec

IE vítá doplněnou strategii

V roce 2018 Evropská komise přijala první akční plán – Financování udržitelného růstu. V červenci 2021 následovala doplněná (či obnovená) strategie k udržitelnému financování, jež obsahuje další vítané kroky k uspíšení naplňování Zelené dohody pro Evropu a ke zlepšení financování udržitelných projektů. Pro pojistitele je obzvlášť důležitý návrh Evropského standardu zelených dluhopisů, který je nyní zkoumán v Radě EU a v Evropském parlamentu. Měl by napomoci zvýšit dostupnost atraktivních udržitelných aktiv a umožnit investování s důvěrou v zelené dluhopisy EU, a to na základě spolehlivých, srovnatelných a standardizovaných informací. Od výše uvedeného standardu se též očekává usnadnění vydávání státních zelených dluhopisů. Bude založen na tržních standardech a mohl by se v budoucnu stát potenciálním globálním standardem pro zelené dluhopisy. Bude dobrovolný, a tudíž nebude bránit využívání jiných standardů pro udržitelné dluhopisy, čímž se lze vyhnout potenciálním negativním vlivům na rychle rostoucí a mezinárodní trh zelených dluhopisů.

Mohlo by vás zajímat: Standard & Poor's k vývoji trhu pojištění majetku a odpovědnosti v USA

Podle Jonese však existují například níže uvedené možnosti vylepšení, která by měla být v návrhu Evropského standardu pro zelené dluhopisy ještě provedena:

• ochrana předchozího stavu (grandfathering) – podle současného návrhu označení „zelený dluhopis EU“ nemá být udržováno po celou dobu až do splatnosti dluhopisu, což může vyústit v nižší přitažlivost pro investory a emitenty. Nařízení by proto mělo jasně vymezit, že nesplacené zelené dluhopisy EU, bez ohledu na následné změny screeningových kritérií (tj. kritérií k prověřování) taxonomie EU, zůstávají zelenými dluhopisy EU;
• využití výnosů pro přechod – k tomu, aby zelené dluhopisy EU více podporovaly nové zelené projekty a napomohly dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, je životně důležité, aby tyto dluhopisy umožňovaly financování projektů zaměřených na přechod. Proto taxonomie EU pro udržitelné aktivity musí být dotažena tak, aby plně zahrnovala takové projekty;
• akreditace – monopolistické tržní struktury zvyšují emisní náklady a mohly by fungovat jako bariéry vůči emisím zelených dluhopisů. Akreditační kritéria a dohled nad hodnotiteli zelených dluhopisů EU by neměl tudíž vyústit do takových situací, kdy agentury ESG mají tržní sílu a pravomoc ke stanovení cen, jako je tomu na trhu kreditních ratingových agentur;
• flexibilita – IE vítá doplnění flexibility, což umožňuje, aby malý díl nákladů z výnosů zelených dluhopisů EU nebyl sladěn s taxonomií EU za předpokladu, že společnosti učiní například odkaz na své plány pro přechod …;
• sladění taxonomie – taxonomie EU pro udržitelné činnosti je založena na kritériích na úrovni činností, zatímco dluhopisové financování je obvykle na úrovni projektů. Emitenti budou potřebovat určitou volnost jednání v tom, jak sladit projekty podle zelených dluhopisů EU se screeningovými kritérii založenými na aktivitách (tj. jak aplikovat taxonomii na úrovni projektů). Tato vylepšení by zajistila větší využívání sledovaných dluhopisů.