Průměrná mzda (45 412 Kč) za 3. čtvrtletí 2024 na přepočtené počty vzrostla meziročně o 2 973 Kč, tedy o 7,0 %. (Vyjádřeno ve fyzických osobách je meziroční nárůst jen 6,4 %, tedy nižší v důsledků růstu podílu zkrácených úvazků.) Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.
V reálném vyjádření došlo k meziročnímu mzdovému nárůstu o 4,6 %, neboť meziroční nárůst spotřebitelských cen činil 2,3 %. Reálné meziroční nárůsty na celkové průměrné mzdě zaznamenáváme nově až od 1. čtvrtletí 2024, od 4. čtvrtletí 2021 do 4. čtvrtletí 2023 mzdy reálně klesaly. Přes svižné tempo nominálního růstu mezd v letošním roce zůstává mzdová úroveň stále zpožděná vůči skokovému nárůstu spotřebitelských cen v letech 2022–2023; kupní síla mezd zaměstnanců je aktuálně na stejné úrovni jako v roce 2018.
Mzdová dynamika byla ve 3. čtvrtletí 2024 opět velmi různorodá podle odvětví. Sice byl všude kladný meziroční přírůstek, nyní již i v reálném vyjádření, avšak nominální nárůsty průměrné mzdy byly v sekcích CZ-NACE ve velmi širokém rozpětí 3,4–14,4 %. Nejnižší mzdový růst byl – podobně jako v předchozích čtvrtletích – v odvětvích veřejné správy a obrany (3,4 %) a vzdělávání (3,7 %), kde je platová úroveň dominantně určována vládními rozhodnutími. Velmi slabý růst byl také v ostatních činnostech (5,2 %), v peněžnictví a pojišťovnictví (5,4 %), v zemědělství, lesnictví a rybářství (5,5 %) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (5,6 %).
Mohlo by vás zajímat: Paul Carty: Věřím, že umělá inteligence nikdy nenahradí živého zprostředkovatele
Naopak nejvyšší nárůsty přes deset procent aktuálně najdeme u dvou sekcí CZ-NACE: činnosti v oblasti nemovitostí (14,4 %) je malé, leč rostoucí odvětví, kde se průměrná mzda dostala na 44 332 Kč; a profesní, vědecké a technické činnosti (10,1 %), kam spadají např. právní, účetnické a poradenské firmy, reklamní agentury, architekti a projektanti, a také výzkum a vývoj, kde průměrná mzda stoupla na 56 045 Kč.
Podprůměrný růst najdeme ve zpracovatelském průmyslu (6,7 %), který je největším zaměstnavatelem v Česku a kde průměrná mzda dosáhla 43 915 Kč. Nejvyšší mzdová úroveň byla ve 3. čtvrtletí 2024 nadále v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda zvýšila o 6,0 % a dostala se na 82 175 Kč. Na druhém místě byla sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 70 450 Kč, která tentokrát výrazněji převýšila výrobu a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s aktuální úrovní 66 584 Kč. Tato trojice nicméně vede dlouhodobě.
Tradiční byly i rekordy z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství sice vzrostla průměrná mzda o 9,2 %, ale stále zůstává na nejnižší úrovni (28 184 Kč) ze všech odvětví. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde meziročně vzrostla o 8,6 % na hodnotu 32 839 Kč. Na třetím místě byly ostatní činnosti s průměrnou mzdou 34 922 Kč.
V dlouhodobějším pohledu jsou aktuální průměrné mzdy nominálně o 33 % vyšší než ve 3. čtvrtletí 2019. V jednotlivých odvětvích však byl pětiletý vývoj značně rozmanitý, ve veřejné správě a obraně vzrostly platy pouze o 23 %, ve vzdělávání o 25 %, v zemědělství, lesnictví a rybářství, stejně tak jako v peněžnictví a pojišťovnictví pak o 26 %. Naopak v oblasti nemovitostí se mzdy zvýšily nominálně o 44 %, v energetice o 43 % a v informačních a komunikačních činnostech o 42 %. Spotřebitelské ceny se za uvedené pětileté období zvýšily o takřka 40 %, ve většině odvětví jsou průměrné mzdy v reálném vyjádření dosud pod úrovní 3. čtvrtletí 2019, stejně tak jako celková průměrná mzda.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Nahradí AI živého poradce? Ano! Otázka je, co na to klient
Regionální vývoj
Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 3. čtvrtletí 2024 ve větší části krajů k meziročnímu poklesu. Ty nejvýraznější o 1,3 % byly v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji. Silné poklesy o 0,8 % najdeme také v krajích Olomouckém, Libereckém a Jihočeském. O celkové meziroční zvýšení počtu zaměstnanců v Česku (o 0,2 %) se tak zásadně postaral nárůst v Praze (o 2,3 %), který představoval 19,6 tis. nových pracovních míst. Menší zvýšení zaznamenaly také kraje Jihomoravský a Plzeňský (shodně o 0,4 %) a pak Středočeský (0,3 %), ale ty v součtu početně přidaly jen 4,2 tis.
U vývoje průměrných mezd je krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 6,0 % do 7,7 %. Hlavní město, kde mzdový růst býval tradičně nejpomalejší, bylo tentokrát průměrným regionem s meziročním nárůstem 7,0 %. Nejvyšší nominální růst o 7,7 % zaznamenal tentokrát Pardubický kraj, následován kraji Jihomoravským (7,2 %), Moravskoslezským a Olomouckým (shodně 7,1 %). Nejnižší mzdový nárůst (shodně o 6,0 %) měly tentokrát Kraj Vysočina a Plzeňský kraj.
Mohlo by vás zajímat: Miloš Velíšek: Povinným ručením to u auta teprve začíná
Podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 55 854 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 45 632 Kč, těsně za ním na třetím místě Jihomoravský (44 798 Kč) a na čtvrtém Plzeňský kraj (43 086 Kč). Ostatní kraje zůstaly pod hranicí 43 tis. Kč. Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (39 165 Kč) a tentokrát jediný pod hranicí 40 tis. Kč. V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region se čtvrtým nejvyšším počtem zaměstnanců (408,6 tis.), dosáhla průměrná mzda hodnoty 41 276 Kč.
Komentáře
Přidat komentář