Celkem 77,6 tisíce živě narozených v Česku v roce 2025 představuje vůbec nejnižší hodnotu v historii statistického zjišťování od roku 1785. Narozených dětí přitom meziročně ubylo ve všech krajích. Úhrnná úroveň plodnosti v Česku loni klesla na 1,28 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte vzrostl na 29,2 roku.
Počet narozených dětí se v roce 2025 snížil již čtvrtým rokem v řadě, přičemž poslední meziroční úbytek činil 8 %, resp. 6,7 tisíce dětí. Ve srovnání s rokem 2021, kdy přišlo na svět 111,8 tisíce dětí, to bylo o 31 % méně. Na úrovni krajů došlo od roku 2021 k poklesu o 28 až 32 % narozených.
Mohlo by vás zajímat: Lucie Urválková: Klíčem k růstu je disciplína, technologie a silný tým
Souběžně s porodností se po roce 2021 pravidelně snižovala i úroveň plodnosti žen. Průměrný počet dětí připadajících na jednu ženu poklesl za poslední čtyři roky z 1,83 na 1,28. Stejná úroveň plodnosti jako v roce 2025 byla v Česku i o 20 let dříve, tj. v roce 2005. Nicméně v letech 1996 až 2003 se pohybovala ještě níže, a to pod hranicí 1,2 dítěte. Historicky vůbec nejnižší byla v roce 1999, kdy dosáhla hodnoty 1,13. „Kromě výrazného poklesu plodnosti stojí za úbytkem narozených v posledních letech částečně i věková skladba současných rodiček, mezi které patří i ženy ze slabých populačních ročníků narozených ve druhé polovině 90. let a na začátku nultých let nového století,“ vysvětluje Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Průměrný počet dětí narozených jedné ženě má po roce 2021 sestupný trend ve všech krajích. Rozdělení Česka z pohledu úhrnné úrovně plodnosti ale zůstalo zachováno. „Nejnižší plodnost pod 1,2 dítěte na jednu ženu měly v roce 2025 ženy žijící v Praze a Karlovarském kraji, zatímco nejvyšší plodnost, mírně přesahující 1,4 dítěte, měly ženy v Kraji Vysočina,“ uvedl Pavel Hájek, vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj.
Současný pokles plodnosti se odehrává napříč celým věkovým spektrem žen. Ve srovnání s rokem 2021, kdy úhrnná plodnost dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 1992, došlo do roku 2025 k nejvýraznějšímu snížení plodnosti u žen ve věku 20–24 let (o 38 %) a dále ve věku do 19 let (o 34 %). Velmi výrazně, o 29 až 30 %, se ale snížila i plodnost 25–29letých, 30–34letých a 35–39letých žen, tedy žen ve věku, kdy rodí děti nejčastěji. Průměrný věk žen při narození dítěte se v roce 2025 dále zvýšil na 30,6 roku, u prvorodiček na téměř 29,2 roku. Pokud by úroveň plodnosti žen z roku 2025 zůstala ve všech věcích do ukončení jejich reprodukčního období zachována, bezdětných by bylo až 38 % žen.
Demografie jako tiché varování
Rekordně nízký počet narozených dětí už nelze vnímat jen jako další výkyv v časové řadě. Čísla za rok 2025 spíše naznačují, že Česko vstupuje do období, kdy se demografická nerovnováha začne stále výrazněji promítat do každodenní reality. Nejde totiž pouze o slabší populační ročníky žen v reprodukčním věku, ale i o zřetelný pokles samotné plodnosti napříč generacemi. Pokud by tento trend pokračoval, bude země v nejbližších letech čelit nejen rychlejšímu stárnutí populace, ale také úbytku ekonomicky aktivních lidí, rostoucímu tlaku na zdravotní a sociální systém a slábnoucí přirozené obnově společnosti.
Důsledky přitom zdaleka nekončí u samotné statistiky obyvatelstva. Méně narozených dětí dnes znamená méně budoucích pracovníků, méně nových domácností i méně rodin, které budou vytvářet ekonomickou i sociální stabilitu regionů. S ubývajícími mladými ročníky může slábnout i občanská společnost, protože právě rodiny s dětmi často nesou život škol, kroužků, místních spolků i komunitního dění. Tam, kde bude dětí a mladých rodin ubývat nejrychleji, může v delším horizontu nastat nejen hospodářské ochabnutí, ale i pozvolné vyprázdnění veřejného prostoru a oslabení přirozených mezigeneračních vazeb.
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Mráz: Vzpomínky jednoho z architektů moderního pojistného trhu
Silně se tato proměna může propsat také do pojistného trhu. Demografie totiž určuje nejen počet klientů, ale i strukturu jejich potřeb a dlouhodobé obchodní perspektivy. Slabší přírůstek mladých domácností může v budoucnu omezovat růst některých tradičních segmentů, zatímco poroste význam produktů spojených se zdravím, dlouhodobou péčí, zajištěním stáří nebo mezigeneračním předáváním majetku. Pro pojišťovny, stát i celou občanskou společnost tak současný vývoj představuje společné a nepříliš povzbudivé varování: bez stabilnější populační základny bude stále obtížnější udržet rovnováhu mezi solidaritou, ekonomickou výkonností a sociální soudržností.
Komentáře
Přidat komentář