Rekordní inflace: Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 9,9 %

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 4,4 %, což bylo nejvíce od ledna 1993. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny elektřiny o 38,6 % a zemního plynu o 31,3 %. Toto zvýšení spotřebitelských cen bylo částečně ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu. Dopad této změny na meziměsíční úhrnný přírůstek indexu spotřebitelských cen v lednu představoval podle orientačního propočtu ČSÚ zvýšení o 1,4procentního bodu. Ceny tepla a teplé vody byly vyšší o 9,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 3,6 %, tuhých paliv o 6,5 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %.

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny pekárenských výrobků a obilovin o 4,2 %, masa o 2,7 %, nealkoholických nápojů o 5,8 %, ovoce o 7,4 %, zeleniny o 4,3 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 8,3 %), sýrů a tvarohů o 3,6 %, vajec o 12,9 %, olejů a tuků o 5,1 %. Na zvyšování celkové hladiny spotřebitelských cen působil v lednu též růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde se zvýšily ceny vína o 8,9 %, lihovin o 7,3 % a piva o 4,6 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především zvýšením cen dovolených s komplexními službami o 10,8 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 5,9 % a ceny služeb o 2,2 %.

Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Srovnávače ŽP mají budoucnost. Jsou však stále na startovní čáře

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému lednu o téměř 10 %. Je to nejvíce od července 1998, kdy meziroční růst cen dosáhl hodnoty 10,4 %. Největší vliv na výši lednového meziročního indexu měly ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 9,9 %, což bylo o 3,3 procentního bodu více než v prosinci. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení. Ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu o 15,0 % v růst o 18,8 % v lednu a ceny zemního plynu přešly z poklesu o 7,9 % v růst o 21,5 %. Ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu v lednu vzrostly o 13,4 % (v prosinci o 10,3 %), tepla a teplé vody o 12,0 % (v prosinci o 1,9 %), tuhých paliv o 15,7 % (v prosinci o 8,9 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zrychlily růst ceny pekárenských výrobků a obilovin na 9,4 % (v prosinci 6,6 %), ceny výrobků ve skupině mléko, sýry, vejce na 7,2 % (v prosinci 5,9 %), ceny olejů a tuků na 25,9 % (v prosinci 24,7 %) a ceny ovoce přešly z prosincového poklesu o 3,7 % v růst o 1,7 % v lednu.

Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nastává éra deglobalizace společnosti

Na meziroční růst cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,3 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde byly vyšší ceny automobilů o 11,1 % a pohonných hmot a olejů o 28,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny polotučného trvanlivého mléka o 16,0 %, brambor také o 16,0 % a cukru o 21,1 %. V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny oděvů o 17,4 %.

Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 15,2 % (v prosinci o 14,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 109,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 10,5 % a ceny služeb o 8,8 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 4,5 % (v prosinci 3,8 %).

Mohlo by vás zajímat: ČAP k výsledkům roku 2021: Trh meziročně rostl o 4,4 %

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

Podle předběžných výpočtů vzrostl v lednu HICP v Česku meziměsíčně o 4,6 % a meziročně o 8,8 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2022 za Eurozónu 5,1 % (v prosinci 5,0 %), na Slovensku 8,5 % a v Německu 5,1 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 5,3 %, což bylo o 0,1procentního bodu více než v listopadu. Nejvíce ceny v prosinci meziročně vzrostly v Estonsku (o 12,0 %) a nejméně na Maltě (o 2,6 %). (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)

ČBA: Lednová inflace zrychlila z 6,6 % na 9,9 % yoy, zejména následkem růstu cen energií

Inflace v lednu dle očekávání citelně zrychlila a dosáhla 9,9 %. Jde o nejvyšší hodnotu od července roku 1998. ČNB čekala lednovou inflaci ve výši 9,4 % a další postupný růst až na 9,8 v březnu. Analytický konsensus dle Reuters činil 9,3 %. Zrychlení inflace v lednu tak bylo mírně nad očekávání, ačkoli obecně byly odhady velmi nejisté a proinflační překvapení nebylo možné vyloučit. Růst cen byl v lednu poměrně plošný, výrazně však do něj zasáhlo zdražení cen energií. To bylo doposud mírné i z důvodu odpuštění DPH v posledních měsících minulého roku, zatímco v řadě evropských zemích ceny energií akcelerovaly již dvouciferným tempem. Lednová inflace tak potvrzuje, že tuzemská ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998. V první polovině roku se bude inflace pohybovat kolem současné úrovně a může ještě i mírně zrychlit z titulu vývoje cen energií, v druhé polovině letošního roku však začne zpomalovat, celoroční průměr se tak může pohybovat kolem 9 %.

Hlavní příčina meziročního zrychlení inflace šla v lednu na vrub cenám elektřiny a plynu.  Cena elektřiny meziměsíčně zdražila o 39 %, cena plynu pak o 31,3 %, a to jak z titulu změn ceníků, tak konce odpuštění DPH. Ceny elektřiny tak přešly z prosincového meziročního poklesu o 15 % na 18 % růst, ceny plynu pak z poklesu o 8 % na meziroční růst o 21,5 %. Jen tento faktor změnil příspěvek k meziročnímu růstu inflace o 2,1 procentní body, tj. z 6,6 % na 9 % a do velké míry tak vysvětlují lednové zrychlení inflace. Zdražily také ceny výrobků a služeb pro opravu bytu, ale také ceny tepla a teplé vody. Proto nejvýznamněji k inflaci přispěla cena bydlení. Samotné imputované nájemné táhnoucí inflaci v minulých měsících již zrychluje v posledních měsících jen mírně, v lednu na 15,2 % yoy z prosincových 14,7 %. Bez této položky by činila lednová inflace 9,2 %.

Mohlo by vás zajímat: Tomáš Síkora: Digitalizace životního pojištění je výzva pro celý trh

V první polovině letošního roku by se měla inflace udržovat na obdobné úrovni, s tím, že lze v některých měsících očekávat ještě mírné zrychlení z titulu dalšího zdražování cen elektřiny a inflace tak patrně překoná 10% hranici. V druhé polovině roku však čekáme zpomalování, za čímž bude stát jednak odeznění akutních problému v dodavatelských vztazích, ale také efekt vyšší srovnávací základny snižující meziroční dynamiku růstu, protože tuzemská inflace začala zrychlovat právě v druhé polovině minulého roku. Za celý letošní rok by se průměrná inflace mohla pohybovat kolem 9 %.

Pro ČNB představuje dnešní číslo mírné proinflační riziko a spíše potvrzuje scénář, že ČNB ještě drobně zvýší úrokové sazby k 5% úrovni. Úrokové sazby by také měly zůstat na vyšší úrovni dále, než naznačuje poslední oficiální prognóza ČNB čekající jejich poměrně rychlé snižování v druhé polovině letošního roku.