Růst české ekonomiky ve 2. čtvrtletí zrychlil na 0,3 procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu o 0,3 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostl o 0,4 %. Mezičtvrtletní růst HDP ovlivnila rostoucí domácí poptávka, kterou podpořily hlavně vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Negativní vliv měla zahraniční poptávka. „Meziroční růst ekonomiky o 0,4 % podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Vývoj hrubé přidané hodnoty v obou srovnáních pozitivně ovlivnila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se informačním a komunikačním činnostem a peněžnictví a pojišťovnictví. Pokračoval pokles v průmyslu. Zaměstnanost[1] mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % a oproti stejnému čtvrtletí loňského roku vzrostla o 0,2 %.

Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Daňhel: Nízkopříjmové skupiny zaplatí za chiméry zelených aktivistů

Růst české ekonomiky zaostal za očekávání, navzdory vyšší spotřebě domácností

Podle ekonoma Lukáš Kovandy výkon české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí podle předběžného odhadu zaostal za drtivou většinou expertních očekávání. Hospodářství přidalo meziročně 0,4 procenta, mezičtvrtletně pak rostlo o 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali ve střední hodnotě svých odhadů růst o 0,6, resp. 0,5 procenta.

„Meziroční růst ekonomiky táhla hlavně spotřeba domácností. Ty po dvou letech citelného propadu reálných příjmů letos registrují určité zlepšení své finanční situace, vyhlížejí celoroční vzestup reálných příjmů, což je osměluje k vyšší spotřebě. Kromě dopadů loňské a předloňské mimořádné inflace překonávají také loňské obavy z dopadů letos zavedeného konsolidačního balíčku, což je taktéž vede k vyšší spotřebě. Pozitivní vliv na růst měla i zahraniční poptávka, resp. čistý vývoz z ČR. Příznivý vývoj vývozu byl však umožněn mnohem spíše vyskladňováním zásob než růstem průmyslové výroby, což dokládá fakt, že změna stavu zásob ve druhém čtvrtletí působila na růst české ekonomiky negativně. Slabší než očekávaný růst české ekonomiky je z hlediska České národní banky důvodem spíše pro výraznější snižování úrokových sazeb, ačkoli předpokládáme že tento týden je sníží pouze o 0,25procentního bodu. Za celý letošní rok česká ekonomika přidá rovné jedno procento, v příštím pak 1,8 procenta. Rizikem pro ni je právě i to, že by ČNB postupovala s redukcí úrokových sazeb příliš pomalu,“ říká Lukáš Kovanda.

Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Dlouhodobá péče je problém. Komerční produkty situaci nevyřeší

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera předběžná čísla o vývoji tuzemské ekonomiky nepatrně zklamala. Rozdíl v desetině je však pro první předběžný odhad nevýznamný, méně pozitivní spíše je, že poslední údaje z ekonomiky naznačují zpomalování ekonomické aktivity v druhé polovině roku. Za celý letošní rok tak tuzemská ekonomika bude růst jen mírně, a to kolem 1 %, a odhady růstu pro letošní rok tak budou patrně revidovány mírně směrem dolů.

„Zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad pouze uvedl, že „Mezičtvrtletní růst HDP ovlivnila rostoucí domácí poptávka, kterou podpořily hlavně vyšší výdaje na konečnou spotřebu. Meziroční růst ekonomiky o 0,4 % podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob. Komentáře ČSÚ tak naznačují, že tuzemskou ekonomiku ve 2. čtvrtletí táhla zejména spotřeba domácností. To koneckonců potvrzují i měsíční statistiky maloobchodních tržeb, které v letošním roce vesměs překvapily silnější dynamikou. Spotřeba domácností tak bude letos přispívat k růstu ekonomiky nejvýrazněji, což je dáno znovuobnoveným růstem reálných mezd a příznivějším sentimentem domácností, ačkoli i zde dochází k určité korekci, jak ukázaly poslední červencové statistiky spotřebitelské důvěry,“ uvedl Jakub Seidler.

Mohlo by vás zajímat: Tři z deseti uživatelů elektrokoloběžek jezdí pod vlivem.  Čím dál vice bourají

Tuzemská ekonomika tak již třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhledy do budoucna začaly v posledních týdnech opět slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí. „Ačkoli velká revize údajů za HDP z konce června ukázala, že tuzemská ekonomika již předcovidové úrovně posledního čtvrtletí 2019 dosáhla dříve, v mezinárodním srovnání se stále řadí mezi tři ekonomiky spolu s Německem a Finskem, které prozatím od úrovně z konce roku 2019 příliš nevzrostly (graf 2). V případě ČR je hlavní příčina zaostávající spotřeba domácností, revize údajů o HDP sice přinesla zmírnění propadu spotřeby oproti konci 2019, ale v mezinárodním srovnání je stále velmi silný (graf 3),“ dodal Seidler.

„Pro rozhodování ČNB nebudou mít dnešní data už tolik zásadní vliv, u HDP budou pro ČNB důležité zejména jednotlivé složky, zejména spotřeba domácností, která si vede solidně, jelikož celkový údaj HDP je ovlivňován celou řadou metodických/technických vlivů, jako jsou například v posledním období rozkolísané zásoby. I z toho důvodu se tak domníváme, že ČNB ve čtvrtek pravděpodobněji zvolí pokles sazeb o čtvrt procentního bodu,“ uzavřel hlavní ekonom ČBA.

[1] V pojetí národních účtů.