Růst mezd překonal všechna očekávání. Jak se daří pojišťovnictví?

Čtvrtletní průměrné měsíční hrubé mzdy

Průměrná mzda (49 402 Kč) za 2. čtvrtletí 2025 vzrostla podle předběžných údajů nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 583 Kč, tedy o 7,8 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých odvětví, podniků či organizací. Meziroční mzdový růst tak zvýšil tempo, naposledy takto mzdová úroveň stoupla v 1. čtvrtletí 2024, poté byly hodnoty slabší, v 1. čtvrtletí letošního roku byl růst jen o 6,6 %.

Z hlediska životní úrovně zaměstnanců byl důležitější reálný vývoj, který srovnává růst výdělků s růstem spotřebitelských cen (inflace), a ukazuje tak, kolik zboží a služeb si mohl zaměstnanec za svou mzdu koupit. Index spotřebitelských cen dosáhl ve 2. čtvrtletí 2025 hodnoty 2,4 %, reálně se tak průměrná mzda zvýšila meziročně o 5,3 %. I toto byl nejlepší výsledek od 1. čtvrtletí 2024, kdy došlo k nárůstu reálné mzdy o 5,6 %.

Mohlo by vás zajímat: Bouře řádí stále častěji. Firmy objevují parametrické pojištění

V dlouhodobějším pohledu dochází k dohánění předchozího reálného poklesu, kdy mzdová úroveň postupně dostihuje cenovou úroveň, které dramaticky vzrostla především v roce 2022. Přiložený graf 1 s bazickými indexy ukazuje, že reálná průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2025 ještě (po sezónním očištění) nedosáhla úrovně roku 2019, nicméně při zachování současného rychlého růstu nominálních mezd a za předpokladu nezvyšování tempa inflace by k předstižení mělo dojít do konce tohoto roku.

Třebaže průměrné mzdy značně stoupaly ve všech odvětvích, jejich dynamika byla opět značně různorodá. Nominální nárůsty se pohybovaly v rozpětí od 4,8 % do 12,7 %. Ten nejvyšší meziroční nárůst aktuálně najdeme u sekce profesní, vědecké a technické činnosti, kde se průměrná mzda dostala na 63 235 Kč. Nad desetiprocentní hranici meziročního nominálního nárůstu se dostaly ještě čtyři sekce: stavebnictví s 11,0 %, činnosti v oblasti nemovitostí měly 10,9 %, ubytování, stravování a pohostinství 10,4 % a nakonec administrativní a podpůrné činnosti 10,1 %. Těsně pod touto hranicí byly ještě kulturní, zábavní a rekreační činnosti s 9,8 %, doprava a skladování měly nárůst 9,6 % a zemědělství, lesnictví a rybářství 9,3 %.

U všech zbylých sekcí najdeme hodnoty pod úrovní nárůstu celkové průměrné mzdy (7,8 %). K té se nejvíce přiblížil zpracovatelský průmysl s 7,5 %. Uvnitř této sekce byl vysoký nárůst u oddílu výroba motorových vozidel (10,3 %), zatímco ostatní vybrané oddíly měly hodnoty 6,3 – 7,7 %.

Informační a komunikační činnosti zaznamenaly nárůst o 7,2 %, obchod o 7,1 %, veřejná správa a obrana stejně jako vzdělávání o 7,0 %. V energetice se mzdy zvýšily o 6,2 % a v zásobování vodou, činností souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi o 5,9 %. Ještě nižší byl tentokrát nárůst ve zdravotní a sociální péče (5,6 %). Tím už se dostáváme do oblasti odvětví se silně podprůměrným mzdovým růstem pouze okolo pěti procent. V peněžnictví a pojišťovnictví stoupla průměrná mzda o 5,1 %, v ostatních činnostech o 5,0 %, a vůbec nejnižší hodnotu zaznamenala těžba a dobývání (4,8 %).

Nejvyšší mzdové úrovně si i ve 2. čtvrtletí 2025 užívali zaměstnanci ve dvou tradičních odvětvích: v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 87 477 Kč, a v peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 84 702 Kč. Třetí příčku držela s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s hodnotou 69 598 Kč a za ní se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti s 63 235 Kč.

Nepřekvapující bylo i pořadí z opačné strany. V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda stále nejnižší a nepřesáhla ani třicetitisícovou hranici (29 270 Kč). Druhá nejnižší byla u administrativních a podpůrných činností s průměrnou mzdou 35 335 Kč. Na třetím místě byly ostatní činnosti s 36 325 Kč a na čtvrtém následovalo zemědělství, lesnictví a rybářství, kde vzrostla na hodnotu 37 739 Kč.

Regionální vývoj 

Z pohledu počtu zaměstnanců došlo ve 2. čtvrtletí 2025 opět k odlišnému vývoji v různých krajích. V devíti krajích došlo k meziročnímu poklesu. Ty nejvýraznější byly o 1,1 % v Moravskoslezském kraji, dále o 1,0 % v Karlovarském, shodně o 0,8 % v krajích Libereckém a Královéhradeckém, a v Ústeckém kraji klesly o 0,6 %. Ve zbylých se počty snížily do 0,5 %. Celkem v těchto krajích ubylo 12 tis. pracovních míst. O kladnou celkovou bilanci se opět zásadně postaral masivní nárůst v Praze o 23,4 tis., což relativně představovalo zvýšení o 2,9 %. Menšími nárůsty hlavnímu městu sekundovaly také čtyři další kraje, což však početně přidalo jen 2,7 tis.: Jihomoravský kraj s přírůstkem 0,4 %, Středočeský, Plzeňský a Pardubický (shodně 0,1 %).

U vývoje průměrných mezd je ve 2. čtvrtletí 2025 krajský rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Nominálně mzdy rostly v rozmezí od 5,6 % do 8,2 %. Tento nejvyšší mzdový růst byl tentokrát ve dvou krajích: v Praze a Moravskoslezském kraji. S malým odstupem je následují kraje Jihomoravský a Pardubický s 8,1 %. Ve Středočeském kraji mzdy vzrostly meziročně o 7,8 %, v ostatních krajích byl nárůst již podprůměrný. Nejhůře aktuálně dopadl Ústecký kraj (5,6 %), v Libereckém kraji se mzdy zvýšily jen o 6,4 %, v kraji Vysočina o 6,7 % a v Karlovarském o 6,8 %.

Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha stále výdělkově nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 62 307 Kč. Na druhém místě byl Středočeský kraj s 52 381 Kč a na třetím Jihomoravský s hodnotou 48 049 Kč. Hranici 45 tisíc překonaly ještě Královéhradecký kraj s 46 807 Kč, Plzeňský kraj s 45 708 Kč a Ústecký s 45 024 Kč, ostatní zůstaly pod ní. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (41 944 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 43 tis. korun. V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců (413,1 tis.), dosáhla průměrná mzda 44 370 Kč.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Green Deal aneb fáze očekávání a zklamání

V příštím roce ale kvůli clům ochabne, i bez zvýšení úrokových sazeb ČNB

Vývoj mezd v České republice byl v letošním druhém čtvrtletí výrazně příznivější, než experti čekali. V reálném vyjádření totiž průměrná hrubá měsíční mzda přidala meziročně hned 5,3 procenta, nejvíce od loňského prvního čtvrtletí. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů čekali, že to bude o celý procentní bod méně, tedy 4,3 procenta. „Nejoptimističtější odhad zněl na 4,8 procenta, nejpesimističtější ovšem jen na 3,9 procenta.

Se vzestupem mezd o 4,3 procenta počítala také poslední prognóza České národní banky. I z hlediska ČNB je tedy skutečný růst mezd nečekaně příznivý. Byť zvláště právě ČNB za ním nutně spatřuje i potenciální silnější inflační tlaky. Vývoj mzdové úrovně je klíčovou složkou jádrové inflace, kterou ČNB ve své snaze o zajištění cenové stability bere na zřetel zvláště ostřížím zrakem,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Mzdová úroveň v Česku tak už prakticky vymazala hluboký pokles reálných mezd, k němuž došlo zejména vlivem mimořádně vysoké inflace z let 2022 a 2023 a který byl prakticky nejhlubší mezi všem zeměmi OECD. Na mzdovou úroveň posledního předpandemického čtvrtletí, tedy čtvrtého kvartálu roku 2019, nyní mzdy v Česku ztrácí už jen necelé procento. „Výraznější než očekávaný růst mezd pro Českou národní banku nebude impulsem k uplatnění přísnější měnové politiky, ba dokonce ke zvýšení základních úrokových sazeb. Vývoj na mezinárodní scéně a zejména v oblasti cel totiž už letos v druhé polovině roku a také v roce příštím negativně dolehne na výkon tuzemského průmyslu a exportu a vytvoří tlak, jenž bude další růst mezd brzdit i bez zpřísnění měnové politiky ČNB. Zatímco letos tedy ještě mzdy reálně přidají zhruba čtyři procenta, v příštím roce už reálně jen přibližně tři procenta,“ dodal Lukáš Kovanda.

Více informací ZDE