V červenci se meziroční inflace dostala na 8,8 procenta

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,5 %. Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 22,8 %. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 1,8 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 0,6 %. Vývoj cen v oddíle bydlení byl ovlivněn růstem cen nájemného z bytu o 1,5 % a elektřiny o 0,5 %. V oddíle pošty a telekomunikace vzrostly ceny mobilních telefonních služeb o 1,5 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly nižší především ceny ovoce o 4,3 %, zeleniny o 1,7 %, pekárenských výrobků, obilovin o 0,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 4,8 %, sýrů a tvarohů o 1,5 % a vajec o 3,3 %. V oddíle bydlení klesly ceny zemního plynu o 1,8 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 1,6 %.

Mohlo by vás zajímat: Jeden z pohledů na transformaci pojišťovnictví

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 %. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 %,” uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 8,8 %, což bylo o 0,9procentního bodu méně než v červnu. Toto zpomalení¹⁾ meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zmírnila svůj růst většina sledovaných položek. Ceny masa byly v červenci vyšší o 3,2 % (v červnu o 4,7 %), položky ve skupině mléko, sýry, vejce o 8,3 % (v červnu o 13,0 %), margarínu a ostatních rostlinných tuků o 3,6 % (v červnu o 17,1 %), ovoce o 10,3 % (v červnu o 15,2 %) a cukru o 44,7 % (v červnu o 50,3 %). V oddíle bydlení v červenci zpomalily svůj meziroční růst ceny zemního plynu na 35,5 % (v červnu 39,8 %) a tuhých paliv na 26,9 % (v červnu 35,2 %).

Mohlo by vás zajímat: Výroba automobilů se blíží předkrizovému výrobnímu tempu

Na meziroční růst cenové hladiny měly v červenci největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu²⁾ o 7,6 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 23,4 % a tepla a teplé vody o 38,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny vajec o 28,2 % a ceny zeleniny o 28,9 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 61,2 %). V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 14,2 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 12,8 % a ceny ubytovacích služeb o 13,6 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v červenci ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 23,9 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 0,9 % (v červnu o 1,5 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 109,9 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,5 % a ceny služeb o 7,6 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 14,3 % (v červnu 15,1 %). Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v červenci 148,8 % (v červnu 148,1 %).

Mohlo by vás zajímat: Finální fáze přípravy Pojišťovacího kapitálového standardu začala

Harmonizovaný index spotřebitelských cen 

Podle předběžných výpočtů vzrostl v červenci HICP v Česku meziměsíčně o 0,4 % a meziročně o 10,2 % (v červnu o 11,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červenci 2023 za Eurozónu 5,3 % (v červnu 5,5 %), v Německu 6,5 %. Nejvyšší byla v červenci na Slovensku (10,2 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červnu 6,4 %, což bylo o 0,7procentního bodu méně než v květnu. Nejvíce ceny v červnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 19,9 %) a nejméně v Lucembursku (o 1,0 %).

Pohled ČNB

„Jádrová inflace v červenci dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již od října loňského roku, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil růst jak cen zboží, tak služeb. K poklesu dynamiky cen služeb přispívá zejména pokračující rychlé snižování příspěvku imputovaného nájemného. V něm se projevuje zpomalování růstu cen ve stavebnictví a stabilizace cen nových rezidenčních nemovitostí pod vlivem zvýšených úrokových sazeb,“ uvedl Jakub Matějů, náměstek ředitele sekce měnové.

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Smluvní pojistné v 1. pololetí vzrostlo meziročně o 5,7 %. Trh zpomaluje

Meziroční růst cen potravin se v červenci snížil na jednociferné hodnoty. K tomu přispívají snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, jakožto i utlumená spotřebitelská poptávka. Tu ilustruje pokračující pokles reálných maloobchodních tržeb za prodej potravin. Meziroční růst regulovaných cen je nadále silný, nicméně i v červenci pokračoval ve zpomalování. I přes mírný meziměsíční nárůst cen pohonných hmot v červenci pokračoval jejich hluboký meziroční propad v důsledku vysokých cen z loňského roku ovlivněných ruskou invazí na Ukrajině.

„Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání letní prognózy, že inflace bude během léta pokračovat v započatém strmém poklesu. Až do září bude meziroční cenový růst zpomalovat. V říjnu se trend poklesu meziroční inflace dočasně přeruší, avšak pouze vlivem statistického efektu úsporného tarifu v oblasti cen energií z konce loňského roku. Po jeho odeznění inflace na začátku příštího roku skokově klesne do blízkosti 2% cíle ČNB,“ dodal Jakub Matějů.

Mohlo by vás zajímat: Olga Bědajanková: Překotné změny nejsou zárukou dlouhodobé stability

„Za červencovým růstem meziměsíční inflace stojí zejména tradiční sezónní zdražování dovolených. Lidé v Česku na nich z většiny ani letos nešetřili, navzdory největšímu propadu své kupní síly v historii, jenž je postihl loni. Kvůli zdražování ropy na světových trzích stoupaly v červenci také ceny pohonných hmot. V srpnu je pak zatím růst cen paliv ještě výraznější, i kvůli zvýšení spotřební daně z motorové nafty. Meziročně však byly pohonné hmoty v červenci levnější o celou takřka čtvrtinu. Ve zbytku letošního roku už meziroční inflace příliš klesat nebude i z důvodu zásahu České národní banky z minulého týdne. Centrální banka formálně ukončila svoji takřka patnáct měsíců trvající intervenci za silnější korunu, což například podle americké banky Goldman Sachs může zásadně přispět k oslabení koruny až k úrovni 24,75 za euro, přičemž podle dalších expertů nelze vyloučit oslabení až k hodnotě 25 korun za euro. Takové oslabení koruny, vykazující nyní kurs pod 24,30 za euro, by mělo proinflační dopad, neboť by zvýšilo třeba cenu dovážené ropy a ropných produktů nebo importovaného zemního plynu,“ doplnil k vývoji inflace ekonom Lukáš Kovanda.