Životní pojišťovny a populace čelí nové realitě dlouhověkosti

V Americe čelíme nové realitě dlouhověkosti: lidé žijí déle než kdy dříve, což je důkaz neuvěřitelného pokroku ve vědě, technologiích a zdravotnictví – ale zároveň se prohlubuje propast mezi délkou zdravého života a dobou dožití. Výsledkem je, že čelíme naléhavé otázce: jsme skutečně připraveni žít déle?

Podle zprávy Longevity Ready: A Systems Approach to Aging Well at Home (Příprava na dlouhověkost: Systémový přístup ke stárnutí populace v domácích podmínkách) od Milken Institute se 80 % starších dospělých potýká s několika chronickými onemocněními a stejné procento 65letých bude vyžadovat nějakou formu péče. Ale mezi tím, jak Američané přemýšlejí o stárnutí, a realitou, která je ve skutečnosti čeká, roste rozpor. Pouze 45 % těchto osob připouští, že péči budou v určitém okamžiku potřebovat, a 58 % se mylně domnívá, že náklady pokryje veřejné zdravotní pojištění.

Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii

Jeden z pěti Američanů je ve věku 65+ a lze projektovat vývoj, kdy populace USA se do roku 2030 stane společností, jež je "opravdu už v letech". Je čas na nový, otevřený rozhovor o dlouhověkosti a o tom, co je potřeba k tomu, aby byli Američané připraveni nejen na delší, ale i na zdravější a kvalitnější život.

Co vlastně znamená kvalitní a uspokojivé stárnutí? Pro některé je to udržování fyzické aktivity. Pro jiné je to udržení sociálních kontaktů, vyhýbání se vážným zdravotním problémům nebo finanční zajištění na delší život. Dlouhodobá připravenost ale není sama o sobě jen jedno z toho. Jsou to všechny aspekty, které tvoří komplexní obraz všech dimenzí stárnutí.

Skóre spokojeného stáří

Index připravenosti na dlouhověkost (LPI) od bostonské firmy Johna Hancock vytvořený ve spolupráci s MIT AgeLab nabízí měřítko první svého druhu, jak jsou američtí dospělí připraveni žít dobře ve vyšším věku v osmi klíčových oblastech: sociální vazby, finance, každodenní činnosti, péče, domov, komunita, zdraví a životní proměny či milníky. Každá doména je hodnocena na škále od 0 do 100, spolu s celkovým skóre, které představuje průměr z daných domén.

Celkově dospělí při měření LPI v USA dosáhli průměru 60 bodů ze všech osmi oblastí, a současně ukázali největší prostor pro zlepšení v oblasti péče (skóre 42), domov (skóre 56) a zdraví (skóre 56). Dospělí v USA však v průměru prokazovali sílu v doménách komunita (skóre 70) a sociální vazby (skóre 69).

Ve zprávě Longevity Ready zjistil Milken Institut (americký neziskový americký think tank, který se zabývá ekonomickými, finančními, zdravotnickými a společenskými otázkami), že pouze třetina Američanů přesně odhaduje, jak dlouho bude 65letý žít. To naznačuje, že mohou být nedostatečně připraveni na zdravotní, finanční, domácí a komunitní realitu stárnutí.

Tyto poznatky také podtrhují to podstatné pro vnímání stárnutí: zlepšení jedné klíčové oblasti může mít přímý vliv na přístup k dalším aspektům, a tedy na celkové posílení připravenosti. Například když jsou lidé finančně zabezpečeni, je pravděpodobnější, že budou investovat do svého zdraví, připraví domov na stárnutí a pravidelně se zapojují do společenských aktivit. Podobně je udržování dobrého zdraví klíčové pro to, jak se Američanům daří v dalších klíčových oblastech, jako je budování silných sociálních vazeb, každodenní činnosti nebo vstup do zásadních životních etap a proměn.

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Riziko Vloupání do domácnosti snižují prevence, zabezpečení a pojištění

Důležitost péče

Zdraví je klíčové pro dobré stárnutí, přesto právě zde nacházíme největší propast mezi povědomím a akceschopností. Americká populace ve věku 65+ poroste podle demografické projekce z dnešních 58 milionů na 82 milionů osob do roku 2050. Přitom je podstatné očekávání, že pětina života jednotlivce bude prožita ve stavu nemoci, tedy zhoršeného zdraví poznamenaného diagnózami.

Skóre LPI Američanů 56/100 v oblasti zdravotní připravenosti a 42/100 v připravenosti na péči je s tímto předpokladem až šokující. Ještě znepokojivější je, že mnoho dospělých si není jistých, kdo se o ně postará nebo jak si ji budou moci takovou péči dovolit finančně.

Většina Američanů chce stárnout doma, ale to vyžaduje úpravy domácnosti, sociální systémy a podpůrné sítě, které dokážou vyhovět měnícím se potřebám stárnoucích lidí. Podle Milken Institute má pouze 10 % domácností v USA prvky dostupnosti a obyvatelnosti vhodné pro starší dospělé a 47 % dospělých ve věku 50 až 80 let věnovalo úpravám domu jen malou nebo žádnou pozornost.

Co bude dál

Nyní se nacházíme v klíčovém okamžiku. Dlouhověkost mění to, co znamená žít, pracovat, odcházet do důchodu a stárnout v Americe – a děje se to rychleji, než si většina lidí uvědomuje.

Jako životní pojišťovna věříme, že je naší odpovědností pomáhat lidem žít déle, zdravěji a lépe životy. Příprava na realitu delšího života bude vyžadovat mnohem víc než jen individuální změny chování. Bude to vyžadovat koordinované úsilí soukromého a veřejného sektoru – od zvyšování gramotnosti v oblasti dlouhověkosti až po posílení systémů, které pomáhají stárnoucím Američanům prožívat kvalitní postproduktivní fázi života.

Jedním malým, ale významným příkladem je nedávno zahájená iniciativa pojišťovny John Hancock ve spolupráci s MIT AgeLab, která navazuje na LPI. Zatímco LPI se zaměřoval na připravenost na celostátní úrovni, nyní mají jednotlivci přístup k personalizovaným skóre hodnocení připravenosti na dlouhověkost, které jim pomáhají pochopit, jak dobře jsou oni sami připraveni prosperovat s přibývajícím věkem, spolu s doporučenými kroky, jak zlepšit svou připravenost v každé oblasti.

Vybavit jednotlivce nástroji pro posouzení vlastní připravenosti na dlouhověkost a konkrétními kroky k jejímu zlepšení je zásadní krok vpřed. Pokud přistupujeme k dlouhověkosti s plánem, že dnes podnikneme praktické kroky a vybudujeme systémy, které odrážejí svět, do kterého stárneme, můžeme zajistit, že delší životy se skutečně stanou zdravějšími a lepšími.

Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku slaví čtvrtstoletí. Osobností trhu je Jitka Chizzola

Česko má podobnou budoucnost, ale není připravené

Výzvy popsané v americkém komentáři nejsou geograficky omezené. Evropa i Česká republika čelí stejné demografické matematice, v některých ohledech dokonce i dramatičtější. Podle Eurostatu bude do roku 2050 každý třetí obyvatel EU starší 65 let, přičemž Česko patří k zemím s jedním z nejrychlejších temp stárnutí populace na kontinentu. Proto je otázka připravenosti na delší dožití populace i pro nás palčivý problém.

Evropské životní pojišťovny na tento vývoj reagují postupně: rozšiřují produkty dlouhodobé péče, experimentují s anuitními produkty reflektujícími delší dožití a propojují životní pojištění s wellness programy, které mají preventivně snižovat náklady na pozdější péči. V Česku je situace komplikovanější. Trh dlouhodobé péče zůstává poddimenzovaný, povědomí o potřebě soukromého zajištění na stáří je relativně nízké a spoléhání na státní systém přetrvává i přesto, že jeho kapacita ve světle demografických projekcí nebude rozhodně stačit. Prostor pro pojišťovny je zde zřejmý, stejně jako odpovědnost zahájit rozhovor o dlouhověkosti dříve, než ji klienti začnou sami nepřipravení prožívat.