Pojistitelé musí zůstat mimo rámec aktu ke kybernetické odolnosti

V odpovědi IE zdůraznila, že souhlasí s úsilím Evropské komise zvýšit úroveň kybernetické bezpečnosti v EU zavedením společných standardů kybernetické bezpečnosti pro digitální produkty. Využívání digitálních produktů v pojišťovnictví se bude řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru. Pojišťovací sektor by tudíž neměl být zahrnut do působnosti aktu ke kybernetické odolnosti.   

Mohlo by vás zajímat: Soudní dvůr ke skupinovému pojištění: Je důvod k panice?

IE však uznává, že pravidla kybernetické bezpečnosti jsou potřebná pro ty sektory, v nichž neexistují. Ovšem současně by neměla být tak detailní, aby vytvořila bariéru technologickým inovacím, které jsou obzvlášť rychlé a důležité v případě digitálních produktů. Tato pravidla by podle IE neměla dostat výrobce a distributory v EU do nerovné soutěžní pozice vůči obdobným subjektům mimo EU.

IE vyjadřuje názor, že akt o kybernetické bezpečnosti je důležitý pro lepší řízení rizik spojených s digitálními produkty, což může vést ke zlepšení pojistitelnosti produktů i dodavatelů.

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Češi se bojí nesoběstačnosti, přesto se na ni nepřipravují

Další důležité informace

• zájemci o tuto problematiku se mohou seznámit s plným zněním odpovědi IE na příslušnou konzultaci Evropské komise (https://www.insuranceeurope.eu/publications/2821/response-to-ec-consultation-on-the-cyber-resilience-act)
• aktem o kybernetické bezpečnosti se rozumí návrh nařízení o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a o změně nařízení (EU) 2019/1020 - COM(2022) 454 final,
• nařízením 2022/2554/EU se rozumí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU dne 27. 12. 2022. V článku 64 tohoto nařízení se stanovuje, že vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 17. ledna 2025.