V Německu se šíří obavy z kybernetických útoků, a dokonce i z kybernetické války. Současně se má za to, že úřady a správa jsou na tyto hrozby nedostatečně připraveny. Celkové riziko kybernetické kriminality hodnotí 70 % obyvatel Německa jako vysoké a stejně tolik lidí považuje Německo za špatně připravené. Kybernetické války se obává 61 % respondentů a pro přibližně dvě třetiny (64 %) je Německo na tuto válku špatně připraveno.
Mohlo by vás zajímat: Roman Šimeček: Ekologická katastrofa z Hustopečí je výzvou pro pojišťovny
Zranitelné Německo
Takové jsou výsledky studie, kterou zadalo digitální sdružení Bitkom a v jejímž rámci bylo v Německu telefonicky dotazováno 1115 osob starších 16 let. Podle jiné analýzy o kybernetické bezpečnosti společnosti Bitkom, která byla v polovině února rovněž představena, byly zároveň dosud realizovány pouze 2 programy z 30 kybernetických projektů obsažených v Národní bezpečnostní strategii. „Německo je každý den vystaveno digitálním útokům. Hranice mezi kybernetickou kriminalitou a hybridní válkou, mezi soukromými a státními aktéry, se nyní stírají,“ konstatuje prezident společnosti Bitkom Ralf Wintergerst. „Situace ohrožení se bude stupňovat, a proto musíme posílit naši národní bezpečnost jak v konvenční, tak v digitální sféře: ve veřejných orgánech a správě, ale také v kritické infrastruktuře a ve firmách.“
Rusko a Čína na čele největších hrozeb
Zatímco pouze 37 % obyvatel Německa považuje hrozbu pro sebe a svou rodinu za velmi vysokou (11 %) nebo spíše vysokou (26 %), 7 z 10 vidí ohrožení pro Německo jako takové obecně za velmi vysoké (33 %) nebo spíše vysoké (37 %). Hlavní rizika pro kybernetickou bezpečnost představují podle respondentů zahraniční zpravodajské služby (78 %) a organizovaný zločin (67 %), dále političtí nebo náboženští extremisté (59 %), a také individuálně jednající zločinci (41 %) nebo jednotlivci na vlastní pěst bez kriminálních nebo politických úmyslů (32 %).
Z pohledu obyvatelstva přichází největší kybernetické nebezpečí z Ruska (98 %) a Číny (84 %). Se značným odstupem následuje Severní Korea (44 %). Třetina obyvatel (32 %) má za největší hrozbu pro kybernetickou bezpečnost v Německu USA, a to před Íránem (29 %), Běloruskem (17 %) a východoevropskými zeměmi mimo EU (14 %). „USA byly a jsou pro Německo a Evropu důležitým partnerem. Vnímání lidí však ukazuje, že hranice mezi spojencem a nepřítelem již nejsou tak jasně narýsované jako před 10 nebo 20 lety,“ říká Wintergerst. „Je důležité, abychom v Německu a v Evropě energicky a úspěšně usilovali o dosažení skutečné digitální suverenity.“
Mohlo by vás zajímat: Bence Holló je nový prezident Maďarské asociace pojišťoven
Kritická infrastruktura pod tlakem
Tváří v tvář rostoucím hrozbám je Německo považováno za nedostatečně připravené na kybernetické útoky. Pouze 23 % respondentů se domnívá, že veřejná správa a instituce, jako jsou policie nebo Bundeswehr, jsou pro takové situace ve velmi dobré nebo poměrně dobré kondici. Naopak 29 % dotázaných je považuje za nepříliš dobře připravené a 41 % za zcela nepřipravené. Současně jde podle obyvatelstva o více než jen o zranitelnost vůči krádeži dat nebo vydírání ransomwarem.
Podle 71 % respondentů budou i války v budoucnu vedeny převážně digitálními prostředky. Kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu představují pro Německo podle 63 % účastníků ankety větší hrozbu než konvenční vojenské útoky. V souladu s tím se 2/3 (66 %) domnívají, že by se s kybernetickými útoky mělo zacházet stejně jako s útoky vojenskými. Wintergerst k tomu poznamenává: „Kdo je zranitelný vůči útokům v kyberprostoru, nebude se moci úspěšně bránit ani ve fyzickém světě. Obrana státu dnes již neznamená pouze investice do tanků a protivzdušné obrany, ale také cílené využívání digitálních technologií a digitálních odborných znalostí.“
Podmořské kabely v ohrožení
Aktuálním příkladem znepokojivých útoků na kritické digitální infrastruktury je několik útoků na podmořské kabely, které jsou klíčové pro zajištění fungování internetu. Téměř 2/3 (63 %) Němců jsou znepokojeny tím, že mezinárodní datový provoz lze tak snadno sabotovat a vyřadit z provozu. Proto je 80 % respondentů pro položení většího počtu kabelů, aby se snížila závislost na jednotlivých přerušeních. Po speciálních jednotkách, které by škody co nejrychleji napravily (77 %), a po jednotkách, které by identifikovaly pachatele (68 %), volá také jasná většina. 7 z 10 oslovených (69 %) uvádí, že útoky na podmořské kabely by měly být hodnoceny jako vojenské útoky. A 6 z 10 (60 %) je pro lepší ochranu kabelů, například prostřednictvím bezproblémového satelitního dohledu. „Podezřelé sabotáže zaměřené na podmořské kabely také ukazují na fyzické ohrožení naší kritické infrastruktury ze strany nestátních a nevojenských aktérů,“ říká Wintergerst.
63 % Němců očekává, že se soukromé subjekty budou stále více zapojovat do krizí a incidentů prostřednictvím kybernetických útoků. A 63 % se dokonce také obává, že spřátelené státy budou využívat digitální prostředky i k tomu, aby Německo poškodily a posílily tak svou vlastní ekonomiku.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců: První kvartál 2025 ve znamení obnovy
Kybernetická válka: Německo se potřebuje lépe připravit
Strach z kybernetické války je velmi rozšířený: 61 % respondentů se v současnosti takového scénáře obává. Mladší lidé (59 % osob ve věku 16 až 29 let a 30 až 49 let) se obávají o něco méně než starší lidé (69 % osob ve věku 75 let a více), zatímco ženy (65 %) se obávají o něco více než muži (58 %). Především ty země, které jsou považovány za kybernetickou hrozbu, mají podle respondentů dobré technické možnosti pro takový konflikt. Na prvních místech tohoto seznamu jsou Rusko (76 %), USA (75 %) a Čína (74 %). Technickou připravenost vlastní země považuje za dobrou 61 % dotázaných.
Přestože se většina respondentů (téměř 2/3) domnívá, že Německo má technické možnosti pro vedení kybernetické války, v praxi se má za to, že Německo má v současnosti pouze omezené obranné schopnosti v kyberprostoru. Dvě třetiny (64 %) považují Německo za velmi špatně (26 %) nebo spíše špatně (38 %) „vyzbrojené“; pouze 24 % účastníků vidí Německo jako dobře připravené a jen 4 % za velmi dobře připravené.
Na otázku ohledně nezbytných opatření ke zlepšení situace 75 % respondentů požaduje zřízení systému pro kontrolu digitálních katastrof, 73 % investice do kybernetické bezpečnosti kritických infrastruktur a 71 % vytvoření vlastních kapacit pro případ kybernetických útoků. Následují kybernetické aliance s jinými zeměmi ve formě, jako je kybernetické NATO (68 %), investice do jednotek kybernetické obrany (64 %), nouzová školení obyvatelstva (56 %) a ekonomické sankce jako odstrašující prostředek (43 %).
Váznoucí implementace Národní bezpečnostní strategie
Realizace projektů kybernetické bezpečnosti, které německá vláda stanovila v Národní bezpečnostní strategii, však vázne. Celkem vyhlásila 30 specifických programů. Podle analýzy společnosti Bitkom však byla dokončena pouze 2 z těchto 30 opatření, 19 se jich realizuje a 9 nebylo ani zahájeno. Wintergerst komentuje dosavadní progres takto: „Ambiciózní strategie a programy jsou k ničemu, pokud zůstanou na papíře. Příští spolková vláda musí bez dalšího odkladu realizovat potřebná opatření.“
Mohlo by vás zajímat: Bence Holló je nový prezident Maďarské asociace pojišťoven
Byly zavedeny možnosti testování kritických systémových komponent v komunikačních sítích a kybernetická agentura rovněž zahájila práce podle plánu a zadává zakázky na cílený výzkum. Opatření pro digitalizaci a zavádění digitálních technologií se alespoň postupně realizují, ačkoli finanční prostředky byly nedávno sníženy. Plánované rozšíření Spolkového úřadu pro informační bezpečnost (BSI) na Centrální úřad kybernetické bezpečnosti nezískalo parlamentní většinu a bylo odloženo na další legislativní období. Ani ohlášená zvýšená spolupráce s průmyslem se nedala do pohybu a trpí nedostatkem finančních prostředků. Cíle spočívající ve zvýšení investic do kybernetické bezpečnosti kritické infrastruktury nebo v zavedení robustních koordinačních a rozhodovacích procesů v případě kybernetické krize zcela ztroskotaly. Rovněž nebyla představena slíbená nová strategie kybernetické bezpečnosti.
Komentáře
Přidat komentář