Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Umělá inteligence (AI) představuje schopnost strojů analyzovat data a učit se z nich tak, aby mohla napodobovat lidské myšlení a chování. AI trénuje, resp. učí se tím, že zpracovává obrovské množství různých dat – z knih, článků, z textů z internetu, z obrázků nebo zvuků (např. z lidské řeči). Hledá v nich vzory a souvislosti a postupně upravuje své vnitřní parametry tak, aby její odpovědi byly co nejpřesnější. Podnikům dokáže umělá inteligence pomoci s rutinními úkony, optimalizací a plynulostí prodeje, může zlepšit údržbu strojů, úroveň služeb pro zákazníky nebo zvýšit kvalitu produkce. AI technologie existují buď v čistě softwarové podobě, nebo jde o systémy integrované do strojů či zařízení, které se díky nim dokáží samostatně pohybovat a rozhodovat (např. autonomní roboty nebo drony).
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii
Umělá inteligence v softwarové podobě zahrnuje například jazykové modely, které rozumějí lidské řeči a vytvářejí texty nebo jiný obsah a odpovídají na otázky (např. GPT-4, Gemini). Řadí se sem i modely umožňující učit se z dat a činit předpovědi nebo rozhodnutí (např. strojové učení), ale také nástroje schopné rozpoznat obraz, (např. obličeje) nebo přečíst, pochopit a automaticky zpracovat obsah dokumentů. A v neposlední řadě do této skupiny patří nástroje rozpoznávající lidskou řeč a převádějící ji na text.
V používání ai doháníme průměr EU
Celkový ukazatel používání umělé inteligence sestavuje ČSÚ podle odpovědí podniků na otázky týkající se osmi zjišťovaných technologií AI. V roce 2025 dosáhl podíl podniků s 10 a více zaměstnanci v Česku, které využívaly alespoň jednu z těchto technologií, 18 %. Meziročně tak hodnota vzrostla o polovinu a od roku 2021 bezmála čtyřikrát. S nástroji AI pracují nejčastěji velké podniky s více než 250 zaměstnanci. V roce 2025 překročil podíl firem využívajících AI v této skupině poprvé 50% hranici a dostal se na 54 %. Přestože se v Česku využívání AI v podnicích rok od roku rozšiřuje, zůstává celkové procento (18 %) stále pod průměrem zemí EU, který za rok 2025 byl 20 %. Ze zemí EU využívaly AI nejčastěji podniky v Dánsku (42 %), dále ve Finsku (38 %) a ve Švédsku či v Belgii (v obou zemích 35 % podniků).
V podnicích v česku vedou nástroje generativní AI
V roce 2025 podniky v Česku používaly nejčastěji technologie generativní AI, které dokážou vytvořit nový textový obsah podle zadání nebo na základě vstupních dat. Tyto systémy umějí psát články, e-maily, marketingové texty, programové kódy nebo analýzu na zadané téma. Spadají sem také generátory hlasu, tedy nástroje převádějící text na mluvenou řeč nebo klonující hlas. Využití často nacházejí v marketingu, tedy k reklamním účelům, případně k převodu textu do mluvené podoby (hlasoví asistenti, načítání audioknih nebo pomoc lidem se zrakovým postižením). Nástroje generativní AI pro text používalo u nás v roce 2025 celkem 13 % podniků. To je dokonce více než průměr EU, který dosáhl 9 %.
Častěji než v Česku používají nástroje generativní AI k tvorbě textů nebo kódů podniky ve Švédsku (20 %), v Nizozemsku či v Belgii (shodně 16 %) a v Rakousku či Estonsku (shodně 15 %). Na druhé příčce se u českých podniků umisťují nástroje generativní AI, které dokážou vytvářet multimediální obsah, například obrázky, ilustrace, fotografie, loga, videa nebo hudbu podle konkrétního zadání. Využití nacházejí především v kreativním průmyslu (grafika, design, umění), v mediálním sektoru nebo také v architektuře či v průmyslu k prototypování a vizualizacím. Generativní AI pro tvorbu multimediálního obsahu používalo v roce 2025 celkem 10 % podniků v Česku a stejný podíl najdeme i v rámci EU. Nejvíce je využívaly podniky ve Finsku (22 %), ve Švédsku (19 %) nebo v Dánsku (18 %). Nástroje pro tvorbu multimediálního obsahu byly do zjišťování zařazeny v roce 2025 poprvé, a ovlivnily tak i celkový nárůst ukazatele využívání AI v podnicích.
V Evropě je nejrozšířenější vytěžování textových dat
Nástroje umělé inteligence určené k analýze informací z textu – známé jako text mining neboli vytěžování textů – jsou v českých podnicích třetím nejčastěji používaným typem AI. Využívají se pro zpracovávání rozsáhlých textových souborů například pro analýzy, pro sledování veřejného mínění nebo třídění dokumentů. Pomáhají získávat informace z webů, sociálních sítí, smluv či e-mailů. Analyzují recenze a umějí z nich zjistit, které produkty zákazníci nejvíce chválí nebo kritizují, nebo také procházet weby konkurence a extrahovat z nich užitečná data. V roce 2025 využívalo vytěžování textových dat 7 % českých podniků. V celé EU je to průměrně 12 % firem, a jedná se tak o nejrozšířenější technologii umělé inteligence v rámci Unie. Nejčastěji se s ní pracuje v severských zemích – v Dánsku, ve Finsku a ve Švédsku ji využívá více než čtvrtina podniků.
Strojové a hluboké učení
Čtvrté místo patří v Česku strojovému nebo hlubokému učení k analýze dat. Tuto technologii v roce 2025 použilo v Česku celkem 7 % podniků, průměr za EU byl o něco nižší (5 %). Nejčastěji používají strojové nebo hluboké učení podniky ve Finsku či v Dánsku (13 %). Strojové učení umožňuje počítačům učit se z dat a zlepšovat se na základě zkušeností. Jeho výhodou je, že dokáže pracovat s obrovským množstvím informací a nacházet v nich souvislosti, které by člověk často vůbec nepostřehl. Díky tomu se stává klíčovou technologií pro podniky i veřejné instituce. Strojové učení firmám pomáhá předpovídat poptávku, optimalizovat výrobu, odhalovat podvodné transakce. Dokáže také odhalovat spam. E-shopy díky strojovému učení doporučují zákazníkům produkty, které by je mohly zajímat, a banky sledují neobvyklé chování na účtech.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku slaví čtvrtstoletí. Osobností trhu je Jitka Chizzola
Ve výrobě umí strojové učení, než nastanou. Údržba se tak provádí ve chvíli, kdy data ukazují zvýšené riziko selhání, a ne až poté, co k selhání dojde. V marketingu strojové učení analyzuje chování zákazníků a ve zdravotnictví podporuje lékaře při vyhodnocování snímků či dat o pacientech. Hluboké učení je pokročilá forma strojového učení, která napodobuje způsob, jakým pracuje lidský mozek. Využívá tzv. neuronové sítě, jež dokážou zpracovávat obrovské množství dat a učit se velmi složité vzorce. Umožňuje autům rozpoznávat dopravní značky a chodce, překladačům převádět text mezi nejrůznějšími světovými jazyky. Firmám pomáhá automatizovat zákaznickou podporu (chatboti), analyzovat velké objemy dokumentů, odhalovat podvody nebo předpovídat chování zákazníků.
Automatizace pomocí softwarových robotů
V Česku 4 % podniků a v EU průměrně 5 % podniků využívá tak zvanou inteligentní robotickou automatizaci procesů (RPA). Je to způsob, jak firmy automatizují rutinní, opakující se a časově náročné úkoly pomocí softwarových „robotů“. Na rozdíl od běžné automatizace ale nejde jen o slepé vykonávání kroků. Inteligentní RPA kombinuje automatizaci s AI, takže dokáže pracovat s textem, obrázky, rozhodovat se podle dat nebo se učit z předchozích situací. V praxi to znamená, že např. účetní oddělení nemusí ručně přepisovat údaje z faktur ani manuálně zakládat smlouvy a zákaznická podpora se nemusí zabývat jednoduchými dotazy, které robot vyřeší během několika vteřin.
Rozpoznávání řeči a objektů
Rozpoznávání řeči založené na umělé inteligenci umožňuje převádět mluvený projev do textu a automaticky s ním dále pracovat. Firmy v praxi využívají rozpoznávání řeči například k automatickému přepisu telefonátů se zákazníky, což jim umožňuje snadno vyhledávat v záznamech, analyzovat nejčastější dotazy nebo sledovat spokojenost klientů. V interním prostředí pomáhá AI zapisovat porady, vytvářet shrnutí schůzek nebo převádět diktované poznámky do textu.
Výsledkem je rychlejší komunikace, přesnější dokumentace a menší administrativní zátěž, což firmám uvolňuje kapacitu pro činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Tuto technologii používala v roce 2025 u nás 4 % podniků, v průměru EU jich bylo 7 % a v rámci EU jde o čtvrtou nejčastěji využívanou technologii AI. Evropský průměr zvyšuje podíl podniků v Dánsku (15 %) nebo ve Finsku (14 %), které tuto technologii AI používají nejvíce.
Rozpoznávání objektů, osob nebo dokumentů pomocí umělé inteligence používala v Česku v roce 2025 celkem 2 % podniků, v EU to byla průměrně 4 % podniků. Ze zemí EU se s touto technologií nejčastěji pracuje ve Slovinsku, v Belgii, v Dánsku nebo ve Finsku, kde ji využívá přibližně 7 % podniků. AI dokáže analyzovat obrazový materiál z kamer, fotografií nebo skenů a okamžitě identifikovat předměty, osoby nebo typy dokumentů. V průmyslu se tato technologie používá například k rozpoznávání a vyřazování vadných kusů na výrobních linkách. V logistice pomáhá identifikovat balíky, číst štítky nebo kontrolovat správné naložení zboží. V oblasti bezpečnosti dokáže systém rozpoznat neoprávněný vstup, sledovat pohyb osob nebo upozornit na neobvyklé situace. Firmy také využívají rozpoznávání dokumentů, které AI automaticky přečte, vytěží z nich potřebné údaje a zařadí je do správných systémů. Výsledkem je rychlejší zpracování informací, méně chyb a vyšší bezpečnost.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jaký byl galavečer Pojišťovny roku 2025?
Autonomní pohyb a rozhodování strojů
Technologie umělé inteligence, která umožňuje strojům samostatně se pohybovat a rozhodovat na základě interakce s okolím, patří mezi nejpokročilejší oblasti moderní automatizace. Tyto systémy využívají kombinaci senzorů, kamer, algoritmů strojového učení a pokročilého zpracování dat, která jim umožňuje vnímat prostředí, vyhodnocovat situace a reagovat na ně v reálném čase. Díky tomu se stroje mohou bezpečně pohybovat v prostorech, kde se např. pohybují lidé, překonávat překážky nebo přizpůsobovat své chování změnám v okolí. V praxi se tato technologie uplatňuje například v autonomních robotech používaných ve skladech, které samostatně převážejí zboží.
Můžeme je nalézt i v průmyslových robotech vybavených senzory nebo schopností rozpoznávat objekty, které již podniky zařazují do automatizovaných výrobních linek. Čím dál více se používají autonomní drony, a to jak pro záchranné a krizové situace, tak například v armádě, zemědělství, stavebnictví nebo při monitorování veřejných prostor. Přesto však zůstává využití těchto pokročilých autonomních systémů zatím poměrně nízké, v Česku i v průměru EU je používá pouze okolo 1 % podniků.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Kamila Burešová
Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář