BaFin požaduje nové propočty v rámci režimu Solventnost II

O tomto zadání pro pojistitele se oficiálně zmínil na konferenci GDV, konané dne 4. července 2024, Jörg Krause, který v BaFin zodpovídá za útvar „Mezinárodní skupiny“. K tomu se neprodleně vyjádřil Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV s tím, že se očekává, že už v tomto roce se částka vyplývající z uplatnění přechodných opatření sníží u většiny pojistitelů na nulu nebo se nule přiblíží. Tím pojišťovací sektor v Německu zvládne přechod na S II zhruba za polovinu plánované doby, neboť platnost přechodných opatření by měla skončit až v roce 2032. K tomu je nutno dodat, že německý zákonný postup znamená v souladu se směrnicí S II postupné kapitálové „zatěžování“ využité některými pojistiteli.

Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe popisuje vývoj mezinárodního kapitálového standardu

Jak ale vypadá reálná situace? Solventnostní poměr je podle GDV indikátorem kapitálové vybavenosti pojišťovacího podniku. Bez zohlednění přechodných opatření činil v německém pojišťovnictví na konci roku 2023 v průměru 305 %. To znamená, že i po novém přepočtu, který požaduje BaFin, zůstane kapitálové vybavení na vysoké úrovni. Asmussen je názoru, že to dokládá, jak solidní je podnikatelský model pojistitelů.

Na výše uvedený výsledek mají vliv opatření, jež byla v německých pojišťovacích podnicích přijata ke zlepšení řízení rizik a v oblasti zavádění nových pojistných produktů. Kromě toho působilo i příznivé prostředí, pokud jde o úrokové sazby. Jestliže by mělo dojít v budoucnosti na kapitálových trzích opětně k masivnímu „zakalení“, i když se to neočekává, tak může být podle GDV ze strany pojišťovacích podniků pro zbývající dobu do roku 2032 požadován opakovaný nový propočet přechodných opatření.

Mohlo by vás zajímat: Bankovní rada ČNB jednomyslně snížila základní úrokovou sazbu na 4,5 %

V tiskovém sdělení je podáno na závěr bližší vysvětlení k režimu S II, respektive k přechodným opatřením. Jeho zavedením v roce 2016 byly nastaveny přísnější kapitálové požadavky, jež byly odvislé od aktuálních tržních dat, přičemž se počítalo i s jejich výkyvy či kolísáním. Současně ale měli především životní pojistitelé dlouhodobé závazky, které částečně vznikly ještě za jiných rámcových podmínek. Přechodná opatření byla zavedena z toho důvodu, aby příslušné pojišťovací podniky dostaly dostatek času na to, aby mohly přizpůsobit svoje individuální řízení rizik novým podmínkám.

Příslušné německé pojišťovací podniky mohly požádat, aby jejich technické rezervy tvořené podle režimu S II mohly být sníženy o určitou částku. Tato částka měla zajistit, že dané technické rezervy podle režimu S II budou v době jeho zavedení odpovídat technickým rezervám vytvořeným v režimu Solventnost I. Vlastní kapitál podle režimu S II byl tímto zvýšen. Výše zmíněné částky měla být postupně snižována a v roce 2032 se dostat na nulu. Kromě toho se počítalo od počátku s tím, že dohled bude v mezidobí provádět nové propočty dané částky, nebo obecně přechodných opatření. Oznámení BaFin ze 4. července tak neznamená žádné mimořádné problémy v oblasti finančního zdraví německých pojistitelů, ale normální postup, který byl v Německu předvídán již při implementaci směrnice S II.