Výzkumná zpráva má více než 100 stran. Zájemcům o tuto problematiku lze doporučit její prostudování.[1] Jedním ze závěrů této studie je, že i při konzervativním přístupu mohou být dopady, resp. náklady, vyvolané klimatickou změnou nebývale vysoké.
Mohlo by vás zajímat: Novela zákona si chce posvítit na „zlé právníky“ a podpojištění
Autoři uvažovali budoucí vývoj klimatické změny ve třech variantách (slabé, střední a silné dopady). Z toho pak na základě přesných kalkulací vyplynulo, že kumulované dopady změny klimatu v období 2022–2050 by se mohly v Německu pohybovat mezi 280–900 mld. EUR, a to na základě kumulovaných změn reálného hrubého domácího produktu (HDP).
Kromě toho vyjádřili autoři studie dopady změny klimatu ještě jiným způsobem. Pokud se vezmou v úvahu průměrné roční náklady vyplývající z extrémních událostí za posledních 20 let, tak do roku 2050 by se mohly ročně zvýšit 1,5krát až pětkrát. V roce 2050 by to znamenalo ztrátu HDP ve výši 0,6 % - 1,8 %. Tato ztráta je podle autorů tak veliká, že hospodářství by přestalo růst.
Mohlo by vás zajímat: Financování hromadných žalob: Jaký je legislativní vývoj v EU?
Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, k tomu uvedl: „Výsledky studie vzbuzují obavy. Výzkum ukazuje nejen velmi jasně, jak těžké mohou být dopady klimatické změny, ale srozumitelně objasňuje, kolika škodám by mohlo být zabráněno. Tyto škody s národohospodářskými dopady způsobované klimatickou změnou a extrémními klimatickými událostmi mohou být zmírněny či sníženy stavěním, jež bude přizpůsobeno klimatu, prevencí a adaptací na dopady změny klimatu. Jen za těchto předpokladů či podmínek bude pojišťovnictví schopno zvládnout v budoucnu škody z přírodních katastrof a nabízet finančně dostupné pojistné.“
[1] https://papers.gws-os.com/gws-researchreport22-2.pdf
Komentáře
Přidat komentář