„Doposud skryté jednání porušující pravidla může být nyní odhaleno a vést k odpovídající vyšší škodě v pojištění pro případ poškození důvěry,“ upozornil na možné důsledky nové zákonné úpravy whistleblowingu Jörg Asmussen, šéf GDV. Pojištění tohoto druhu chrání podniky před škodami na aktivech způsobenými kriminálním jednáním zaměstnanců nebo třetích stran.
Mohlo by vás zajímat: Při tragické dopravní nehodě zahynuli Jana Čechová a Vladimír Přikryl
Na pozadí je německým Bundestagem přijatý zákon na ochranu oznamovatelů. Ten zavazuje velké firmy s více než 250 zaměstnanci od léta 2023, kdy nabude účinnosti, aby zavedly takzvané systémy pro oznamovatele podnětů. Od prosince 2023 bude úprava platit i pro středně velké podniky s počtem pracovníků 50+. Podle statistických údajů Spolkového úřadu Destatis pracuje v Německu ve velkých a středních firmách a společnostech na 18 milionů lidí. Firmy nyní musí pro ně jmenovat interní nebo externí kontaktní osobu pro sdělování podnětů tohoto druhu, a současně musí zajistit důvěrnost takových oznámení. Whistlebloweři mají mít možnost bez obav z negativních důsledků svého jednání pro svoji osobu odhalovat porušení pravidel.
„Zákon na ochranu oznamovatelů přinese v dlouhodobém horizontu pozitivní efekt pro německé hospodářství a také pro oblast pojištění chránícího subjekty před škodami na reputaci a poškozením důvěry,“ je přesvědčen Jörg Asmussen.
Mohlo by vás zajímat: Digitalizace a automatizace. Co přinese rok 2023 pro pojišťovny?
Ekonomika novou zákonnou úpravou získá
Z dlouhodobého hlediska si tak pojišťovny slibují od nového zákonného opatření pokles hospodářské kriminality. Vylepšené systémy whistleblowingu zvyšují riziko odhalení nepravostí a odvrací potenciální pachatele od takového jednání. A kromě toho kriminální jednání bude díky novým pravidlům dříve odhaleno, a tudíž může způsobit menší škodu než dříve. V tom spočívají dlouhodobé pozitivní efekty na německou ekonomiku, ale i pro pojišťovací segment kryjící případy porušení důvěry.
Tento druh pojištění vyplácí pojistné plnění mimo jiné v případě zpronevěry peněz ze strany vlastního zaměstnance podniku, v případě sabotáže iniciované vlastními pracovníky firmy, případně vyzradí-li zaměstnanci výrobní či obchodní tajemství či se dopustí jiného druhu závažné neloajality. Pojištěny jsou i finanční škody vzniklé kriminálním jednáním dočasných zaměstnanců nebo externích spolupracovníků. V roce 2022 vyplatily německé pojišťovny za pojistné události takového druhu odškodnění v úhrnné výši přes 200 milionů EUR.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění s větrem v zádech. Nezapomeňme na moravské tornádo
Prodlení může odskákat management
Ve středně velikých německých podnicích doposud zpravidla nebyl zaveden žádný systém pro oporu oznamovatelů porušování pravidel. Na jaře 2022 byla uskutečněna reprezentativní anketa organizovaná ze strany asociace GDV, z níž vyplynulo, že jen každá čtvrtá středně velká firma má zavedený takový systém, jak je nyní v nové zákonné úpravě vyžadováno. Jednatelé a členové představenstev, jež do rozhodného dne neuvedou do chodu systém chránící whistleblowery v jimi řízeném podniku, mohou do budoucna čelit pokutám a v případě vzniku škody i vysokým odpovědnostním nárokům.
Komentáře
Přidat komentář