Domácí péče je v Německu stále dominantním modelem. Podle dat Spolkového statistického úřadu (Destatis) bylo koncem roku 2023 doma obstaráváno o 4,9 milionu lidí s nějakým stupněm nesoběstačnosti, což představuje 86 % všech příjemců péče. Z toho 3,1 milionu osob odkázaných na péči pobíralo výhradně peněžitý příspěvek na péči a nevyužívalo žádné ambulantní služby v pravidelném režimu. Péče tak v Německu leží především na bedrech rodin, nikoli na profesionálních poskytovatelích.
Vědecký institut AOK (Wido) ve spolupráci s výzkumnou agenturou Forsa provedl reprezentativní průzkum mezi 1 500 zapojenými příbuznými, aby zjistil, jaká je realita péče o občany odkázané na druhé. Výsledky ukazují předpokládaný závěr: jde o dlouhodobý závazek s výraznými dopady na pracovní i osobní život pečujících.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Jitka Urbaníková Volná
Pečující tráví péčí desítky hodin týdně a omezují pracovní úvazky
Péče o příbuzné často není jen přechodná epizoda. Více než polovina respondentů (50,7 %) pečuje jeden rok až pět let, dalších 38,3 % ještě déle. Zhruba polovina pečujících (51,8 %) sdílí domácnost s osobou, o kterou pečuje. Časová náročnost je přitom značná: 63,4 % pečujících se věnuje péči každý den včetně víkendů, téměř 40 % tráví péčí alespoň 20 hodin týdně a 14,2 % dosahuje při obstarávání potřeb blízké osoby časového fondu 40 a více hodin týdně, tedy úrovně odpovídající plnému pracovnímu úvazku či ještě více. Jeden z pěti respondentů věnuje péči o blízkou osobu alespoň 30 hodin týdne.Průměrný věk osob, o něž se musí blízcí v Německu postarat, se blíží 73 rokům.
Péče se přitom prokazatelně promítá do pracovní kariéry. 59 % pečujících v anketě je výdělečně činných. Ze zaměstnaných pečujících pracuje 27,7 % na částečný úvazek, a téměř polovina z nich (45,2 %) si svůj úvazek kvůli péči ještě snížila. Přibližně každý desátý z respondentů, kteří v době průzkumu nebyli zaměstnáni, opustil pracovní trh právě kvůli péči zcela. Psychická a fyzická zátěž je vysoká: 46,9 % zaměstnaných pečujících se cítí silně vyčerpáno, u nezaměstnaných je to 38,3 %.
Péči zajišťovaly v roce 2025 převážně ženy, které tvořily 60,4 % všech pečujících. Podíl mužů od roku 2023 mírně vzrostl o 2,7procentního bodu na zastoupení 36,9 %. Průměrný věk pečující osoby je 59 let. Nejčastěji pečují děti o své rodiče (42 %), následují partneři mezi sebou (29 %).
U opečovávaných osob se ukazuje vysoká míra závislosti na pomoci: přibližně 85 % z nich má stupeň péče 2 nebo 3, více než každý desátý (13,1 %) je hodnocen stupněm péče 4 nebo 5 těžce nebo i nejtěžším stupněm postižení a nesoběstačnosti. Téměř 16 % trpí navíc demencí.
Vlastní náklady na péči dosahují stovek EUR měsíčně
Finanční zátěž pečujících rodin je významná a z veřejného systému jen částečně pokrytá. Ze všech respondentů, kteří využívají alespoň jednu placenou službu, uvádí 43,6 % dodatečné vlastní výdaje. Průměrná výše těchto nákladů činí 469 EUR měsíčně, přičemž za pečovatelskou službu rodiny doplácejí průměrně 277 EUR, za denní stacionář přibližně 397 EUR. Nejvyšší jsou náklady na krátkodobou pobytovou péči, například po hospitalizaci, anebo při krátkodobém výpadku domácí péče, kde průměrná spoluúčast dosahuje 677 EUR měsíčně.
Do těchto čísel přitom nejsou zahrnuty výdaje za léky a pomůcky, jednorázové náklady na bezbariérové úpravy bydlení ani ztráty na výdělku spojené s omezením pracovního úvazku. Skutečná ekonomická zátěž pečujících rodin je tedy podstatně vyšší, než výše uvedené průměry naznačují.
Mohlo by vás zajímat: Asie dokáže pojistit jen zlomek škod z katastrof. Mezera mezi trhy roste
Přes tuto zátěž zůstávají další dostupné nástroje sociálního systému nevyužity. Více než polovina příjemců peněžitého příspěvku (55,2 %) nečerpá žádné další podpůrné služby. Důvodem přitom nejsou primárně finance, ale osobní preference: podle druhu nabízené služby 43 až 52 % oslovených nevyužívajících uvádí, že takovou podporu nepotřebují, a až 46,5 % zmiňuje, že nesoběstačná osoba odmítá péči od cizích osob.
Německá data odrážejí trend, který se v různé míře projevuje napříč celou Evropou včetně České republiky. Stárnutí populace, rostoucí náklady na péči, ale i strukturální nedostatečnost nebo nevstřícnost veřejných systémů vytvářejí prostor, který soukromé pojištění dlouhodobé péče může a bude muset postupně zaplňovat.
Pro pojišťovny jde o segment s potenciálem poptávky, ale také s výzvou, jak produkt nastavit, aby reflektoval reálnou zátěž rodin, a zároveň byl cenově dosažitelný pro střední příjmové skupiny. Základem bude přesvědčit klienty, aby si sjednali toto pojištění v co nejmladším věku, a ušetřili tak na pojistném. Jednou z cest, kterou známe nyní i u nás, je daňová podpora takových produktů.
Komentáře
Přidat komentář