Nezřídka se stává, že ačkoliv nájemci již nájem zanikl (např. výpovědí či uplynutím doby nájmu na dobu určitou), nájemce i přesto v nemovitosti nadále bydlí. Na vině je velmi ochranářská právní úprava, která rychlé vystěhování nájemce velmi znesnadňuje.
V jednom z našich předešlých článků jsme informovali o tom, že od roku 2024 jsou díky přehodnocení původně odmítavého postoje Nejvyššího soudu opět použitelné tzv. notářské zápisy se svolením k přímé vykonatelnosti, a to i v nájemních vztazích. Ze zkušeností lze však uvést, že ne každý o možnosti využít notářského zápisu ví, přičemž ty pronajímatele, kteří jsou s touto možnosti už obeznámeni, mohou odradit vyšší vstupní náklady na pořízení notářského zápisu či neochota nájemce na sepis dohody formou notářského zápisu přistoupit.
S účinností od 1. ledna 2026 se zákonodárce z důvodu urychlení ochrany vlastnického práva pronajímatele rozhodl zavést nový nástroj, který rozšíří možnosti, jak postupovat proti nájemcům, kteří se odmítají po skončení nájmu z nemovitosti odstěhovat.
Mohlo by vás zajímat: Roman Šimeček: Deepfake a AI posouvají hranice kybernetického rizika
Jak se nový právní nástroj nazývá a kde je upraven?
Jedná se o tzv. rozkaz k vyklizení, jehož úpravu nalezneme v § 175a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Svým charakterem se jedná o obdobu tzv. platebního rozkazu, který soud může vydat (jsou-li pro to splněny zákonné podmínky) v tzv. zkráceném řízení.
Jaké jsou podmínky pro vydání rozkazu k vyklizení?
Pro to, aby soud mohl rozkaz k vyklizení vydat, musí být (kumulativně) splněny následující podmínky:
- v žalobě je uplatněno právo na vyklizení bytu nebo domu;
- žalovaný užívá byt či dům i po ni, kdy mu právo užívání zaniklo z důvodu skončení nájmu;
- právo žalobce na vyklizení vyplývá ze skutečností uvedených v žalobě a připojených písemných důkazů (např. nájemní smlouva, výpověď z nájmu apod.);
- žalobce zaslal (a následně připojil k žalobě) žalovanému na adresu pro doručování, příp. poslední známou adresu písemnou výzvu k vyklizení bytu či domu, a to nejméně 14 dní před podáním žaloby;
- u soudu nesmí probíhat řízení, ve kterém se rozhoduje o návrhu na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu nebo domu nebo o užívacím právu žalovaného k bytu nebo domu.
Pokračování článku ZDE.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2025 v Česku dle oPojištění.cz
Právní ochrana D.A.S. od Generali České
Právní ochrana D.A.S. patří k zavedeným značkám specializovaného pojištění na českém trhu. Na tuzemský trh vstoupila v únoru 1995 a postupně si vybudovala významné postavení v oblasti pojištění právní ochrany. S rostoucím počtem klientů rozšiřovala své odborné zázemí a přestěhovala se do pražského BB Centra, kde sídlí dodnes. Významným mezníkem byla fúze v roce 2013, při níž se mateřská D.A.S. Rechtsschutz AG spojila s ERGO Versicherung Aktiengesellschaft. Další zásadní změna následovala 1. dubna 2026, kdy pojistný kmen D.A.S. převzala Generali Česká pojišťovna, která se stala novým pojistitelem jejích klientů. Zavedená značka D.A.S. přitom zůstala zachována.
Za více než 30 let působení na českém trhu pomohla D.A.S. podle vlastních údajů vyřešit přes 100 tisíc právních případů prostřednictvím sítě spolupracujících advokátů. Specializuje se na právní pomoc při sporech v osobním i pracovním životě a zajišťuje klientům právní poradenství i zastupování v soudních řízeních. Začlenění do Generali České pojišťovny vytváří další možnosti rozvoje služeb a posiluje odborné i organizační zázemí značky. Klientům současně zůstává zachována kontinuita sjednaného pojištění a dostupnost právní pomoci, která je dlouhodobým základem činnosti D.A.S.
Komentáře
Přidat komentář