V důsledku ruské agrese na Ukrajině a jejího dopadu na globální ekonomiku byly český finanční trh a jeho jednotlivé sektory v tomto období vystaveny bezpříkladným externím vlivům a rizikům vyplývajícím z nejistoty ohledně dalšího vývoje inflace, úrokových sazeb a hospodářského růstu. ČNB musela tuto novou realitu a z ní vyplývající rizika při výkonu dohledu nad finančním trhem odpovídajícím způsobem zohlednit.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Ondřeje Kovaříka: Jak regulovat kryptoaktiva?
Dohled nad pojišťovnami
Ke konci roku 2022 vykonávala ČNB dohled nad 23 tuzemskými pojišťovnami[1] a jednou zajišťovnou. V omezeném rozsahu též dohlížela na činnost 18 poboček zahraničních pojišťoven, z nichž všechny měly sídlo v některé z členských zemí EHP, a dále na přeshraniční nabízení pojištění spotřebitelům na území České republiky zahraničními pojišťovnami na základě svobody dočasně poskytovat služby. Mezi nejvýznamnější řízení v sektoru pojišťoven patřilo rozšíření povolení pojišťovně DIRECT Pojišťovna a.s. o zajišťovací činnost a Credendo – Short-Term EU Risks úvěrová pojišťovna, a.s., o pojištění škod na drážních vozidlech.
ČNB se v roce 2022 v rámci procesu přezkumu a kontroly pojišťoven (tzv. SRP[2]) zaměřila na analýzy rizikového profilu pojišťoven, monitorování jejich výkonnosti a finanční situace, hodnocení kapitálové a solventnostní pozice a dodržování pravidel odborné péče a ochrany spotřebitele. Dále při SRP posuzovala nastavení a kvalitu řídicího a kontrolního systému pojišťoven, a to se zaměřením na robustní nastavení systémů řízení rizik a kapitálu. Mezi standardní dohledové nástroje rovněž patřila analýza zpráv, ve kterých pojišťovny předkládaly ČNB svá vlastní posouzení rizik a kapitálu (tzv. ORSA[3]).
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní fotogalerie: Jak proběhlo předávání cen ankety Pojišťovna roku 2022?
V reakci na významné externí vlivy, především vývoj geopolitické situace v Evropě a vývoj globální ekonomické situace, věnovala ČNB mimořádnou pozornost a kapacity problematice vyhodnocování jejich dopadů na bilanci pojišťoven, včetně vlivu na kapitálové pozice. Mimořádné vykazovací povinnosti vůči ČNB implementované již v roce 2020 a zaměřené na dopady pandemie koronaviru byly v průběhu roku 2022 kontinuálně aktualizovány a doplňovány způsobem reflektujícím nově vzniklá rizika související s dopady ruské invaze na Ukrajinu a s nepříznivým vývojem některých ekonomických ukazatelů, zejména pokračujícím růstem základních úrokových sazeb, významným posílením kurzu české koruny a především růstem míry inflace. Zvýšená pozornost byla v kontextu vývoje geopolitické situace věnována posouzení případných rizikových expozic pojišťoven a dále též pojistným odvětvím, která jsou všemi uvedenými externími vlivy více dotčena.
ČNB také dále průběžně sledovala organizační změny v pojišťovnách a vyhodnocovala jejich dopad do řídicího a kontrolního systému. Monitorovala vývoj relevantní soudní rozhodovací praxe a způsob řízení právního rizika v pojišťovnách v rámci nastavení řídicího a kontrolního systému, včetně reflexe vývoje platné judikatury s dopady do soukromého práva. ČNB rovněž vyhodnocovala rozsah a povahu externě zajišťovaných činností, resp. outsourcingu (včetně případů vnitroskupinového outsourcingu). V této souvislosti kladla důraz zejména na zachování strategického rozhodování v pojišťovně, schopnost zabezpečit kontinuitu provozování pojišťovací činnosti a kontrolu kvality poskytovaných služeb. ČNB se dlouhodobě věnuje monitorování rizik souvisejících s kvalitou řízení souladu aktiv a závazků v pojišťovnách. V oblasti dohledu IKT rizik se ČNB v roce 2022 zaměřila přednostně na posouzení úrovně rizik u nejvýznamnějších pojišťoven. Soustředila se na ověření kybernetické odolnosti pojišťoven, celkovou kvalitu řídicího a kontrolního systému v oblasti IKT a rizika významných IKT projektů pojišťoven.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Tohle nám udělá konsolidační balíček
ČNB v roce 2022 pokračovala v dohlížení na řízení postačitelnosti pojistného produktu povinného ručení. Předmětem analýz byly i informace týkající se naplňování požadavků na účinný systém řízení postačitelnosti pojistného, který má zajistit trvalou splnitelnost závazků plynoucích z tohoto druhu pojištění. Výsledky analýz se staly klíčovým vstupem pro plánování a realizaci relevantních dohledových kroků, a to jak ve vztahu k jednotlivým pojišťovnám, tak i na úrovni daného pojistného segmentu. Z hlediska interních systémů řízení postačitelnosti pojistného dochází k postupným úpravám a zefektivnění vnitřních řídicích a kontrolních procesů pojišťoven, které reagují na dohledová zjištění a uložená opatření k nápravě. Za zásadní v této oblasti považuje ČNB odpovídající reflektování veškerých relevantních skutečností v cenotvorbě povinného ručení. Sledování dalšího vývoje situace zůstává pro ČNB jednou z dohledových priorit také v dalším období.
V oblasti odborné péče a ochrany spotřebitele poukázala provedená dohledová šetření a každoroční sběr informací mj. na řadu nových trendů a tendencí prostupujících postupně i do sektoru pojišťovnictví. Předně jde o snahu o zefektivnění postupů, snížení nákladů a využití synergií ve skupině, jež se promítá do delegace řady činností pojišťoven na externí poskytovatele (zakládání servisních společností, jejichž zaměstnanci jsou dále využíváni také jinými subjekty ze skupiny, někdy i přeshraničně). Vnitroskupinový outsourcing však na druhou stranu zvyšuje význam řízení rizik střetu zájmů a rizika nedostatečného rozlišení úkolů a odpovědností s možným negativním dopadem na zákazníka. Dále se ČNB zaměřila na řetězení činnosti poskytovatelů, které je spojeno s rizikem obtížnější kontroly a nižší transparentnosti a s ní spojených obtíží při uplatňování práv zákazníků. ČNB monitoruje rovněž zavádění a využití systémů umělé inteligence, kterou pojišťovny aktivně zapojují např. při komunikaci se zákazníky. To zároveň klade vyšší nároky na řízení souvisejících rizik tak, aby nedocházelo k poškození zákazníků nebo k jejich diskriminaci.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Jaká byla úspěšnost odborných zkoušek za 1Q 2023?
Souběžně ČNB k ověření aktuální praxe na pojistném trhu prováděla tematická šetření vycházející z dohledových poznatků, podání veřejnosti, iniciativ EIOPA a nové evropské regulace. ČNB se též věnovala produktu komplexního zdravotního pojištění cizinců (se zaměřením na důsledky jeho předčasného ukončení pro zákazníky a dopady změny právní úpravy v roce 2021). V případě prohlubování požadavků a očekávání kladených na pravidla produktového řízení na evropské úrovni se ČNB začala zabývat metodologií pro hodnocení pojistných produktů s investiční složkou z pohledu jejich přidané hodnoty pro zákazníka (value for money) a přístupy jednotlivých pojišťoven.[4] V návaznosti na účinnost evropské legislativy v oblasti udržitelných financí se ČNB blíže zaměřila na povinnost zveřejňování informací ze strany pojišťoven nabízejících pojistné produkty s investiční složkou. ČNB nadále pokračovala ve sledování oblasti distribuce pojištění prostřednictvím pojistníků, kteří nabízejí možnost jiným osobám stát se pojištěnými (tzv. flotilové pojištění).
V uplynulém roce ČNB provedla řadu dohledových šetření zaměřených např. na (i) přeshraniční nabízení cestovního pojištění z hlediska produktového řízení, resp. adaptace na podmínky v ČR, (ii) aktivitu pojišťoven v oblasti převodu stávajících klientských portfolií do nových aktuálně nabízených produktů, (iii) pravidla komunikace se zákazníky, zejména při správě a ukončení pojištění a při likvidacích pojistných událostí, (iv) pravidla a procesy sjednávání pojistných produktů odlišnými distribučními kanály (telefon, internetový srovnávač aj.), (v) adekvátnost vnitřních předpisů a (před)smluvní dokumentace pro zákazníky a dále též (vi) pravidla a procesy likvidace pojistných událostí, zejména v povinném ručení.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Férovost je v pojišťovnictví klíčovou hodnotou
V sektoru pojišťovnictví přijala ČNB v roce 2022 celkem 481 podání veřejnosti. Dlouhodobě mají významné zastoupení podání týkající se povinného ručení (33 %).[5] Podání veřejnosti se týkala nejvíce likvidace pojistných událostí, dále pak sjednávání, správy a ukončování pojištění a vyřizování stížností zákazníků. Větší část podání souvisela s povinným ručením, následovala podání týkající se cestovního pojištění a pojištění majetku. S přihlédnutím ke svým dohledovým pravomocem ČNB zjistila téměř v jedné třetině podání veřejnosti možné nedostatky v postupu pojišťovny a návazně odeslala 62 upozornění, v jejichž rámci bylo řešeno více než sto nedostatků různé závažnosti. Další významná část poznatků vyplývajících z podání veřejnosti byla využita při kontrolách na místě[6], popř. pro účely zaměření tematických šetření (viz výše). ČNB rovněž využívá údaje o vývoji stavu stížností přijatých jednotlivými pojišťovnami, které jsou součástí každoročního sběru informací o spotřebitelských trendech.[7]
V roce 2022 bylo v rámci dohledu nad pojišťovnami zahájeno jedno nové sankční řízení a právní moci nabyla tři rozhodnutí. V jednom případě byla uložena pokuta, v jednom případě byl rozhodnutím schválen ozdravný plán a v jednom případě bylo uloženo opatření k nápravě. Příslušná sektorová legislativa neumožňuje zveřejnit konkrétní sankční rozhodnutí, nicméně lze uvést, že pokuta ve výši 400 tis. Kč byla pojišťovně uložena za to, že nezavedla účinný řídicí a kontrolní systém v oblasti řízení rizik a kontroly zajišťování shody s právními předpisy.
[1] Mezi pojišťovny pro účely tohoto textu zahrnujeme i Českou kancelář pojistitelů a Exportní a garanční pojišťovací společnost, které jsou dohlíženy ve vymezeném rozsahu.
[2] Supervisory Review Process, přezkum orgánem dohledu podle čl. 36 směrnice Solventnost II.
[3] Jedná se o vlastní posouzení rizik a kapitálu (Own Risk and Solvency Assessment), které pojišťovny a zajišťovny musí provádět v rámci druhého pilíře Solventnosti II.
[4] Supervisory Statement on assessment of value for money of unit-linked insurance products under product oversight and governance, EIOPA(2021) 0045739, ze dne 30. listopadu 2021
[5] Nezanedbatelnou část dále tvořila podání směřující na jednání pojišťoven v rámci pojistných produktů životního pojištění (12 %) a pojištění majetku (11 %). Oproti předchozímu kalendářnímu roku došlo k navýšení počtu podání týkajících se cestovního pojištění (12 %). Současně došlo k normalizaci počtu podání vztahujících se k pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře (došlo ke snížení z 6 % za rok 2021 na 1 % za rok 2022).
[6] V dotčeném období se uskutečnily 3 kontroly na místě a 1 kontrolní šetření. Tyto kontroly se zaměřily mj. na produktové nastavení a procesy v souvislosti s nabídkou životního pojištění s investiční složkou a cestovního pojištění, na řízení kvality distribuce pojištění, likvidaci škodných a pojistných událostí a vyřizování reklamací či stížností. Byla při nich zjištěna řada nedostatků různé závažnosti.
[7] Poslední zpráva o spotřebitelských trendech je dostupná na webových stránkách EIOPA.
Komentáře
Přidat komentář