Přispěje nařízení IAA ke zvýšení konkurenceschopnosti EU?

Cílem IAA je učinit evropský průmysl odolnějším[1], konkurenceschopnějším a ve větší míře nízkoemisním. To jsou podle KI správné přístupy. Jelikož návrh sleduje více cílů a obsahuje nikoli precizní nástroje, zůstává za očekáváním, které sám vzbuzoval. KI dospěl k tomu, že některé nástroje by mohly dokonce konkurenceschopnost Evropy snížit.

Mohlo by vás zajímat: Změny ve vedení Allianz pojišťovny: Kdo se stal novým členem představenstva?

Posílení evropského průmyslu by mělo vést k tomu, že jeho podíl na hospodářském výkonu, resp. hrubém domácím produktu, EU vzroste do roku 2035 na 20 %. Aby toho bylo dosaženo, tak EU zavede ve strategicky důležitých odvětvích nové požadavky na zahraniční přímé investice. Podniky, jež se podílejí na veřejných zakázkách nebo dostávají státní podporu, mají ve zvýšené míře používat materiály z EU.   

Analýza KI ukazuje, že návrh IAA je sice ambiciózní, avšak má významná slabá místa. Chybí například důsledně na budoucnost orientovaná perspektiva. Pokud chce Evropa konkurenceschopnost a schopnost geopolitického jednání posílit, musí strategickou průmyslovou politiku zaměřit na ty technologie, které jsou klíčové pro budoucí růst produktivity, technologickou suverenitu a tvorbu nové hodnoty. O tom, které obory by měly mít prioritu, se musí rozhodnout na základě jasnějších a transparentnějších kritérií.

Hlavní kritika KI se vztahuje na ty průmyslové obory, které jsou pokládány za strategicky důležité. K nim patří mezi jiným energeticky náročné průmyslové obory, automobilový průmysl a technologie s čistou nulou. Operativní nástroje cílí však také na ocel, hliník, cement a maltu, stejně jako na vozidla a komponenty baterií. 

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Rozhodnutí o konci uhlí v roce 2033 je třeba zrušit!

Cíl pro rok 2035 není ekonomicky smysluplný

KI se dívá kriticky zvláště na cíl dosáhnout do roku 2035 podíl průmyslu na hrubém domácím produktu ve výši 20 %. Jde o to, že o nová pracovní místa a rostoucí konkurenceschopnost by se mohly stejně tak dobře postarat i jiné sektory, například služby s vysokou hodnotou. Proto KI doporučuje zrušení tohoto cíle. Tím by mohli politikové rovněž zabránit ztrátě důvěry u voličů, kdyby se za několik let zjistilo, že tento cíl není plněn.

IAA má současně plnit několik cílů, mezi jiným zvýšení konkurenceschopnosti, menší geopolitickou zranitelnost a menší emise CO². Tyto cíle si však navzájem částečně konkurují. Hlavní problém nespočívá v tom, že nástroje jsou zaostřeny na určité cíle a částečně si odporují. Je totiž v tom, že když průmyslová politika sází příliš silně na lokalizaci, tak se mohou zvýšit náklady, může dojít k fragmentaci hodnotových řetězců a může se ztížit přístup na mezinárodní trhy. To by sice posílilo geopolitickou nezávislost Evropy, ale poškodilo její konkurenceschopnost.   

Mohlo by vás zajímat: Kdo povede oddělení Commercial Lines ve společnosti Colonnade Insurance?

Vedlejší účinky „Made in Europe“

V IAA se kromě „požadavků na lokální obsah“ („Local Content Requirements“ - LCRs) počítá s vazbou veřejných zakázek a podpory na mnohé podmínky. Podle produktu a nástroje platí požadavky na nízkoemisní výrobu a částečně na původ uvnitř EU, popřípadě na původ u rovnocenných partnerských zemí. To má udržet tvorbu hodnoty v EU, ale může to též vyhnat náklady nahoru, zbrzdit inovace, zapříčinit byrokratické zatížení a pobouřit obchodní partnery. 

Čím přísnější jsou takové povinnosti ohledně původu, tím větší je riziko protiopatření a právních konfliktů v mezinárodním obchodě. Z tohoto důvodu KI doporučuje realizovat pragmatické pojetí principu „Made in Europe“. EU by měla zahrnout spolehlivé třetí země s existujícími obchodními dohodami a důsledně pokročit v dalším rozšiřování takových dohod.

Dojde na reakci Číny

Další kritika KI se týká toho, že v oborech baterie, elektrická vozidla, solární technologie a kritické suroviny chce Evropská komise zavést v budoucnu přísnější pravidla pro přímé zahraniční investice ve výši nad 100 mil. EUR. Podniky ze zemí, které v příslušném oboru ovládají více než 40 % světových výrobních kapacit, budou moci investovat jen na základě státního povolení. Navíc budou muset splnit dodatečné podmínky, jež mají posílit transfer technologie. 

KI míní, že návrh sledovaného nařízení cílí jasně na Čínu. Přitom se obává, že tato pravidla by mohla investice z Číny obcházet, aniž by byl dosažen žádoucí transfer technologie a závislost ve skutečnosti snížena. KI proto požaduje připravit jasná kritéria, kdy se budou investiční omezení skutečně z geopolitických důvodů vyžadovat a kdy by evropské konkurenceschopnosti více škodila, než byla k užitku. 

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Andrea Kuhnová

K tomuto stanovisku KI je dodejme několik poznámek:

• předně je třeba vzít v úvahu tu skutečnost, že KI je renomovaná výzkumná instituce zaměřená na mezinárodní hospodářské vztahy. Proto je třeba detailně prozkoumat návrhy v obchodní politice, jež by mohly vyvolat ze strany obchodních partnerů reciproční reakci,
• faktem je, že EU se zaměřuje v IAA na mnoho cílů. Potvrzuje to čl. 1 návrhu nařízení. Cílem nařízení má být zlepšení fungování vnitřního trhu vytvořením rámce k podpoře rozvoje, konkurenceschopnosti a odolnosti zpracovatelského sektoru EU se zaměřením na vybrané strategické sektory tak, aby byly podpořeny klimatické cíle, ekonomická bezpečnost a tvorba, zachování a přechod na vysoce kvalitní profese,
• je opravdu neobvyklé, aby byl do nařízení, jež má přímou účinnost v členských státech EU, zařazen už v čl. 2 tento text: „Unie a členské státy se snaží zajistit, aby do roku 2035 zpracovatelský průmysl Unie činil minimálně 20 % hrubého domácího produktu Unie.“. Kromě toho je třeba vzít v úvahu pravomoci EU. V čl. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie se jednoznačně stanovuje, že v případě průmyslu má EU toliko podpůrnou, koordinační nebo doplňkovou roli.

Mohlo by vás zajímat: Roman Šimeček: Konec „bušení“ pojistek a nástup éry AI superporadců?

V každém případě je důležité věnovat sledovanému návrhu pozornost, protože rozvoj průmyslu může přispět nejen k tvorbě a růstu hrubého domácího produktu a příjmů obyvatel, ale všeobecně rozšířit prostor též pro pojišťovací sektor a samotné pojištění průmyslu a podnikatelů. 

[1] https://single-market-economy.ec.europa.eu/document/download/9bc8eb85-4d43-4025-be7b-c86b9f3648ec_en?filename=Proposal%20establishing%20measures%20for%20industrial%20capacity%20and%20decarbonisation%20in%20strategic%20sectors%20.pdf