Vznikne evropský pool pro pojišťování přírodních katastrofických rizik?

Vznikne evropský pool pro pojišťování přírodních katastrofických rizik?
Vznikne evropský pool pro pojišťování přírodních katastrofických rizik?

Insurance Europe komentuje diskuzi mezi orgánem dohledu EIOPA a ESM (Evropský mechanismus stability) o přístupu EU k přírodním katastrofickým rizikům. Komentář IE se týká dokumentu „Sdílení rizika: Evropský přístup k řízení přírodních katastrofických rizik“, který by měl přispět k diskuzi o tom, jak posílit odolnost Evropy vůči přírodním katastrofám a redukovat mezery v příslušné ochraně.

Insurance Europe zdůrazňuje, že evropský pojišťovací průmysl podporuje cíl zlepšit klimatickou odolnost a vítá pokračující úsilí EIOPA a ESM[1] prozkoumat možná řešení. Nicméně IE upozorňuje, že jakákoli iniciativa na úrovni EU by měla vycházet z existujících národních systémů a vyhnout se nezamýšleným důsledkům pro dlouhodobou pojistitelnost a dostupnost.


Mohlo by vás zajímat: Počty poradců v pololetí: Dařilo se zejména brokerpoolům


V této souvislosti IE podtrhuje, že klíčovými předpoklady pro zúžení mezer v ochraně je snížení základních rizik a posílení prevence, zejména na základě investic do adaptačních opatření. IE je názoru, že existující mezery v ochraně jsou málokdy způsobeny nedostatkem pojišťovací nebo zajišťovací kapacity. Ta je k dispozici a je podporována silným kapitálem. 

IE dále uvádí, že v dokumentu EIOPA a ESM se klade rovněž důraz na význam řešení faktorů na straně poptávky, včetně sjednávání pojištění a vnímání rizik, a je v něm obsažena i výzva k detailnějšímu hodnocení toho, jak by navrhované evropské mechanismy mohly fungovat spolu s existujícími tržními řešeními a partnerstvími veřejného a soukromého sektoru.

Nicolas Jeanmart, vedoucí úseku personálního a neživotního pojištění v sekretariátu IE, vyjádřil následně svodné stanovisko k dokumentu EIOPA a ESM. Posílení odolnosti vůči katastrofám spojeným s klimatem je podle jeho názoru velmi důležité. Evropský pojišťovací průmysl je odhodlán plně přispět k naplnění tohoto cíle. Každý evropský přístup by měl však stavět na tom, co již funguje na národní úrovni, zaměřit se na snížení základních rizik a pečlivě uvážit, jak doplnit – nikoli duplikovat – existující tržní řešení.

Zájemcům o tuto problematiku se jednoznačně doporučuje prostudovat dokument EIOPA a ESM. Který obsahuje řadu významných konkrétních návrhů a mezi nimi vyniká návrh na zřízení Evropského rizikového poolu pro případ přírodních katastrof. Ten by měl být kombinován se záložním řešením či společným jištěním (backstop) založeným na půjčkách a měl by výrazně snížit mezery v pojistné ochraně a posílit kapacity soukromého sektoru.


Mohlo by vás zajímat: ČKP: Počet pojištěných vozidel přesáhl 9,9 milionu


Takový přístup by využíval princip diversifikace rizik prostřednictvím sdílení rizik napříč zeměmi a riziky. Umožnil by pojistitelům dosáhnout větší účinnost kapitálu, upsat více rizik a současně se více orientovat na volatilní byznys. Dokonce by se prý mohlo snížit zatížení pojištěných osob. Modelové simulace prý ukazují, že toto sdílení rizik napříč členskými státy EU by mohlo snížit celkovou expozici rizik až o 67 % ve srovnání se samostatnými národními řešeními.

Doplnění poolu zmíněným mechanismem „backstop“ založeným na půjčkách by podle EIOPA a ESM poskytlo finanční síť pro extrémní klimatické události, kdy škody překročí kapacitu poolu. Nabídkou předvídatelného a dostupného financování by backstop redukoval spoléhání se na vládní intervence a stabilizoval pojistitelům náklady na zajištění. Simulace prý naznačují, že backstop vyžaduje kapacitu v rozmezí od 10 do 65 mld. EUR. Zajištěním levnějšího financování by backstop mohl umožnit pojistitelům, aby nabízeli pojistníkům dostupné pojistné, což by mohlo napomoci uzavřít mezeru v ochraně a zvýšit pojistné krytí pro případ událostí s vysokým rizikem. Kromě toho se prý očekává, že konkurence mezi pojistiteli by tlačila pojistné dolů.


Mohlo by vás zajímat: Kamila Šimonová: Ochrana majetku nekončí podpisem smlouvy


Výše uvedený text jistě vyvolá u každého čtenáře řadu otázek, například pokud jde o vazbu mezi poolem a konkurencí pojistitelů. Je třeba brát ale v úvahu, že v závěru dokumentu autoři upozorňují, že se jedná o první pokus kvantifikovat výhody evropského mechanismu sdílení rizik v případě přírodních katastrofických rizik. I když cíl návrhu je jasný, tak existují prý mnohé prvky konstrukce, jež musí být dořešeny a rozhodnuty. K nim patří takové aspekty jako je příslušný „bod připojení“ k poolu, metoda aplikovaná pro transfer rizika, limit krytí, definice spouštěcí (pojistné) události, interakce mezi existujícími národními řešeními apod. V každém případě bude užitečné tuto politickou iniciativu a diskuzi sledovat.


[1] Evropský mechanismus stability (ESM) je záchranný fond finanční pomoci pro země platící eurem, který nahradil dočasná řešení, jimiž byly Evropský nástroj finanční stability (EFSF, anglicky European Financial Stability Facility) a Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM, anglicky European Financial Stabilisation Mechanism). Ačkoliv jeho vznik umožnila změna zakládacích smluv Evropské unie, jedná se o mezinárodní organizaci zřízenou samostatnou mezinárodní smlouvou. Dále viz https://www.esm.europa.eu

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články