Až 73 % Čechů se obává, že se o sebe ve stáří nebudou schopni postarat. A 20 % vlastní nesoběstačnost považuje dokonce za velmi pravděpodobnou. „Asi pětina těch, kteří mají v rodině nesoběstačného, o něj pečuje kompletně. Postarat se třeba o rodiče bereme jako povinnost, řada z nás má s takovou situací osobní zkušenost. Rodinná péče přináší nejen velké fyzické a psychické vypětí, ale i vysoké časové nároky. Ty vedou řadu lidí k nutnosti opustit zaměstnání, což zpravidla znamená i rapidní zhoršení jejich finanční situace,“ uvádí výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Mohlo by vás zajímat: Jak funguje turecký pojišťovací pool pro případ katastrof?
Finanční rezervy nemáme a pojištěni také nejsme
Podle aktuálního průzkumuČeské asociace pojišťoven by pro 38 % respondentů měla taková situace vysoké finanční dopady. „Samotné riziko události příliš neovlivníme, ovlivníme ale to, jak se vypořádáme s jeho finančními dopady. V případě nesoběstačnosti vidíme velký rozpor mezi vnímáním závažnosti situace, která je na žebříčku obav na prvním místě, a naší připraveností na ni,“ vysvětluje Jan Matoušek. Nesoběstačnost bychom z rezerv totiž pokryli jen ve 30 % a ve 12 % z pojištění. Zcela bez řešení, tedy bez rezervy nebo pojištění, zůstává více než třetina lidí (38 %). Řešením by přitom mohlo být speciální pojištění.
„Češi by uvítali speciální připojištění pro tuto situaci. Konkrétně 69 % by rádo vidělo takový produkt v nabídce, 53 % by si ho rádo sjednalo,“ upřesňuje Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum realizovala. Problematiku péče o nesoběstačné řeší Česká asociace pojišťoven na novém webu www.dlouhodoba-pece.cz, kde jsou uvedeny statistiky, analýzy, prognózy, ale i návrh možných řešení.
Neporadíme si ani s výpadkem příjmu
Češi ovšem nejsou připraveni ani na dlouhodobý výpadek příjmu způsobený například závažným onemocněním nebo invaliditou. Významné finanční dopady by měl pro 51 % dotázaných. Jako pravděpodobnou takovou událost přitom hodnotí každý druhý Čech a na žebříčku rizik se nachází na 4. místě.
A jak bychom ji řešili? Finanční rezervy má 28 % respondentů a pojištění si sjednalo 43 %. „Dopady invalidity nebo dlouhodobé nemoci na naši finanční situaci jsou známé a často se o nich hovoří. Přispívají tomu i události posledních let – lidé si uvědomují, jaké komplikace by mohly v takovém případě nastat. Je pochopitelné a velmi rozumné, že se u tohoto rizika Češi chrání pojištěním. Ovšem ani zde to není dostatečné, čtvrtina by takovou událost neměla jak řešit,“ doplňuje Jan Matoušek.
Mohlo by vás zajímat: Jak funguje turecký pojišťovací pool pro případ katastrof?
Přijít o auto je nemilé, ale poradíme si
Problematická se také jeví krádež auta, které se obává 8 % Čechů a pro téměř polovinu by znamenala potíže. „Záleží, v jaké celkové situaci se člověk nachází – jiné to je pro obyvatele velkých měst s hustou sítí hromadné dopravy a jiné pro obyvatele menších obcí, kteří auto potřebují pro přepravu do zaměstnání, na nákupy, k lékaři apod. Pro ně to může být velmi problematické,“ dodává Jana Hamanová. Pro takový případ má více než třetina Čechů našetřeno a obdobný podíl je i pojištěný.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Objem odhalených pojistných podvodů v roce 2022 dosáhl 1,423 mld. Kč
O průzkumu
Průzkum České asociace pojišťoven Vnímání pojišťovnictví realizovala nezávislá výzkumná agentura SC&C. Sběr dat proběhl ve dnech 28. 4. – 8. 5. 2022 a zúčastnilo se ho 1023 respondentů ve věku 18–71 let v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, vzdělání, ekonomické aktivity, kraje a velikosti obce bydliště.
Komentáře
Přidat komentář