„Zveřejnění návrhu je historickým mezníkem třináctiletého projektu IASB zaměřeného na vypracování konzistentního standardu pro účtování v pojišťovnictví,“ uvedl Francesco Nagari, vedoucí globální skupiny společnosti Deloitte pro pojišťovnictví podle IFRS.
Návrh obsahuje zásadní změny finančního výkaznictví pojišťoven využívajících standardy IFRS s cílem zvýšení transparentnosti. Nově se budou všechny pojistné smlouvy oceňovat na stejném základě vycházejícím z pravděpodobnostně váženého nejlepšího odhadu diskontovaných peněžních toků.
„Při aplikaci předchozího standardu IFRS bylo pojistitelům povoleno využívat pro vykazování pojistných smluv různé metody, odpovídající odlišným přístupům jednotlivých zemí. Tento přístup významně omezoval srovnatelnost účetních závěrek a pro pojistitele znamenal nevýhodu v podobě vyšších nákladů na kapitál, než bylo běžné u ostatních odvětví,“ připomněl Francesco Nagari.
IASB informovala, že pro předložení připomínek k návrhu bude vyhrazeno čtyřměsíční období s tím, že konečný standard by měl být publikován v roce 2011. O povinném termínu zavedení standardu se rozhodne na základě přijatých připomínek. Tento standard však nabude účinnosti nejdříve 1. ledna 2013, kdy vstoupí v účinnost další zásadní změny účtování investic.
Při vytváření nového standardu IASB úzce spolupracovala s Radou pro finanční účetní standardy v USA (FASB). FASB má publikovat nové návrhy pro účtování v pojišťovnictví koncem tohoto roku, což je velmi nadějné pro globální konvergenci účetnictví. Hlavní otázkou je způsob vykazování zisků z pojištění.
Pro vykazování pojistných zisků předkládá návrh IASB dvě alternativní řešení. V prvním případě je k výpočtu nejlepšího odhadu peněžních toků z pojistných smluv připočtena určitá riziková přirážka. Tento přístup vyžaduje, aby pojistitel posoudil, jakou část zisku zaúčtovat s ohledem na zbývající nejistoty současného portfolia: čím nižší nejistota, tím vyšší zisk a výsledná nižší riziková přirážka. V druhém případě je zisk nejprve časově rozlišen a posléze je každoročně systematicky zaúčtován. V tomto případě zisk není závislý na tom, zda jsou budoucí peněžní toky více, či méně nejisté než v předchozím roce. IASB požádala respondenty o předložení připomínek k oběma řešením s tím, že ona sama preferuje první přístup, na rozdíl od FASB, podle níž je první řešení až příliš založené na úsudku.
„Pro řadu pojistitelů bude nutné přeorganizovat svá data nebo vytvořit nové oceňovací modely. Interní a externí komunikační výzvy týkající se nového přístupu nelze podceňovat,“ zdůraznil Francesco Nagari „Předpokladem úspěšného zavedení nového standardu do praxe bude zvážení jeho dopadu na jiné připravované projekty. Konkrétním příkladem je rámcová směrnice Solventnost II, která je založena na modelu ocenění pojistných závazků velmi podobném tomu, jejž preferuje IASB. Pravidla režimu Solvency II vyžadují, aby se každoročně zveřejňovalo porovnání ocenění podle IFRS a směrnice Solvency II,“ doplnil Francesco Nagari.
Deloitte
Komentáře
Přidat komentář