Jak uzpůsobit pojišťovací produkt konkrétním potřebám


			Jak uzpůsobit pojišťovací produkt konkrétním potřebám
19.8.2009 Pojistný trh

Přinášíme druhou část rozhovoru s jedním z odborníků, který se podílel na vytvoření nového zákona o pojišťovnictví (zákon začne platit od ledna příštího roku). Tím odborníkem je Ing. Vladimír Přikryl z ministerstva financí. Dnešním tématem je povolování pojišťovací činnosti a vnitřní audit pojišťoven.

*V zákoně se hovoří také o tom, že pokud navrhovaný řídící a kontrolní systém nedává jistotu své funkčnosti a efektivnosti, ČNB nedá pojišťovně povolení k provozování pojišťovací činnosti… Ale pozná to vůbec ČNB?

Nově žádající pojišťovny a zajišťovny budou povinny ČNB prokázat funkčnost a efektivnost svého řídícího a kontrolního systému. ČNB, která má úlohu dohledového orgánu ve finančních službách, a to vedle svého hlavního ústavního cíle měnové stability, nese odpovědnost za to, že povolení bude uděleno každému, kdo splní zákonem stanovené podmínky regulované činnosti v pojišťovnictví, a na druhé straně, že bude včas odejmuto každému, kdo je přestane splňovat a ohrozí tím svoji schopnost dostát svým závazkům vůči zákazníkům. Pokud se do problémů dostane subjekt, který má významné místo na trhu, musí ČNB reagovat o to rychleji a s větším předstihem bez ohledu na všechny ostatní cíle. Kvalita řídících a kontrolních systémů dohlížených pojišťoven a zajišťoven je tak jedním z  předpokladů úspěšného výkonu dohledové činnosti ČNB v pojišťovnictví. Ta má nakonec v tomto směru řadu zkušeností především z dohledové činnosti v bankovním sektoru.

*Povinný je i vnitřní audit. Mají ho všechny pojišťovny zavedený? A jak je funkční?

To je otázka na ČNB. Ministerstvo financí od dubna 2006 dohled nevykonává a takové informace nemá.

*Budou muset mít pojišťovny povolení na provozování každé pojišťovací činnosti podle jednotlivých odvětví?

Na tom se nic nemění, povolení bude ČNB udělovat podle pojistných odvětví životních pojištění a podle pojistných odvětví neživotních pojištění, resp. jejich skupin a pro činnosti související. Zejména u pojistných odvětví životního pojištění dochází k výrazným změnám tak, aby bylo dosaženo kompatibility v jejich označeních a obsahu s ostatními státy EHP.

Ke zpřísnění ale dochází u tzv. doplňkových pojištění v neživotním pojištění. Komunitární právo (čl. 7 první neživotní směrnice, ve znění čl. 5 odst. 2 písm. b) třetí neživotní směrnice, a bodu C její přílohy) umožňuje pojišťovně provozující neživotní pojištění uzavřít doplňkové pojištění, tj. pojištění, pro které jí nebylo uděleno povolení, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem.

Tím se umožňuje uzpůsobit pojišťovací produkt konkrétním potřebám a podmínkám spotřebitele. Pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle jednoho nebo více pojistných odvětví neživotních pojištění, je tak oprávněna uzavřít pojistnou smlouvu i pro pojistné riziko spadající do odvětví, pro které jí nebylo uděleno povolení, avšak pouze při současném splnění zákonem stanovených podmínek.

Zákon podmiňuje využití institutu doplňkového pojištění pojišťovnou zejména individualizací jeho nabídky.

V přímém rozporu se zákonem bude jak hromadná nabídka doplňkového pojištění, tak i samostatné sjednávání pojištění pojistného rizika, pro které nemá pojišťovna povolení. Musí být zachována identita předmětu obou pojištění a doplňkové pojištění musí být sjednáno jednou pojistnou smlouvou společně se základním pojištěním. Trvání doplňkového pojištění musí být závislé na trvání pojištění základního rizika, tedy může být jeho pojistná doba kratší, ale nemůže překročit pojistnou dobu základního pojištění.

Pokračování zítra

Dagmar Šístková

Zdroj: Dagmar Šístková

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články