Přichází s dnešním dnem revoluce v životním pojištění?

Do panelové diskuse na téma „Zregulované pojištění den poté: Jaký bude dopad na každodenní praxi?“ pozval Ivan Špirakus, generální ředitel makléřské společnosti INSIA, čtyři hosty z pojišťoven, které mají s vývojem životního pojištění mnoho zkušeností a jednoho zástupce zprostředkovatelů. Pozvání přijali: Jiří Schneller, generální ředitel AEGON, Petr Hrbáček, CSO a člen představenstva Allianz pojišťovny, Jiří Šindelář, předseda představenstva a výkonný ředitel USF ČR, Libor Mánek, ředitel úseku externích sítí Pojišťovny České spořitelny a Aleš Masopust, obchodní ředitel externí distribuce ve společnosti NN pojišťovny a penzijní společnosti. 

V prvním dotazu se Ivan Špirakus ptal přítomných, zda s 1. prosincem přichází revoluce, či nikoli.

Všichni přítomní se v odpovědi na tuto otázku shodli. Revoluce se konat nebude. „Revoluce v životním pojištění nastala už v loňském roce a nebyla to úplně šťastná revoluce. Největší problém není všeobecně výše provizí, ale nervozita, která kolem celé změny vznikla, a která vedla k tomu, že spousta poradců přestala ŽP dělat,“ komentoval otázku jako první Jiří Schneller. A dále dodal, že jedním z hlavním problémů je přepojišťování, za které si mohou jak samotné pojišťovny svým laxním přístupem, tak ona malá část nepoctivých poradců. „V interních sítích pojišťoven je konverze to, co je žádáno. Problém podle mě nevyřeší regulace, ale spíš obecně zbavení se poradců, kteří svou práci nedělají dobře tak, že my pojišťovny nebudeme akceptovat jejich produkci,“ doplnil.

Pojišťovna Allianz byla první, která přišla s velkými změnami v provizích životního pojištění. S jejím produktem Rytmus Risk se pokusili snížit provize na polovinu. Otázka Ivana Špirakuse tedy mířila na jejího zástupce Petra Hrbáčka. „Co to udělalo s produkcí?“ „Přestože všichni distributoři i poradci stále mluví o tom, že rozhodující je kvalita, nikoli provize, tak nová produkce od partnerů spadla na nulu,“ komentoval roční vývoj Petr Hrbáček. „V dobách největší slávy jsme měli prodeje v hodnotě půl miliardy korun a za rok a půl jsme tímto rozhodnutím ztratili na produkci 300 milionů Kč. Za nás pyšně říkáme, že to za to stálo,“ dodal. Se svou zkušeností se v debatě přidal i Libor Mánek za PČS. „My jsme za PČS před pěti lety udělali první samoregulaci provizí a PČS se stala jedinou pojišťovnou, která nevyplácí provizi za přepojištěnou FLEXI, z jiné FLEXI. Přepojistit jde, ale nevyplatí se provize. Tím jsme přišli o cca 200 milionů.“

„Když jsme před půl rokem spustili nový produkt rizikového životního pojištění s tříletým stornem,“ komentoval za NN Aleš Masopust, „všichni nám říkali, že jsme se naprosto zbláznili, že norma jsou dva roky. Dnes po 6 měsících tvoří „rizikovka“ nadpoloviční podíl v novém obchodě NN,“ přidal svou zkušenost a dodal, že i přes regulaci bude v produktovém koláči poradců životní pojištění stále nezastupitelné a bude i nadále „královskou disciplínou“. Všichni panelisté se pak shodli, že poradci si budou v prvních pěti letech muset více hlídat své portfolio a ideálně by to tak mělo být po celou dobu trvání smlouvy.

Za zprostředkovatele Jiří Šindelář dodal už jen, že změna je negativně vnímaná spíše z principiálních důvodů a námět uzavřel tím, že současná podoba je přeci jen příjemnější, než záměr, se kterým přišel do sněmovny pan Šincl. „Trh ovšem klesá a klesat bude,“ uzavřel téma a moderátor přešel k dalšímu dotazu, který pro vás zatím připravujeme.