První část rozhovoru je k přečtení ZDE.
Dalo by se popsat, které nedostatky v pojistné ochraně rozsáhlých skladů nejčastěji odhalí až vznik velké škody?
Bohužel musím říct, že jedním z nejčastějších problémů zůstává podpojištění. Je to takový evergreen, o kterém mluvíme dlouhodobě, a přesto se prakticky u každé větší škody znovu ukáže, jak důležité téma to je. Při likvidaci proto vždy ověřujeme pojistné částky a skutečný rozsah pojištěného majetku. Pro nás jako likvidátory je samozřejmě nejlepší situace, kdy je pojistná smlouva od začátku dobře nastavená, pojistné částky odpovídají reálné hodnotě majetku a rozsah krytí skutečným potřebám klienta. Celé šetření je potom výrazně přehlednější. V praxi se ale stále setkáváme s případy, kdy se až při velké škodě ukáže, že některá rizika nebo náklady nebyly při sjednávání pojištění dostatečně zohledněny. Velkou roli přitom hrají také jednotlivé limity. Ty mohou mít na konečnou výši pojistného plnění opravdu výrazný dopad.
Skladový provoz se může v průběhu let výrazně měnit. Které změny by měl klient oznámit pojistiteli a jaké následky může mít nesoulad mezi smlouvou a skutečným využitím budovy?
Myslím si, že odpověď je poměrně jednoduchá. Pojistitel by měl vědět o všech zásadních změnách, které mohou ovlivnit charakter provozu nebo míru rizika. Pokud si pojištěný není jistý, zda je konkrétní změna významná, doporučuji situaci s pojistitelem konzultovat. Většina průmyslových klientů dnes využívá služby makléře, který jim v takovém případě dokáže dobře poradit. Typicky může jít o změnu množství nebo charakteru skladovaného materiálu, jeho hořlavosti či samotného využití skladovacího prostoru. S příchodem nového nájemce se může provoz výrazně proměnit. Požární zatížení se liší například u potravinářského provozu, skladu chemikálií nebo textilu.
Významné jsou také technologické úpravy skladovacích a výrobních hal. Velmi často se dnes setkáváme s instalací fotovoltaiky na střechách průmyslových areálů. Pro umístění panelů jsou tyto plochy samozřejmě vhodné, instalace však může změnit charakter rizika. Máme konkrétní případy, kdy v souvislosti s fotovoltaickými panely došlo k závažným požárním škodám. Pojistitel potřebuje o podobných změnách vědět včas, aby mohl vyhodnotit jejich dopad a případně upravit pojistnou smlouvu tak, aby odpovídala skutečnému provozu a aktuálním rizikům.
Mohlo by vás zajímat: Jaké byly největší pojistné trhy ve světě v roce 2025?
Jak firma po požáru prokazuje množství a hodnotu skladovaných zásob? Jak se například postupuje v situaci, kdy potřebná evidence zůstala uvnitř nepřístupného objektu?
Situace, kdy spolu s budovou nebo výrobou shoří také veškerá účetní evidence, se dnes naštěstí už příliš často nevyskytuje. Pro nás je přitom účetní a skladová evidence základním zdrojem informací. Z ní dokážeme zjistit, co bylo na místě uloženo, kdy zboží přijelo, za jakých podmínek bylo pořízeno a kdy bylo případně vyskladněno.
Velkou výhodou je, že tato data jsou dnes většinou v elektronické podobě. Firmy využívají zálohované systémy nebo cloudová řešení, takže i když při požáru dojde ke zničení techniky přímo v objektu, potřebná data bývají uložená ještě někde jinde. Zálohu může mít samotná společnost nebo externí dodavatel, který je schopný informace obnovit. Je dobré na to myslet dopředu, protože prokázání výše škody je úkolem pojištěného, případně mu s tím pomáhá makléř. Pokud je klient už na začátku schopný doložit, co mu shořelo, kdy a za kolik zásoby pořídil a v jakém množství je měl na místě, šetření pojistné události se výrazně zjednoduší a urychlí. Složitější je situace, kdy se tyto informace dávají několik týdnů nebo dokonce měsíců dohromady z různých zdrojů.
Náročnější bývá dokazování zejména u movitých věcí. U nemovitosti zpravidla víme, co na místě stálo a co bylo poškozeno. U zásob, vybavení nebo dalšího movitého majetku může být situace podstatně složitější. Díky dnešním možnostem elektronické evidence a zálohování ale většinou máme z čeho při šetření vycházet.
Část zásob nemusí přímo shořet, může ji však znehodnotit kouř nebo hasební zásah. Jak pojišťovna posuzuje jejich další použitelnost a stanovuje výši škody?
Tady vždy záleží na tom, o jaký druh zboží se jedná a jakým způsobem bylo zasaženo. Jinak budeme posuzovat stavební materiál zasažený kouřem a jinak potraviny, textil nebo komponenty z oblasti automotive. Některé výrobky jsou velmi citlivé a po kontaktu se zplodinami hoření nebo hasební vodou už mohou být prakticky nepoužitelné. Současně je potřeba postupovat racionálně. Nemůžeme automaticky označit celý obsah skladu za zničený. Spolupracujeme s kvalitními sanačními společnostmi, které dokážou řadu věcí zachránit. Vždy se ale musí posoudit také ekonomika takového řešení.
Dobře je to vidět například u textilu dováženého z Asie za relativně nízkou pořizovací cenu. Pokud bychom ho měli rozbalit, vyčistit, vyprat a znovu zabalit, mohou být náklady na sanaci natolik vysoké, že už celý postup ekonomicky nedává smysl. Do rozhodování vstupuje také technická možnost dalšího použití a požadavky hygienických nebo technických norem. U dílů pro automotive například nikdo nechce převzít záruku za řídicí jednotku, jejíž čipy byly vystaveny sazím s korozivními účinky, i když následně prošla sanací. U potravin jsou zase rozhodující hygienické požadavky.
Všechny tyto okolnosti se musí posoudit společně. Pomáhají nám při tom také znalecké posudky, které dokážou určit, zda je možné zboží dál používat, případně zda pro něj existuje nějaké druhotné využití.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Proč hledat „viníka“, když je předem znám?
Dalo by se nastínit, která ustanovení pojistné smlouvy nebo limity nejčastěji vedou k tomu, že výsledné pojistné plnění neodpovídá tomu, co klient původně očekával?
Znovu se dostáváme k podpojištění. To může výrazně ovlivnit výsledné pojistné plnění a bohužel se s ním stále poměrně často setkáváme. Důležitou roli hrají také jednotlivé limity a konkrétní smluvní ujednání. Při sjednávání pojištění se některým z nich nemusí věnovat dostatečná pozornost. Dobře je to vidět u starších průmyslových objektů. Pojistná smlouva může počítat s uvedením budovy do původního stavu, při dnešní obnově ale klient musí splnit současné stavebně-technické, požární nebo hygienické požadavky. Náklady na vybudování objektu se stejným využitím tak mohou být výrazně vyšší než částka odpovídající samotnému uvedení do původního stavu.
Významnou položkou bývají také náklady na demolici a odvoz trosek. U starších objektů se může například objevit azbest nebo jiný materiál, který je po požáru klasifikován jako nebezpečný odpad. Jeho odstranění, přeprava a uložení dokážou celkovou výši škody výrazně zvýšit. V takové situaci se může ukázat, že standardně nastavené limity nebo podíly z pojistných částek na tyto náklady nejsou dostatečné. Proto je důležité při sjednávání pojištění myslet i na výdaje, které nejsou na první pohled tolik vidět, ale při velké škodě mohou hrát zásadní roli.
Když už jsme zmínili náklady na demolici a odvoz trosek, proč může být odstranění kontaminovaného materiálu po rozsáhlém požáru tak nákladné a jakou roli v tom hrají nastavené pojistné limity?
Klient si opravdu málokdy předem dokáže představit, jak vysoké mohou být náklady spojené s demolicí a následným odstraněním odpadu. U rozsáhlého požáru navíc často dochází k tomu, že je vzniklá směs vyhodnocena jako nebezpečný odpad. Během požáru a následné demolice se totiž promíchají různé druhy materiálů, což výrazně mění podmínky pro další nakládání s nimi. Ve skladovacím areálu se vedle samotné stavební konstrukce nachází také uskladněné zboží různého charakteru. Stavební suť se tak může smísit například s plasty nebo elektronikou. Výsledkem může být mnohem komplikovanější směs odpadu, která vyžaduje náročnější zacházení než běžná stavební suť. S tím samozřejmě rostou také náklady. U velkého průmyslového objektu se navíc bavíme o značném množství odpadu, takže částky za jeho odstranění a uložení mohou být opravdu vysoké.
V takové situaci se ukazuje význam dostatečných limitů v pojistné smlouvě. Pokud jejich výše neodpovídá reálným nákladům, mohou výdaje na demolici, odvoz a uložení odpadu výrazně přesáhnout částku, se kterou pojistná smlouva počítá. I na tyto náklady je proto dobré myslet už při nastavování pojištění, protože při rozsáhlé škodě mohou mít na výsledné pojistné plnění velmi významný vliv.
Jak může pojištění přerušení provozu pomoci firmě, která přišla o sklad nebo do něj nemá přístup? A co je při nastavení tohoto produktu pro firmu nejdůležitější?
Pojištění přerušení provozu se dnes stává velmi důležitou součástí pojistného krytí a je dobře, že na něj většina společností už myslí. Dopady samotného přerušení činnosti totiž mohou být v mnoha případech ještě složitější než věcná škoda na majetku. U velkých událostí už se proto poměrně často setkáváme s tím, že firmy toto krytí mají sjednané a že jim může výrazně pomoci při postupném návratu k běžnému fungování. Zásadní je jeho správné nastavení ještě před vznikem pojistné události. Firma by měla společně s lidmi odpovědnými za risk management, odborníky, kteří dobře znají její fungování, a pojistným makléřem realisticky vyhodnotit, jak dlouho může obnova trvat a jaké finanční dopady případný výpadek přinese.
Velmi důležitá je v tomto směru doba ručení, tedy období, po které pojistitel nahrazuje ztrátu zisku a stálé náklady vznikající během omezení činnosti. Bohužel se někdy setkáváme s tím, že je nastavena příliš krátce. Firma by si proto měla dopředu položit jednoduchou otázku: za jak dlouho jsme schopni výrobu nebo další klíčovou činnost skutečně obnovit? Pozitivní je, že se společnosti na podobné situace stále častěji připravují předem a vytvářejí BCP plány, tedy plány kontinuity provozu. Ty počítají například s výpadkem způsobeným živelní událostí nebo poruchou klíčového stroje a stanovují, jak má firma v takové situaci postupovat. Dobře připravený plán pak dokáže období po vzniku škody výrazně usnadnit.
Při nastavování krytí je proto potřeba dobře znát slabá místa firmy, vědět, co může její činnost zastavit nebo zásadně omezit, a podle toho nastavit rozsah pojištění. Teprve potom může pojištění přerušení provozu při velké škodě skutečně plnit svou roli.
Mohlo by vás zajímat: Průměrná mzda ve 2Q vzrostla na 51 966 korun. Jak je na tom pojišťovnictví?
Na závěr se zeptám, jaké hlavní poučení by si měly firmy z podobně rozsáhlých požárů odnést a co mohou udělat ještě před vznikem škody, aby její následky i následná likvidace byly co nejméně komplikované?
Z mého pohledu je nejdůležitější příprava. Firma by měla předem vědět, co může její činnost zásadně narušit, které části provozu jsou klíčové a co je potřeba v prvních hodinách po škodě zabezpečit. Dobře připravený plán kontinuity jí v takové situaci poskytne rámec, podle kterého může postupovat. Velmi důležité je přitom udržet samotné fungování firmy a vazby na zákazníky. Po velké škodě může být potřeba rychle pronajmout náhradní prostory, přesunout skladování jinam nebo dočasně zajistit zboží z jiného zdroje. V některých případech může firma nakupovat obdobné zboží od jiného dodavatele, případně i od konkurenta, a dál ho prodávat svým zákazníkům. Smyslem je zachovat obchodní vztahy i v době, kdy vlastní provoz ještě není plně obnovený.
S tím souvisí význam správně nastaveného krytí vícenákladů. Ty mohou firmě umožnit udělat kroky, které jsou v prvních dnech a týdnech po škodě potřeba, aby mohla pokračovat v činnosti. Může jít o náhradní prostory, dočasné řešení logistiky nebo jiné výdaje spojené se zachováním provozu. Pojištění dokáže nahradit ztrátu zisku a fixní náklady, které firma musí hradit během omezeného nebo zastaveného provozu. Přerušené obchodní vztahy se obnovují podstatně obtížněji. Pokud firma dokáže dál obsluhovat své zákazníky a plnit vůči nim závazky, výrazně si tím usnadňuje návrat k běžnému fungování.
Příprava na podobnou událost proto patří k nejdůležitějším věcem, které může firma udělat ještě před vznikem škody. Dobře promyšlený postup a odpovídajícím způsobem nastavené pojištění jí mohou výrazně pomoci zvládnout kritické období a omezit dopady na další podnikání.
Děkuji vám za rozhovor.
Komentáře
Přidat komentář