Otázky k technologii telematiky, která dozajista silně ovlivní v několika dalších letech pojistný trh s automobily, jsme položili Zbyňku Kožinovi z CSC Computer Sciences.

Začněme úplně od začátku. Co to telematika vlastně je?

Definice tohoto pojmu není úplně jednotná. Když použijeme pohled slovotvorný, zjistíme, že jde v podstatě o zkratku výrazu „telekomunikační informatika“. Tedy o propojení sběru a přenosu dat pomocí telekomunikačních prostředků a jejich zpracování prostředky informačních technologií. Telematika má celou řadu specializací. Asi nejznámější je dopravní, která se zabývá například sledováním a vyhodnocováním dopravních situací, což umožňuje lépe dopravu řídit, předcházet krizovým situacím a podobně. To pokud hovoříme o dopravních systémech jako celku. Na úrovni jednotlivého účastníka tohoto systému (řidiče) může telematika pomoci zvyšovat kvalitu i efektivitu jízdy a předcházet různým nebezpečím. A nemusíme hovořit jen o silniční dopravě, ale analogicky se využívá telematika i v dopravě železniční, letecké, nebo třeba vodní. A abychom uvedli i příklady jiných telematik, tak můžeme hovořit třeba o telematice osob, což může být užitečné například v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti osob, nebo sociální péče.

Na co se v této oblasti zaměřuje CSC?

Především na telematiku dopravní, respektive na dopravně-silniční. Ale vnímáme i široké možnosti v oblasti telematiky osob. Jde o poměrně novou záležitost, která však otevírá celou řadu příležitostí. Ale vraťme se k dopravně-silniční telematice.

V čem je tato technologie zajímavá?

Má velmi široké využití. Jak už jsem uvedl, na úrovni dopravního systému lze efektivně řídit celý dopravní systém, předcházet krizovým situacím, jako jsou například dopravní zácpy, rychle a účinně zasahovat, pokud už k takové situaci dojde a podobně. A z toho dokáže využívat výhody i každý řidič, který nějaký telematický systém využívá. Může například předcházet různým rizikům, která na něj číhají, optimalizovat náklady na ujetý kilometr a podobně. A zajímavé to může být třeba i pro firmy. Například dopravní společnost tím může zvyšovat svoji spolehlivost.

A jak tyto systémy vlastně fungují?

Není to zase až tak složité. Data o provozu automobilu jsou získávána a odesílána prostřednictvím chytrého telefonu nebo vestavěného zařízení v automobilu. V závislosti na konkrétním účelu se přitom odesílají různá data s odlišnou úrovní detailu. Uvedu příklad, který bude blízký čtenářům serveru oPojištění. Asi řada z nich ví, že existují pojistné produkty, které zohledňují způsob použití vozidla. V tomto případě jsou zapotřebí například údaje z GPS, datum, čas jízdy a údaje o průběhu jízdy (data o zrychlení apod.). Tyto údaje jsou následně propojeny s externími daty, jako jsou informace o stavu vozovky, počasí a hustotě dopravy. Na tomto základě jsou pak vyhodnoceny velmi zajímavé informace, jako je například styl jízdy, její ekonomičnost (respektive efektivita), rizikovost a podobně.

Čtěte také: Rozhovor s pojistným matematikem. V budoucnu budeme povinné ručení platit po kilometrech

Z toho příkladu je zřejmé, že tyto technologie mohou využívat i pojišťovny. Je to jen možnost, nebo už je některé využívají?

Samozřejmě mohou. V posledních letech přicházejí pojišťovny z různých koutů světa s pojistnými produkty, které vlastnosti telemetrických zařízení využívají. Přitom mohou sledovat různé cíle a dozvědět se mimo jiné mnoho o svých klientech-řidičích.  To pak mohou využít třeba pro lepší kvantifikaci rizika, zaměřit se na prevenci (například motivováním řidičů k bezpečnější jízdě), získat důležité informace v případě pojistné události a v neposlední řadě odhalovat pojistné podvody.

To vypadá zatím jen na začátek. Kdy však očekáváte, že dojde k opravdu velkému rozvoji telematiky v pojišťovnictví na českém trhu?

Jak už bylo řečeno, ve světě se už objevují první pojistné produkty, které tuto technologii využívají. Ani české pojišťovny nebudou chtít zůstat pozadu a některé „vlaštovky“ už můžeme zaznamenat i na našem trhu. Zatím se však spíše orientují na využití těchto technologií pro asistenční služby. Svoji roli bude jistě hrát to, zda se najde dostatečně velká skupina klientů, která bude chtít s pojišťovnami sdílet své „soukromí“ výměnou za různé výhody. Jinak řečeno, nejde o problém technický, ale spíše psychologický. Tedy jak dokážou pojišťovny svým klientům tyto výhody „prodat“. Možná pomohou i „příklady ze zahraničí“.

Bude mít zpracovávání velkých objemů dat dopad na klienty pojišťoven?

Určitě ano. Už jen fakt, že budou muset odtajnit část svého „soukromí“ bude mít svůj dopad. Musí samozřejmě získat důvěru v to, že když tato data předávají pojišťovně, tak z toho budou mít také nějaký prospěch, například nižší pojistné. Ti, kteří toto odmítnou, pak budou nadále využívat klasická pojištění.

Myslíte si, že existuje možnost zavádět různé pojistné podmínky pro různé klienty na základě telematických dat?

Jistě, je to dokonce nutné. Ale není to nic nového. Už dnes má přeci jiné (rozšířené) pojistné podmínky klient, který využívá nějakou fakultativní službu na rozdíl od někoho, kdo má jen „základní“ pojištění. Ale klienty nejspíš nebudou ani tak zajímat odlišné podmínky, jako spíše odlišná cena. Ti, kteří budou tato zařízení využívat, mohou dosáhnout na nižší pojistné. Tedy pokud se budou chovat „nízkorizikově“.

V Británii mají některá auta sledovací zařízení, která snižují cenu pojistného. Bude tento systém zaveden i v České republice?

V České republice už takové pojistné produkty jsou. Typicky například v havarijním pojištění, kdy je výsledná cena závislá na úrovni zabezpečení vozu.

Jaká je vaše nejdivočejší představa budoucnosti telematiky?

Řešení, která se dokážou poučit z mého chování a ovlivnit moji trasu nebo harmonogram podle aktuální dopravní situace a povětrnostních podmínek.

Vraťme se zpátky k datům poskytovaných klienty. Kdo k nim bude mít přístup?

Nepochybně klient a pak příslušní pracovníci dané pojišťovny. Bude samozřejmě zajištěn odlišný přístup k těmto datům. Pro někoho budou anonymizovaná (pojistní matematici, datoví analytici apod.), ale třeba v případě likvidace pojistné události, nebo při podezření na pojistný podvod uvidí příslušný pracovník množinu dat širší. Tedy v souladu s účelem, ke kterému data potřebuje.

Měli bychom se v souvislosti s touto technologií budoucnosti obávat o svou svobodu?

Ne. Je přeci volbou každého jednotlivce, jestli bude chtít data poskytovat, nebo ne.  Je to ostatně podobné, jako například u sociálních sítí. Nikdo vás je nenutí používat, ale pro část lidí představuje jejich využívání takovou hodnotu, že převáží i jejich obavy ze ztráty soukromí. V některých případech bohužel i proto, že si nebezpečí ztráty soukromí neuvědomují, ale to je úplně jiná otázka. Navíc platí zákony na ochranu osobních údajů a ty musí společnosti velmi přísně dodržovat.

Čtěte také: Digitální podpis budoucnost, nebo slepá ulička?

Je na nasazení této technologie v praxi připravena současná legislativa?

Současná legislativa se obecně zdá být dostatečná, nicméně zkušenosti s chováním jednotlivých subjektů (pojišťoven, klientů, třetích stran apod.) občas vyžadují provedení nějaké úpravy příslušných zákonů.   

Co může CSC nabídnout klientům z oboru pojišťovnictví?

Je toho opravdu hodně, ale držme se oblasti dopravně-silniční telematiky. Tady můžeme poskytnout podporu celému životnímu cyklu projektu. Od tvorby obchodní strategie a rozvoje až po okamžité poskytování řešení. A to buď formou výsledného produktu, nebo jako službu. Můžeme také pomoci s implementací telematických technologií do produktové oblasti a oblasti souvisejících služeb. Nedílnou součástí je také oblast ochrany osobních údajů a to jak po stránce procesní a nastavení politik, tak i po stránce technické. Máme v těchto oblastech bohaté zkušenosti.

Děkuji Vám za vaše odpovědi.

Autoři:
Kateřina Lhotská, člen Finanční akademie Zlaté koruny
Zbyněk Kožina, CSC Computer Sciences